Uvědomuji si, že jde o velmi silné prohlášení. Díky Danielu Křetínskému máme finančně naprosto stabilizovaný klub ve velmi komfortní situaci. Na co je potřeba, na to peníze jsou. V tom je ono prokletí.
Já ale vidím hlavně něco jiného. Začnu pohledem na tvrdá fakta:
Tady bych mohl skončit. Nic nevystihuje náš stav lépe. Ale musím bohužel pokračovat.
Terčem posměchu se v práci, doma, na ulici, kdekoli stáváme i kvůli neschopnosti uspět v největším zápase v Česku - v derby se Slavií. Nejhorší poločas za 97 let v tom posledním je jenom vyvrcholením dlouhodobé neschopnosti.
Opět porovnejme 18 let s Danielem Křetínským a 18 let před ním. Za tu dobu spadl průměrný bodový zisk ze vzájemných zápasů o 0,25 bodu na 1,5 bodu na zápas. A zdvojnásobil se počet porážek ze 6 na 12.
Tohle samo o sobě je dostačující obžaloba současného majitele a lidí, kterým už téměř 20 let dává důvěru. Nejde jen o neúspěch sportovní. Daniel Křetínský udělal Spartu i psychicky labilní a nestabilní:
Sparta je nezdravá i finančně. Za sezony 12/13 až 19/20 vyprodukovala ztrátu zhruba 1,4 miliardu korun.
Špatný stav kdysi dominantního klubu dokumentují i výsledky v Evropě z posledních let. Klub v moderní historii nikdy nezažil, že by šestkrát v řadě chyběl v pohárech na jaře a zároveň se čtyřikrát nedostal ani do základní skupiny. Za posledních pět let se Sparta podílela na národním koeficientu jenom z necelých 9 %, tedy stejně jako Jablonec.
Jak neefektivně se fotbal ve Spartě v poslední době dělá, jde ukázat ještě na jednom specifickém příkladu: Pokud na standardní zisk bodů převedete výsledky zápasů v základní části, ale i v předkolech evropských pohárů, tak ještě v půlce působení Daniela Křetínského ve Spartě vyšel jeden takový bod na osm milionů korun. Od sezony 2017/2018 se už pohybujeme ve stovkách milionů. V sezoně 2020/2021 pak šlo o 60 milionů.
Nejde ale jenom o fotbalové úspěchy v podobě výher a titulů. Daniel Křetínský zabíjí i odkaz klubu, který koupil.
Víte, kdo odehrál derby se Slavií se zlomeným prstem a po zápase z tohoto nasazení omdlel? Víte, kdo byl Václav Mašek? Víte, kdy za nás hrál a jakých úspěchů jsme společně s ním dosáhli?
Víte o tom, že jsme 22násobný mistr Československa, 12násobný mistr české ligy či dvojnásobný vítěz Středoevropského poháru? Asi ano. Přečetli jste si to na Wikipedii, ale viděli jste někdy nějaký pohár?
Navzdory financím, které Daniel Křetínský klubem prohnal, neexistuje klubové muzeum. Oslavy vzniku klubu si odbydeme tím, že si oblečeme historický dres, velikáni naší historie dostanou během pár vteřin před zápasem dárkovou tašku a rychle pryč.
Nevidím žádnou vizi, že bychom mohli vychovávat další generaci fanoušků v lepších podmínkách, než jsme vyrůstali sami.
Za 20 let podpořil majitel či jeho klíčoví lidé vzpomínky na naší historii zhruba tak plastovými tabulemi připomínající budování Letné. Nic systematického, vědomě tlačeného nejužším vedením. Spíše tolerování iniciativy jednotlivců.
Daniel Křetínský si zjevně není vědom, jak vzácnou organizaci dostal privilegium opečovávat.
Místo toho je Sparta jenom o doufání, náhodě, nejde o vědomou cestu vybraným směrem kupředu. Výměny trenérů, nezainteresovaní manažeři, tolerovaný šlendrián. Chvíli stavíme na zkušených navrátilcích ze zahraničí, pak na mladých odchovancích, posléze zase na cizincích.
Měníme se tak v psychicky labilní klub, který není schopný stabilně porážet kvalitní soupeře.
Nedávno jsem mluvil s bývalým hráčem Sparty, který v aktivním fotbale přestal působit před necelým rokem. Má tedy čerstvé zkušenosti. Říkal, že na tréninku byl vždy u vytržení z kvality spoluhráčů. Když se ale na ně pak díval v televizi, nechápal, co se s nimi stalo.
Pro druhou polovinu éry Daniela Křetínského je to příznačné: neschopnost čelit tlaku, očekávání, potvrdit své kvality, zvládat klíčové zápasy. To vše je roky vidět. Kvalita práce s mentální odolností hráčů se ale systematicky nemění. Vše probíhá na fázi dobrovolnosti. Veřejně se ke snaze v této oblasti přihlásili jen Tomáš Wiesner a Jan Mejdr.
Novinář Jérôme Lefilliâtre, autor knihy o Danielu Křetínském, přináší v rozhovoru pro Football Club francouzský pohled na čtvrtého nejbohatšího Čecha a jeho byznysové a fotbalové aktivity po celém kontinentu.
Že nejde jenom o planá slova, dokazují i tvrdá čísla. Podívejme se na konkurenceschopnost Sparty, kterou znázorníme ziskem bodů s týmy, které v dlouhodobé tabulce za osmnáctiletá období před a s Danielem Křetínským byly členy první čtyřky (v letech 1986 až 2004 šlo o Slavii, Olomouc a Ostravu a v letech 2004 až 2022 o Slavii, Plzeň a Liberec). Zatímco v prvním období získala Sparta s těmito týmy průměrně 1,77 bodu na zápas, v druhém už je to jen 1,45 bodu.
To vše za stoupající frustrace fanouška, který netuší, jestli to vlastně někoho vůbec znepokojuje. Majitel řídí klub po Whatsappu, ve vedení sedí někteří lidé, kteří nemají Spartu jako prioritu a věnují se i dalším projektům.
Abych ale nebyl jen negativní. Ve spojení se současností musím nutně zmínit, že jsou oblasti, které jdou objektivně kupředu: zvyšující se návštěvy na stadionu, bezkonkurenčně zvládnutý rebranding, zlepšující se komunikace a snaha získávat zpětnou vazbu od fanouška, zápasový program, zázemí na Strahově, fanshop.
Dovolím si zmínit ještě i čistý dres s jedinou reklamou. I toho si jako fanoušek cením a vnímám to.
Kupředu jdou i další fanouškovské projekty, které se nyní uvnitř sparťanské organizace připravují. I ty přinesou posun.
Je to ale při možnostech Daniela Křetínského a vzhledem k penězům, které už do Sparty investoval, dost?
Výše zmíněné nezdary by se daly jistě prominout, kdyby byla naděje na zlepšení, kdyby bylo vidět, že se Sparta posouvá kupředu. Jenže pohled na fakta opět náladu nevylepšuje.
Jen od sezony 2012/2013 do sezony 2020/2021 zaplatil klub za hráče a realizační týmy dohromady 2,6 miliardy korun a byl v celkové ztrátě přesahující miliardu korun.
A co je v daném období skutečně „top“ výstupem? Sparta za zmíněné peníze dokázala vychovat přesně čtyři hráče, kteří byli natolik kvalitní, že šli z Letné natrvalo do některé z nejlepších pěti evropských lig - Adam Hložek, Patrik Schick, Ladislav Krejčí st. a Pavel Kadeřábek. Na hraně zmínky je pak Václav Kadlec, který vyrostl v Bohemians.
Ano, můžete namítnout, že teď nám rostou Martin Vitík či Adam Karabec. Není to ale pořád za téměř 20 let Daniela Křetínského málo
A co výchova mladých trenérů, videoanalytiků a dalších klíčových postav realizačních týmů? Za úspěšně „vychovaného“ se dá považovat přesně jeden - David Holoubek.
Byli jsme za Kloppem v Liverpoolu, za Trpišovským v Edenu a za Zemanem ve Foggii. K tomu jsme od znalců historie a Baníku dali do kupy sadu textů ke sto letům tohoto spícího obra. Naše číslo 22 (3/2022) je v top formě.
Co tedy dál?
Osobně bych vnímal jako nejhorší, kdybychom pokračovali se současným majitelem a jeho velmi aktivními zásahy do fungování klubu, jako tomu bylo v minulosti.
Alternativou může být, že Daniel Křetínský ze Sparty odejde a klub prodá někomu stejně bohatému. Nikoho takového ale nevidím.
A to nás dostává k otázce, zda opravdu potřebujeme majitele s takovými prostředky, když vidíme, co za ně přichází? Nejsou právě Křetínského možnosti prokletím Sparty? Může si dovolit dotovat neustále ztrátový provoz, který vychází ze špatných sportovních výsledků. Jeho finanční síla je důvodem, proč je stále ve Spartě, i když se jasně ukazuje, že ji nepomáhá.
Neměli bychom začít přemýšlet o alternativě? Vysoké rozpočty jsou fajn, ale když s nimi končíme třetí v lize, jsme bez Evropy a s pocitem neustálého zklamání, protože „máme na víc“, tak je to k uzoufání. Raději budu mít skromnějšího majitele, který fotbalu rozumí a uvidím, že naším klubem skutečně žije, nebo ho aspoň nechá dělat experty. Bude to rozhodně větší výzva než vědět, že jsme sice nejbohatší v lize, ale je nám to k ničemu a neustále končíme za očekáváním.
Danieli, máte pravdu. Není správné křičet na hráče „bojujte za Spartu“. Oni nemohou za to, že klub postupně umírá. Máme křičet na Vás. Tohle není černouhelný důl nebo kancelářský objekt uprostřed města. Tohle není práce.
Spartě dáváme často přednost před rodinou, kamarády, dětmi, volnem. Spartě dáváme peníze na úkor dovolené, dárků, zážitků. Zatímco se za život několikrát stěhujeme, náš stadion je tu pro nás pořád jako domov. A Vy jste dostal životní štěstí a privilegium tuhle část našich životů vlastnit.
Je dobře, že vy a vaši nejbližší lidé jsou s „rodinou“ přes Whatsapp? Že ho mají jako doplněk k řadě dalších úvazků?
Sparta Vás přežije. Stejně jako každého z nás. Jsem ale zvědavý, jak se budou další generace sparťanů ohlížet za Vaší érou. Hrozí Vám, že do historie vstoupíte jako člověk, který na zlaté lžičce nevědomě servíroval jed.
Poznámka: Autor je celoživotním fanouškem Sparty a dlouholetým permanentkářem. Text vyjadřuje jeho soukromý názor.
Zdroje informací: Transfermarkt, zprávy o hospodaření klubu na Sparta.cz, Jiří Solanský - Finanční analýza a srovnání klubů nejvyšší fotbalové ligy, Roman Jašek, člen pracovní skupiny pro historii a statistiku při FAČR, Milan Coen
Kandidátů na pozice zajišťující Ligu mistrů bylo před startem této sezony Serie A spousta. Málokdo by ale mezi ně zařadil Boloňu. Tým ze severu Itálie si jde ale nekompromisně za svým. Proti AS Řím nasměrovaly Boloňu k výhře parádní nůžky Oussamy El Azzouziho.
Proč si policie v neděli natáčela hradecké fanoušky s občankami u obličeje? Odvolává se na jejich problémové chování, které ale nespecifikuje. Podle hradeckého mluvčího šlo o pozvracený autobus. Policie svůj zákrok hájí tím, že předešla spáchání trestného činu. Žádnou konkrétní situací to ale nedokládá.
V roce 2011 pomohli Viktorii Plzeň k historickému postupu do Ligy mistrů. Jenže pak s nimi osud rozehrál krutou hru. Tři členové výtečného obranného kvarteta Plzně už nejsou naživu. Od sebevraždy Františka Rajtorala, který tento svět opustil jako první, teď uplynulo přesně sedm let.
