V profesionálním fotbale to nedotáhl mezi nejlepší, ale hrál venezuelskou ligu a trénoval děti. Jerce Egbunik Reyes Barrios podle svých blízkých fotbal miluje, a to se mu taky stalo osudným. Kvůli represím ze strany režimu odešel z Venezuely do USA, kde požádal o politický azyl. Místo soudního slyšení ho ovšem Trumpova administrativa deportovala – nikoli zpátky do Venezuely, ale do brutální věznice v Salvadoru. Reyesovým „proviněním“ bylo zřejmě tetování, kterým vyjadřoval, že má rád Real Madrid.
Skoro pět milionů nápojů do zálohovaných kelímků. Tuny jídla zachráněného před vyhozením. Hromadná doprava zdarma a výhradně zelená energie. Fotbalové „emisní povolenky“. Pořadatelé Eura 2024 se pokusili nastavit nový standard udržitelnosti velkého turnaje. Povedlo se? „Velké rezervy jsou v dopravě, klíčové je využití železnice,“ uvádí studie vědců z univerzit v Bielefeldu a Kolíně nad Rýnem.
Vajíčka až do kabiny, děti v popelnicích, bossové ve vazbě. Malými obcemi v Česku 90. let se prohnal velký fotbal. Šlo o světový i dobový unikát, zřejmě neopakovatelný. Projděte si unikátní text, který v roce 2022 vyšel ve výběrové knize Football Clubu a teď si vysloužil pochvalu v podcastu Zajíc ve druhé lize.
Zápasy NHL či NBA v Torontu, Ottawě či Vancouveru začínaly v uplynulých dnech bučením kanadského obecenstva při americké hymně. Podobná nálada vůči USA panovala i u jižních sousedů. Hrozby prezidenta Trumpa, že zavede 25procentní cla na zboží z Kanady a Mexika, spustily vlnu nepřátelských projevů. Za necelých 500 dní mají přitom tyto tři země společně uspořádat dosud největší fotbalové mistrovství světa.
Když se vodili za ruku k dubu u Ohře, netušila, že bude celý život chystat večeři přesně na šestou. Stanislava Nováková s láskou, vtipem i upřímností vypráví příběh fotbalové manželky v Československu druhé půle 20. století.
Před 35 lety pomohli ukončit komunistickou totalitu i fotbalisté. Z hřišť se na čas přesunuli do divadel a na náměstí. Výsledek revoluce jim hodně pomohl.
Jsou tu další teplé dny. Hrát v takovém počasí fotbal, nebo se na něj dívat na rozpálené tribuně, není žádná slast. Přibývá úpalů a kolapsů z vedra u sportovců i diváků. Zároveň data ukazují, že počet tropických dní na českých stadionech od vzniku samostatné ligy skokově narostl. A bude jich dál přibývat. Jde stadiony na teplejší klima připravit?
Jako fanoušek si chci užít mistrovství Evropy v sousedství. Coby občan a rodič bych rád, aby to šlo udělat šetrně ke klimatu, které se nám vymyká z rukou a ohrožuje i fotbal. Němečtí pořadatelé si vetkli udržitelnost do erbu a slibují, že vytvoří vysoký standard i pro příští turnaje. Jak to bude vypadat – a jde jim to věřit?
Vyťukal jsem telefonní číslo. Měl jsem v Praze devět hodin ráno, Justin Walley v Tichomoří osm večer. „Ahoj. Jsem na Marshallových ostrovech. Nemají tu fotbalisty, nemají tu hřiště. Jsme jako evangelisti. Ještě letos chceme odehrát první zápas,“ řekl mi. Tohle je příběh dobrodruha, co pomáhá vybudovat národní tým v poslední zemi OSN, která svou reprezentaci ještě nemá.
Děravou střechou nám kape na fotky osobností blyštivé historie. To je skutečnost i metafora amatérského klubu mého života. Když jsem se v něm jako malý ocitl, netušil jsem, že ČAFC Praha kdysi stál u zrodu českého fotbalu, porážel Spartu i Slavii, vychoval dva vicemistry světa i nedávné reprezentanty.
