S klubovou platformou EOS budete mít veškerou administrativu a komunikaci na jednom místě. Komplexní služba ke správě a řízení sportovních klubů kromě nervů ušetří desítky člověkohodin měsíčně, což přijde vhod sportovním funkcionářům, trenérům, ale i hráčům a rodičům dětí. Získejte víc času, abyste se mohli věnovat tomu opravdu důležitému – sportu.
Děravou střechou nám kape na fotky osobností blyštivé historie. To je skutečnost i metafora amatérského klubu mého života. Když jsem se v něm jako malý ocitl, netušil jsem, že ČAFC Praha kdysi stál u zrodu českého fotbalu, porážel Spartu i Slavii, vychoval dva vicemistry světa i nedávné reprezentanty.
První liga v Brně? V mužích trápení, zato ženy! Zbrojovka? Ne. Líšeň? Kdepak. Lokomotiva Brno Horní Heršpice! Klub, kde hrajou prim holky.
Zvoní fotbalu na vesnicích a v menších městech hrana? Ubývá hráčů a klubů, nebo není tak zle? A co pro amatérský fotbal znamená, že už se často hraje ne za pivo a párek, ale za desetitisíce jako v druhé lize?
Od začátku roku 2023 je Martin Vlk vedoucím úseku trenérů a vzdělávání na FAČR. Zkušenosti získal v Kanadě, kde se této oblasti také věnoval. Před sebou má těžký úkol – zajistit lepší podmínky pro trenéry, kteří pomohou fotbalu nejen přežít, ale ideálně i k lepší budoucnosti. V rozhovoru vysvětluje, co pro to dělá.
Vítězslav Janda toho v 26 letech zvládá hodně. Za áčko Hvězdy Cheb, u kterého je i asistentem, hraje divizi. Zároveň dělá šéftrenéra mládeže. V rozhovoru vypráví, jak se k tomu dostal, jak shání trenéry, kteří obecně moc nejsou. Mluví i o vizi pro chebský fotbal, kterému chybí třeba tribuna. A vzpomíná i na to, jak místní fanoušky Baníku Ostrava přepadli po mládežnickém turnaji polští chuligáni.
Bývalý ligový hráč, televizní expert, ale taky neoficiální hlavní trenér přípravky v Tuchlovicích. A právě o tomhle svém angažmá vám Zdeněk Folprecht povypráví. Proč to ve svém volném čase dělá? A jak se může zapojit opravdu každý a pomoct tak fotbalu řešit jeden z jeho klíčových problémů s nedostatkem trenérů?
Malou obec za Brnem s malebným názvem Podolí před pár měsíci zaplavila radost z postupu mužů i dorostu do krajské 1.A třídy, na kterou si pořád zvykají. Postup byl o to sladší, že šlo o výsledek dlouhodobé koncepční práce.
Tomáš Podvín dělá pátým rokem šéftrenéra mládeže v pražské Uhříněvsi. V rozhovoru vysvětluje, jak se dá v amatérských podmínkách s trenéry, kteří to dělají po práci, zajistit dobré jméno klubu, který teď má nějakých 300 mládežníků – fotbalistů a fotbalistek. A jak se pozná, že má uhříněveská Čechie dobrý zvuk?
Michal Mošnička už třináct let vede SK Ďáblice, které hrají pražskou 1. třídu a mají všechny mládežnické kategorie. Plánuje rozšíření areálu, který se na některé zápasy zaplní celý. „Místní Maracaná,“ usmívá se Mošnička. V rozhovoru odhaluje vlastní motivaci i třeba rozpočet klubu.
Ještě před pár lety tu bylo metr vysoké houští. Teď si tady skupinka chlapců po tréninku vyměňuje fotbalové kartičky, na hřišti se rozcvičují muži a za míčem pobíhá drobný hnědý pes. Vítejte na Unionu Břevnov.
