„Kdo snese horko, vyhraje.“ Čeká nás mistrovství světa hrané na čtvrtiny

Když přijedete touto roční dobou do Spojených států, obvykle dostanete ránu, jako by vás někdo vzal mokrým hadrem přes obličej. Stačí k tomu první krok z klimatizované příletové haly. V deseti pořadatelských městech MS 2026 se od předchozích šampionátů 1986 v Mexiku a 1994 v USA ztrojnásobil počet extrémně horkých dní v červnu a v červenci.

Vysoká vlhkost vzduchu navíc činí teploty kolem třiceti stupňů mnohem nesnesitelnějšími než v našich podmínkách. Experti na meteorologii proto vyvinuli jednotku pocitové teploty, kam se kromě toho, jak moc je chladno či teplo, započítává právě i vlhkost, síla větru apod. Tuto pocitovou teplotu označují WBGT (Wet Bulb Global Temperature) a posuzují podle toho mimo jiné i to, jestli jde ještě o podmínky snesitelné pro sportování.

Vědeckých předpovědí pro letošní světový šampionát ve fotbale vzniklo hned několik, tak významná je tato akce i za hranicemi sportu samotného. Zajímavé jsou například data americké organizace Climate Central nebo londýnské Imperial College. Při té působí skupina předních světových klimatologů, ale i lékařů, kteří se sdružili do organizace World Weather Attribution. Zabývají se přisuzováním konkrétních extrémních jevů v počasí vlivu člověkem způsobené změny klimatu.

Před startem MS porovnali podmínky při americkém turnaji 1994 s těmi, které v pořadatelských městech panují dnes. Tedy v době, kdy máme v atmosféře kvůli spalování ropy, uhlí a plynu i dalším lidským činnostem o pětinu víc uhlíkových emisí než před 32 lety a rychle přibývají. „Svět včetně Severní Ameriky se kvůli tomu výrazně oteplil, takže vlny veder přicházejí častěji a jsou intenzivnější,“ připomíná Joyce Kimutaiová z výzkumného týmu Imperial College.

Češi možná vedru uniknou, ale…

Pro české fotbalisty může vedro znamenat problém hlavně na jejich tréninkovém stadionu v Texasu. Ten na rozdíl od stadionů MS v Dallasu a Houstonu nemá klimatizaci. Přitom právě tato oblast je podle analýzy WWA k vedrům vůbec nejnáchylnější ze všech, kde se šampionát hraje.

Dallas, nedaleko něhož Češi pobývají, tento pomyslný žebříček dokonce vede. „Peklo, čtyřicet stupňů, obrovská vlhkost, lidé vycházejí prakticky jen ráno nebo večer,“ popisuje v našem speciálu k MS tamní červnové podmínky Luboš Kubík, který v USA žije a za Dallas kdysi nastupoval v Major League Soccer.

„U hráčů se to může projevit jak na zdraví, tak na výkonech. Roste riziko nemocí z horka a námahy. Víme z minulosti, že to může postihnout i ty nejlépe připravené sportovce. Dopadne to taky na intenzitu zápasů, hráči omezí sprinty, budou hrát víc na jistotu, ovlivní to schopnost hráčů správně se rozhodovat. A zřejmě to zvýhodní týmy ze zemí, kde jsou na horko zvyklí,“ říká k tomu Chris Mullington, lékař a další spoluautor studie WWA.

Také ve zmíněných mexických městech ovšem pravděpodobnost fotbalu nepříznivých podmínek významně roste. Vůbec nejvíc ze všech duelů šampionátu vzrostla oproti minulosti u zápasu Uruguaye proti Španělsku v Guadalajaře (26. června od 18 hodin lokálního času). Uvádí to další studie, zpracovaná pro změnu vědci sdruženými při americké organizaci Climate Central.

„U tohoto utkání je 70procentní pravděpodobnost, že bude minimálně 28 stupňů Celsia, což je hranice, nad kterou už teploty dopadají na kvalitu výkonu. Změna klimatu tuto pravděpodobnost zvýšila o 37 procentních bodů,“ píše se v analýze Climate Central (ta pracuje s jinou metodikou a běžnými teplotami). Riziko, že bude velké horko dopadající na hráčské výkony, se vlivem spalování fosilních paliv zvýšilo u 97 z celkových 104 zápasů tohoto šampionátu. Skoro v polovině případů je toto riziko nejméně 50procentní, uvádějí data z analýzy Climate Central.

„Když teplota převyšuje 28 stupňů Celsia, má to vliv na zvolenou taktiku, na tempo a celkovou kvalitu hry. Intenzita je nižší, vidíme méně sprintů a potenciálně méně šancí. Navíc když se hráči vystavují delší dobu těmto podmínkám a jejich tělo je dehydrované, může docházet k vyčerpání z horka, nebo dokonce k infarktu. Zvlášť v zápasech, kde jde o hodně, a hráči mají tendenci jít za hranice svých přirozených sil,“ potvrzuje výše zmíněná slova kolegy z oboru Mike Tipton, expert na sport v extrémních podmínkách a profesor univerzity v anglickém Portsmouthu.

Infarkt nejen při penaltách

Nejde ovšem zdaleka jen o hráče, ale také o fanoušky na tribunách – a nejen tam. „U nich je to celkem zákeřné, nevěnuje se tomu tolik pozornosti a neuslyšíte asi, že horko zabíjí. Ale objeví se případy, kdy se fanoušci s chronickým onemocněním srdce špatně vyspí, nezavodní se, v den zápasu si dají pivo, nebudou mít na slunci čepici, bude jim stále větší horko, tělo bude dehydrované, krev bude proudit do kůže místo do srdce – a může z toho být infarkt,“ upozorňuje lékař Chris Mullington.

Diváci sice (obvykle) neběhají po hřišti, ale v horku mohou trávit delší čas při cestě na stadion nebo ve fanzóně. A jsou mezi nimi na rozdíl od mladých, atleticky dobře připravených fotbalistů také lidé ze zranitelných skupin – chronicky nemocní, starší lidé nebo malé děti.

„Nejen při samotném zápase by proto měli mít přístup k vodě, do stínu a do zón s chlazením. Měli by dostávat veřejně dostupné instrukce a lékaři by měli být na dosah. Přímo na stadionech by to chtělo i vodu zdarma, protože ne každý si tam drahou vodu koupí. Ale kdyby dostali láhev zdarma, rádi si ji vezmou,“ podotýká lékař z londýnské Imperial College.

Pořadatelé letošního MS nejprve avizovali, že na stadiony si návštěvníci budou moci přinést své láhve a průběžně do nich doplňovat vodu. FIFA to ale nakonec s odvoláním na bezpečnostní důvody zamítla.

Trenérské šachy v přestávce na pití

Hráči se pro změnu budou moci občerstvit při tříminutových přestávkách uprostřed každého poločasu. FIFA je pro tento světový šampionát zavedla plošně bez ohledu na počasí a jednotlivé týmy je během letošního roku testovaly v praxi. Vzbudilo to pozornost i proto, že jde o poměrně významný zásah do plynulosti zápasů, a trenérům to dává další šanci výrazněji promluvit do vývoje utkání.

Ne všem se to líbí. Jako příklad z řad odpůrců uvádí web The Athletic kouče amerického národního týmu Mauricia Pocchetina. „Nelíbí se mi to, narušuje to rytmus hry,“ posteskl si po březnovém přípravném utkání s Belgií v Atlantě. „V horku jsou ty přestávky potřeba, ale když hrajete na uzavřeném stadionu s přívětivými podmínkami, tak mě to trochu štve. Ale je to nové pravidlo, tak to musíme akceptovat.“

„Pro televize je to výhodné, mohou pustit reklamu. Ale když vám to na hřišti jde, a do toho přijde tříminutová pauza – tak ta všechno zničí,“ doplňuje Pocchetina na stejné téma kouč Francie Didier Deschamps. Můžeme tedy mluvit o velmi konkrétním vlivu současné změny klimatu, tedy hlavně spalování uhlí, ropy a plynu, na podobu fotbalových zápasů.

Bude MS trvale v zimě?

Už podruhé v řadě zažijeme světový šampionát s klimatizovanými stadiony, což jejich vlastní emisní stopu ještě zvyšuje, a v minulosti by nám to u venkovního sportu přišlo absurdní. A stejně jako na loňském mistrovství světa klubů v USA možná znovu uvidíme další bizarní obrázek – náhradníky čekající na svou šanci nikoli u lajny na střídačce, ale ve vychlazených útrobách stadionu. Že o tomto tahu po vzoru Borussie Dortmund pro mundial uvažuje, aby náhradníci zůstali svěží, prohlásil před časem pro BBC německý kouč Anglie Thomas Tuchel. „Ve 45 stupních Celsia se nedá hrát stejný fotbal jako v jednadvaceti stupních,“ komentoval podmínky, které při některých duelech na přímém slunci hrozí.

Jak říká přední světová klimatoložka Frederike Otto z WWA, organizačně by šlo o velký problém, ale pro zdraví účastníků by bylo lepší i letošní šampionát přeložit na zimu – tak jako ten minulý v Kataru. A v podstatě by se s ohledem na klima v zemích příštích pořadatelů vyplatilo učinit z MS trvale zimní podnik. Ani v případě mundialů ve Španělsku, Portugalsku a Maroku nebo za další čtyři roky v Saúdské Arábii to totiž s meteorologickými podmínkami pro fotbal nebude lepší, zvlášť když změna klimatu stále postupuje a problémy s horkem sílí.

„Světové šampionáty minulosti už nezažijeme. Vlny veder, nepředvídatelné počasí a měnící se povaha ročních období přepisují pravidla hry, kterou milujeme. Fotbalisti jsou nuceni hrát opatrněji, taktizovat a opouštět rizika, díky kterým ten sport býval tak vzrušující. Pokud nezastavíme spalování fosilních paliv, tak ve fotbalových soutěžích nepůjde o to, kdo nejlíp hraje. Bude záležet na tom, kdo nejlíp snese horko,“ myslí si Shel Winkley, meteorolog z organizace Climate Central.