Ostuda Sparty s Pardubicemi se do velké míry zrodila už v první půli. Hosté se dostali do několika rychlých útoků, při nichž využívali slabiny ve zbytkové obraně domácích. Zároveň dokázali omezit sparťanskou tvorbu šancí a nutit hráče v rudém k chybám. Kromě fantastického fyzického výkonu tu sehrála výraznou roli i taktika.
Začněme tím, že Sparta je ve svém herním stylu do značné míry přečtená. Systém, který přinesl Brian Priske po svém návratu, doznal jen minimálních úprav a většina týmů ho dnes dokáže poměrně dobře bránit.
Konkrétně Východočeši na to šli přechodem na obrannou pětku. Stopeři Noslin, Bammens a Konečný si rozebrali sparťanský trojzubec, zatímco wingbeci Saarma a Trédl kryli krajní prostory a vystupovali proti sparťanským wingbekům. Nad touto pěticí vyrukoval trenér Jan Trousil s dvojicí záložníků Šimek – Solil a zajímavým tahem dvou útočníků na křídlech: Tanka a Smékala. Ofenzivního záložníka Patráka postavil na hrot.
Sparta nastoupila ve svém 3–4–3 s pravým stoperem Ševínským v hybridní roli (ke které se ještě dostaneme) a se Sørensenem zleva a Mercadem na pravém wingbeku. Bez míče napadala v této formaci a přecházela ze zóny do agresivního presinku jeden na jednoho – v praxi ale tento prvek příliš nehrál roli, protože Pardubice většinou domácí vylákaly a následně míč nakopávaly.
Klíčovým motivem zápasu byla snaha Sparty o postupný útok a zároveň vysoké postavení Pardubic se schopností přejít do rychlého kontru. Hosté takto zahrozili ještě před prvním gólem – ke střele se dostal Smékal, k dorážce Patrák – a přesně stejným způsobem vstřelili i druhý gól, který duel ve velké míře zlomil.
Zatímco u první branky šlo spíš o individuální selhání hráčů Sparty (Mercado podcenil Tankův únik, nenabral ho a následně nedokázal vystavit Patráka do ofsajdu), u druhé šlo o mnohem systematičtější záležitost, dobře vypovídající o přípravě Pardubic. Začněme však první šancí, na kterou druhý gól typologicky navazoval.
Betano je hlavním partnerem sekcí 100letá, Dobýváme Evropu, Sázkařský koutek a Sparta.
Sparta rozehrávala přes přechod do obranné čtyřky se Ševínským na pravém beku (namísto vysunutého Preciada), s Panákem a Sørensenem coby stoperskou dvojicí a s Mercadem, případně často vyskakujícím záložníkem na levém beku. Tuto roli nejčastěji zastával Vydra, což Mercadovi umožňovalo vysunout se až do kraje a Haraslínovi obsazovat meziprostor mezi řadami soupeře.
Pardubice však byly výborně připravené. Trousilovi nevadilo, že mají domácí v první fázi početní výhodu čtyři proti třem – věděl, že Sparta bude pomalá a nebude schopna tuto převahu konzistentně využívat útokem přes kraje. Mohl si proto dovolit mít obě svá „křídla“ (v tomto zápase Tanka a Smékala) blízko středu, aby kryla kolmice a zároveň vytvářela tlak na sparťanské stopery.
Díky tomuto krycímu prvku, pohyblivé středové dvojici i iniciativním stoperům, připraveným následovat své hráče i desítky metrů, nebyla Sparta schopna hrát středem, který hosté přehušťovali. Navíc jí v těchto prostorech chyběla individuální kvalita pod tlakem.
Baví ho teď nejvíc. Byl na jeho koncertě. A pouští ho i slávistická kabina. Která česká mladá hvězda je favoritem Jindřicha Trpišovského? Řekl to fanouškům.
Vyznáte se ve fotbale? Otestujeme vás na jedenácti názvech klubů. Řekneme vám jméno, vy nám město.
Tohle vypadá na okamžitý zásah karmy. Real po nešťastném vyhazovu vysněného trenéra vypadl ve španělském poháru s týmem, který ve druhé lize bojuje o záchranu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
