Od Strahova po Brno. Český fotbal chystá stadionovou revoluci

Ne všechny projekty jsou stejně daleko. Někde už existuje smlouva, architektonická soutěž nebo konkrétní etapizace, jinde zatím hlavně silná ambice nového majitele. Společné ale mají jedno: kluby už neřeší jen to, kam se vejde víc diváků. Stadion má být obchodní model, městská stavba, společenské místo, VIP produkt, muzeum, fanshop, restaurace i nástroj, jak dostat český fotbal o patro výš.

Sparta: nový stadion na Strahově

Největší sparťanský projekt se už neposouvá jen v rovině představ. Klub v březnu 2025 podepsal s FAČR smlouvu o budoucím využití areálu Stadionu Evžena Rošického na Strahově. Právě tam chce Sparta postavit nový stadion. Přestěhuje se tedy z Letné. Nejde o městskou investici, ale o projekt majitele klubu na pozemcích spojených s FAČR. Sparta má během třiceti let zaplatit za využití území zhruba 1,8 miliardy korun a sama mluví o dalších miliardách, které chce do stavby investovat.

Plánovaná kapacita se pohybuje kolem 35 tisíc diváků. Odhadované náklady se zatím uvádějí přibližně mezi 4,5 a 5 miliardami korun. Stadion nemá sloužit pouze Spartě. V projektu se počítá i s tím, že by na Strahově mohla hrát česká reprezentace, což je vzhledem k dlouhodobé absenci opravdu velkého národního fotbalového stadionu důležitá souvislost.

Sparta je nyní ve fázi příprav. Mluví se o dopravní studii, mezinárodní architektonické soutěži a následném povolovacím procesu. Vedení klubu už dřív naznačovalo, že první vizualizace by mohly přijít po architektonické soutěži, ale zároveň upozorňuje, že nejde o stavbu na pár let. Aktuální ambice míří k začátku třicátých let: optimisticky kolem roku 2032, nejpozději 2033, v opatrnějších vyjádřeních se mluví spíš o horizontu osmi až deseti let.

Slavia: Eden pro 45 tisíc lidí

Slavia je v jiné situaci než Sparta. Nehledá nové místo. Má Eden, tedy stadion, který je už dnes největším moderním fotbalovým stadionem v Česku. Současná kapacita Fortuna Areny je 19 370 diváků. Po vstupu Pavla Tykače se navíc zásadně změnila majetková situace: stadion i klub se dostaly pod stejnou vlastnickou kontrolu, což je pro jakoukoli velkou přestavbu klíčové.

Ambice je výrazná. Slavia mluví o Edenu pro zhruba 45 tisíc lidí. Podle majitelovi manželky Ivany Tykač se klub inspiroval mimo jiné Tottenhamem a Liverpoolem, ale zásadní má být hlavně princip stavby: rozšiřovat stadion zvenku a za provozu. Jinými slovy, Slavia nechce na několik sezon opustit Eden a hledat azyl jinde.

Největší neznámou není samotná stavba, ale povolení. Ivana Tykač konkrétní rok dokončení neuvedla. Naznačila jen, že samotná stavba by nemusela trvat extrémně dlouho – zhruba patnáct měsíců. Skutečnou brzdou ale může být cesta k ní: povolení, úřady a schvalování, které u velkých staveb v Česku podle ní často zaberou roky.

Slavia je tedy ve fázi konceptu, příprav a hledání projektového řešení. Její plán je ze všech českých klubů kapacitně nejambicióznější, ale přesné datum dokončení zatím nedává smysl brát jako jistotu.

Bohemians: nový Ďolíček bez stěhování z Vršovic

Bohemians neplánují nový stadion na zelené louce. Cílem je přestavět Ďolíček tam, kde stojí. Pro klub je to zásadní symbolická zpráva: Bohemka má zůstat ve Vršovicích. Projekt počítá s postupnou rekonstrukcí po etapách tak, aby klub mohl dál hrát doma. Začíná se jižní stranou směrem k Vršovické ulici, kde už se buduje, následovat má mimořádně úzká východní tribuna u Sportovní ulice a teprve poté uzavření stadionu včetně rohů.

Výsledkem má být kompaktní stadion s kapacitou kolem 8500 míst. Díky sektorům, které lze převést na stání, by se při některých zápasech mohl dostat i přes deset tisíc diváků. Architektonicky zajímavá má být hlavně východní tribuna, která kvůli mimořádně těsnému prostoru nemůže fungovat jako klasická velká tribuna.

„Snažím se neřešit optimistický a pesimistický scénář, ale pracovat spíš s nejrealističtější variantou. Ta směřuje k tomu, že bychom do pěti let měli mít hotovo. Teď si všechno osaháme na první části rekonstrukce,“ řekl ředitel klubu Darek Jakubowicz k časovým plánům v červenci 2025 v rozhovoru s Football Clubem.

Ďolíček dál patří Praze, ale Bohemians mají dlouhodobý nájem. V roce 2024 získali jistotu dalších šedesáti let, což byl základní předpoklad, aby se do rekonstrukce vůbec mohli pustit. Investorem mají být většinoví majitelé klubu, rodina Jakubowiczů. Náklady se mají pohybovat kolem 400 milionů korun.

Teplice: Stínadla 2.0 jako žlutá aréna pro nový klubový růst

Teplice nejsou v pozici klubu, který by hledal úplně nové místo. Chtějí proměnit stadion Na Stínadlech tam, kde stojí. Projekt se jmenuje Stínadla 2.0 a klub ho oficiálně představil jako komplexní rekonstrukci stadionu i širší sportovní infrastruktury. Cílem není jen vyměnit sedačky nebo kosmeticky opravit starý areál, ale udělat z jednoho z tradičních českých stadionů moderní sportovní a společenskou arénu. Projekt počítá s tím, že se bude stavět po etapách a Teplice přitom budou dál hrát domácí zápasy na vlastním stadionu.

Změnit se má hlavně severní a západní část stadionu. Na severu má vyrůst nová tribuna, nad níž bude i administrativní zázemí klubu. Zásadní proměnou projde hlavní západní tribuna: vzniknout mají nové prostory pro týmy, média, VIP patro, klubové muzeum a také skyboxy. CzechCrunch uvádí, že projekt počítá s 37 skyboxy, komerčními prostory a kapacitou kolem 14 tisíc diváků. To je zajímavý detail: Stínadla po přestavbě nemají být nutně větší než dnes, ale modernější, kompaktnější a výrazně výnosnější.

Za projektem stojí majitel klubu Milan Kratina, respektive kapitál spojený s investiční skupinou Accolade. Teplice zároveň mluví o tom, že rekonstrukci nevnímají jen jako klubový projekt, ale jako investici do města a regionu, a proto chtějí spolupracovat s Teplicemi i Ústeckým krajem. Odhady ceny se v dostupných zdrojích pohybují zhruba mezi jednou a 1,5 miliardy korun. V optimistickém scénáři by se mohlo začít stavět na začátku roku 2027 a hotovo by mohlo být kolem roku 2030.

Baník: návrat na nové Bazaly

V Ostravě jde o jednu z nejsilnějších stadionových emocí v českém fotbale. Baník má hrát znovu na Bazalech, ale ne ve starém stadionu. Město Ostrava připravuje novou arénu pro přibližně 19 500 až 20 000 diváků. Počítá se s tím, že stadion splní vysoké standardy UEFA, bude použitelný i pro reprezentační zápasy a nabídne také fanshop, muzeum, restauraci nebo další veřejné funkce.

Na rozdíl od Sparty nebo Slavie jde primárně o městský projekt. Ostrava vypsala mezinárodní architektonickou soutěž, kterou vyhrálo španělské studio L35 Arquitectos, známé mimo jiné podílem na rekonstrukci stadionu Realu Madrid. Odhad nákladů se zatím pohybuje kolem 2,5 miliardy korun, ale u podobných projektů se dá čekat, že finální cena bude záviset na projektové dokumentaci, tendru i cenách stavebních prací. Financování ještě není úplně uzavřené: investorem má být město, Baník má být hlavním uživatelem a partnerem projektu.

Harmonogram je zatím nejčastěji popisován tak, že rok 2026 a část roku 2027 mají patřit projekční přípravě. Ideální začátek stavby se uvádí kolem roku 2029 a dokončení kolem roku 2031. Starší vyjádření pracovala i s koncem roku 2030, ale opatrnější je mluvit o začátku třicátých let. Ostrava tím neřeší jen stadion. Řeší návrat Baníku na místo, které je s klubem historicky spojené víc než současné Vítkovice.

Brno: nový majitel Zbrojovky chce arénu za Lužánkami

Brno je zatím ze všech projektů nejméně jisté, ale zároveň nejčerstvější a nejambicióznější. Nový majitel Zbrojovky Vojtěch Kačena mluví o stadionu pro 30 až 35 tisíc diváků. To je výrazně víc, než s čím se u brněnského stadionu často pracovalo v minulosti. Odhadované náklady se podle jeho vyjádření pohybují kolem tří miliard korun. Kačena zároveň říká, že by projekt chtěl financovat kombinací vlastních peněz a úvěru.

Nejdůležitější otázkou je místo. Zbrojovka chce stadion za Lužánkami, tedy v lokalitě, která má pro brněnský fotbal podobnou historickou sílu jako Bazaly pro Baník. Město už dřív jednalo s klubem o možných lokalitách a samo deklarovalo, že je připravené prověřovat dopravní, urbanistické i územní limity. U pozemků za Lužánkami běží koncesní proces, v němž by měl vybraný investor získat možnost areál rozvíjet a postavit nový stadion.

Tady je ale potřeba brzdit očekávání. Brno zatím nemá stadionový projekt ve fázi, v jaké je třeba Baník s vítězem architektonické soutěže nebo Sparta se smlouvou s FAČR. Řeší se pozemky, právní vztahy, koncesní řízení, kapacita i ekonomika. Město dřív mluvilo o minimálně dvacetitisícovém stadionu, Zbrojovka nově deklaruje třicetitisícovou až pětatřicetitisícovou ambici. Termín dokončení zatím není stanovený. Do té doby bude Zbrojovka dál odkázaná na městský stadion v Srbské, který má kapacitu kolem deseti tisíc míst.