Sparta střídá Slavii na trůně, v lize jsou i spící obři. Návštěvnost pod lupou

Ještě během nadstavby vedla v návštěvnosti Slavia s 18 395 fanoušky na zápas, osudnými se jí ale staly události v závěru derby, respektive trest, v důsledku kterého odehrála zbývající dva zápasy sezony bez diváků a tím její průměrná návštěva klesla na 16 358. Ztratila i vedoucí místo v procentuální naplněnosti stadionu, ta klesla z 94,97 % na 84,45 %.

I v této veličině vede Sparta s 91,33 %. Ta se stala nejnavštěvovanějším klubem naposledy v sezoně 2013/14, kdy získala double, od té doby to byla dvakrát Plzeň a devětkrát Slavia. Současně zaznamenala nárůst z loňských 15 865 na 16 758 fanoušků na zápas. Sparta (stejně jako Slavia) naráží na limity stadionu, což jednoznačně ospravedlňuje strategické úvahy o výstavbě nové (popř. rekonstrukci stávající) arény.

Viktoria Plzeň skončila na třetím místě v tabulce Chance ligy i v tabulce průměrné návštěvnosti a zaznamenala nárůst z loňských 8922 na letošních 9119 při solidním využití kapacity 77,94 %. Plzni se daří být regionálním hegemonem pro fanoušky z celého kraje a udržuje si dlouhodobě jejich vysokou loajalitu.

Prakticky to samé platí i pro Baník Ostrava, kde si udrželi solidní návštěvnost i přes katastrofální sezonu, kterou zachraňují až na samém konci. S ohledem na to, že Baníkovci hráli loni o Evropu s návštěvností 10 276 nevypadá letošních 8655 vůbec špatně. Průměrná zaplněnost 57,23 % ale vypovídá nejen o neúspěšné sezoně, nýbrž i o ne úplně oblíbeném stadionu pro fanoušky slezského Baníku. Nový stadion na Bazalech by to měl vyřešit.

Místo Baníku hrál o poháry letos Hradec Králové, který na novém Malšovickém stadionu udržuje konstantní návštěvnost, loni 6225, letos 6340 a průměrné využití stadionu 68,17 %. Na Malšáku se bude zaslouženě hrát Evropa a příběh Hradce dokazuje jak důležitá je infrastruktura v podobě nového stadionu.

Bez ohledu na to, jak Bohemians hrají, fanouškovsky vždycky doručí. To platí už několik sezon, loni 5101, letošní průměr 5237 a průměrná zaplněnost Ďolíčku 83,13 %. Navzdory limitům stadionu i výsledkům na hřišti Bohemka vytěžuje své možnosti na maximum a i tady je klíčový projekt nového stadionu.

Sigma Olomouc byla úspěšná v Konferenční lize a o něco méně úspěšná v Chance lize, což se promítlo ve stagnaci návštěvnosti. Minulou sezonu započítali 5267, tuto sezonu 5226 diváků a průměrnou zaplněnost Androva stadionu 41,98 %. Sigma patří k hrstce klubů, kde leží velký potenciál na hřišti i v hledišti. Povede se jim přilákat víc fanoušků podobně jako v posledním kole nadstavbové prostřední skupiny (6539 diváků)?

Pomyslným skokanem roku se stal Slovan Liberec, který zaznamenal nejvyšší nárůst. Další klub s potenciálem na trávníku i na tribunách pomalu ale jistě začal doručovat. Nejen, že se dostal do elitní šestky hrající o Evropu, ale zaznamenal též nárůst z loňských 3430 na letošních 4224 fanoušků a průměrnou zaplněnost U Nisy 42,66 %. Budou v tom v další sezoně pokračovat?

Graf domácích návštěv ligových klubů podle kol

Teplický paradox. Třetí největší stadion se suverénně nejnižší využitelností kapacity v Chance lize. Zaznamenali ale mírný nárůst z loňských 4078 na letošních 4220 diváků, ale zaplněnost 24,71 % je extrémně nízká. Jsou však zápasy jako se Spartou, na který dorazilo přes 15 tisíc fanoušků. Na únorovém zápase s Karvinou ale zase byly pouhé dva tisíce. Je třeba dodat, že se připravuje projekt nového stadionu Na Stínadlech a počítá se mimo jiné se snížením kapacity a se zlepšením komfortu pro fanoušky.

Jablonec letos zaznamenal mírný pokles z 3007 na 2976 diváků a zaplněnost 48,72 %. Sice je Jablonec poslední roky sportovně úspěšnější než sousední Liberec, ale fanouškovsky to není vůbec znát. Nejhorší návštěvy pak mají s neatraktivními soupeři v nepříznivém počasí, kupříkladu na listopadový zápas se Zlínem dorazilo 1871 diváků, přitom v tom zápase mohl jít Jablonec do čela Chance ligy...

Pardubice patří mezi kluby s novým stadionem. Oproti sousedovi z Hradce sice tolik netáhnou, ale letos zaznamenaly mírný nárůst v návštěvnosti: loni 2547, letos 2631 a zaplněnost 56,95 %. Kromě regionálního derby s Hradcem soupeří Pardubice ještě se silným hokejovým klubem. Aby se novému majiteli podařilo udělat z Pardubic fotbalové město, potřebovaly by mnohem větší stadion.

Karviná žije ve stínu Baníku a návštěvnicky je to bohužel dost poznat. Oproti loňskému průměru 2416 je letošních 2426 a zaplněnost 50,20 % prakticky beze změny. Přitom kdysi dávno v sezoně 1996/97 chodilo na Karvinou průměrně 8240 lidí, zatímco na Baník 5102 fanoušků, následně Karviná dvakrát sestoupila, na 17 let zmizela z nejvyšší soutěže a zmizela tak i ze srdcí mnoha fanoušků.

Nejslabší návštěvnost v letošním ročníku Chance ligy zaznamenala Mladá Boleslav a jsou to smutná, možná až ostudná čísla. Loni 2231, letos 2041 diváků a zaplněnost 40,81 %. Ve třetím kole nadstavbové části skupiny o záchranu dokonce zaznamenali pouhých 835 diváků na stadionu. Když nebudeme počítat období covidu a Hradec s Pardubicemi hrajícími v azylech, jedná se o nejnižší klubovou průměrnou návštěvnost za hodně dlouhou dobu. Nižší návštěvnost mělo naposledy Znojmo v sezoně 2013/14 s průměrem 1392 fanoušků.

Jak jsme si tedy vedli oproti ostatním sezonám?

S letošní průměrnou návštěvností 6174 jsme se zařadili na čtvrté nejlepší umístění v 33leté historii samostatné české ligy, jen těsně za loňskou sezonou, která měla divácký průměr na 6177. Bohužel se do toho výrazně promítl slávistický trest zavření stadionu na dva zápasy.

Pokud se hypoteticky ptáte na to, kolik by nakonec byla průměrná návštěvnost, kdyby Slavia dohrála s předchozím celosezonním průměrem, tak bychom byli na hodnotě 6284 a letošní ročník by poskočil na třetí nejvyšší místo v samostatné lize.

Na všechny stadiony tuto sezonu dorazilo celkem 1 697 813 fanoušků a to jest 60,91 % veškeré průměrné kapacity stadionů Chance ligy. Když to vezmeme z opačného konce provazu, znamená to, že v letošní sezoně zůstal zhruba milion volných sedaček. To znamená hodně prostoru pro růst v mnoha klubech.

Tabulka: Nejlepších pět sezon návštěvnosti české ligy

Jaké jsou silné a slabé stránky v návštěvnosti letošní sezony?

Silná stránka: Dominance pražských S

Ačkoliv šla návštěvnost na mnoha stadionech v posledních letech nahoru, dva kluby jsou dlouhodobě odskočené od zbytku ligy a nikoho nepřekvapí, že jimi jsou Slavia a Sparta. Obě S táhnou návštěvnost celé ligy na svých zádech mezi nejnavštěvovanější sezony v historii samostatné české ligy. Oba kluby mají tak často naplněnou kapacitu, že potřebují a také aktivně řeší větší kapacity nového nebo zrekonstruovaného stadionu.

Zatímco v Edenu a na Letné se plné tribuny staly naprostým standardem bez ohledu na soupeře, většina ligové mapy (s občasnou výjimkou Baníku Ostrava) se průměrně pohybuje v řádu nižších jednotek tisíců. Právě návštěvnost na stadionech v hlavním městě tak zásadním způsobem vylepšuje ligové statistiky a maskuje fakt, že bez významného příspěvku obou rivalů by průměrná návštěvnost Chance ligy vypadala o poznání skromněji.

Silná stránka: Vyhecované zápasy

Příběhy táhnou a ve fotbale jsou nejzajímavější příběhy v různých derby a také šlágrech mezi nejlepšími týmy.

Že jsou regionální i pražská derby hlavním motorem diváckého zájmu a atraktivity ligy, spolehlivě dokazují tvrdá data z této sezony. Tradičním vrcholem byly beznadějně vyprodané souboje pražských S, kde návštěvy v Edenu (až 19 314 diváků) i na Letné (18 213 diváků) limitovala pouze samotná kapacita stadionů.

Silný náboj lokální rivality se však naplno projevil i v regionech: menší Jablonec dokázal v podještědském derby naplnit své tribuny z úctyhodných 92 % (5250 diváků), zatímco na východočeské derby v Hradci Králové dorazilo skvělých 8546 fanoušků. Stadiony se dařilo plnit i na derby v Pardubicích či ve Zlíně, ač trochu doplatily na menší kapacity a neatraktivní termíny. I regionální derby dokáže přitáhnout diváky na stadiony, to je dobrá zpráva.

Pohled na vzájemné zápasy velké čtyřky (Slavia, Sparta, Plzeň, Ostrava) však ukazuje, že ani status ligového šlágru automaticky nezaručuje absolutní divácký hit. I prestižní duely mají své propadáky. Vedle stoprocentně vyprodaného pražského derby táhla nejvíce pražská Slavia – zápasy s Plzní (18 812 diváků) i Ostravou (18 864 diváků) v Edenu téměř vyprodala, přičemž pro ostravský Baník byl domácí duel se sešívanými s patnáctitisícovou kulisou absolutním vrcholem sezony. Skvěle se umí vyhecovat také Plzeň, která proti Spartě doma téměř vyplnila kapacitu.

Naopak největším zklamáním velké čtyřky se stal souboj Plzně s Ostravou; zatímco na západě Čech se na Baník přišlo podívat přes 10 tisíc lidí, v Ostravě příjezd Viktorie vůbec netáhl a chladná návštěva 7094 diváků znamenala, že tamní stadion zůstal zaplněný ani ne z poloviny.

Slabá stránka: Vliv zimního počasí

Odvrácenou stranou tuzemského fotbalového boomu zůstává neúprosný zimní kalendář, kdy mrazivé počasí a klesající teploty posílají divácký zájem strmě dolů. Data z chladných měsíců mluví naprosto jasně: na konci listopadu (16. kolo) šel ligový průměr postupně dolů, nejdřív na 4742 diváků, s příchodem nevlídného prosincového počasí v 18. kole klesl na 4463 a na divácké dno jsme pak narazili na přelomu ledna a února ve 20. kole, kdy na stadiony dorazilo v průměru pouhých 3714 fanoušků na zápas. O moc výraznější obrat nepřinesla ani polovina února, kde 22. kolo zaznamenalo průměr 4239 diváků. Tento znatelný propad ukazuje přetrvávající problém s komfortem a zázemím na řadě českých stadionů.

Slabá stránka: Nadstavbová část o záchranu

Další výraznou slabou stránkou je tristní divácký zájem v nadstavbové skupině o záchranu. Ač statistiky vykazují na první pohled ještě snesitelný průměr 3717 diváků na zápas, realita je mnohem bezútěšnější, protože toto číslo drží nad vodou v podstatě jen věrná fanouškovská základna ostravského Baníku. Jakmile ze statistiky vyjmeme právě ostravské zápasy, propadne se průměrná návštěvnost bojů o přežití na pouhých 2126 diváků.

Loni tento průměr činil dokonce jen 1824 fanoušků. Tyto drastické propady jasně ukazují, že jakmile klubům v dolní polovině tabulky uteče šance na atraktivnější umístění, zájem fanoušků o tyto zápasy opadá až drastickým způsobem a neatraktivní bitvy o záchranu se dohrávají před smutně poloprázdnými tribunami.

Jak je na tom nadstavba z pohledu návštěv?

Při celkovém pohledu na poslední fázi sezony – ligovou nadstavbu – sice vidíme meziroční pokles průměrné návštěvnosti z loňských 6329 na současných 5675 diváků, bližší pohled na jednotlivé skupiny však odhaluje diametrálně odlišné příběhy.

Skupina o titul je z hlediska reálného zájmu dlouhodobě na svém absolutním maximu. Letošní zdánlivě drastický sešup průměru na 7244 diváků (oproti loňským komfortním 11 660) je totiž čistě optickým klamem způsobeným disciplinárním trestem pro Slavii. Dva její domácí zápasy odehrané před prázdnými tribunami mechanicky vymazaly z celkových statistik bezmála 40 tisíc fanoušků. Pokud by se tyto zápasy odehrály standardně před vyprodaným Edenem, čísla by opět bez problémů útočila na loňské rekordy, což jen potvrzuje, že o atraktivitu elitní společnosti strach mít nemusíme.

Úplně jiný problém však řeší prostřední skupina o umístění. Její průměrná návštěvnost meziročně klesla ze 4265 na 3586 diváků a dlouhodobě se ukazuje jako nejhůře prodejný produkt celé nadstavby. Tato skupina trpí jakýmsi sportovním vakuem, neboť týmy v ní už nehrají o žádnou trofej ani o evropské poháry. Pokud se v této skupině nepotkají kluby se silnou fanouškovskou základnou, návštěvnost zde bude mít i v budoucích letech kolísavou tendenci.

Poslední nadstavbová část o záchranu již byla pospána výše, takže jen čistě statisticky: loňský průměr 1824 diváků, letošní díky fanouškům Baníku 3717. Boje o záchranu v Chance lize jednoduše netáhnou a nelze očekávat, že se to v příštích letech nějak zásadně změní.

Co očekávat od příští sezony?

Nejvýraznějším diváckým impulsem pro nadcházející ročník Chance ligy bude bezpochyby návrat Zbrojovky Brno na prvoligovou mapu. Tradiční moravská bašta během svého působení ve druhé nejvyšší soutěži jasně dokázala, že její fanouškovská báze má potenciál. Jejich letošní průměrná návštěvnost v Chance národní lize byla 4766 diváků na zápas. Po postupu zpět mezi elitu se dá v druhém největším českém městě očekávat fotbalový boom. Městský fotbalový stadion na Srbské s kapacitou 10 200 míst by mohl zejména v atraktivních zápasech se Slavií, Spartou či Baníkem hlásit i vyprodáno. Pokud Zbrojovka zachytí začátek sezony i výsledkově, má šanci se stát příštím skokanem roku v návštěvnosti a výrazně zvedne celkový divácký průměr soutěže.

Dále můžeme očekávat, že souboj mezi Slavií a Spartou bude probíhat nejen na hřišti a v tabulce, ale opět i na tribunách. Lze očekávat, že obě pražská S pojedou na vlně fanouškovského zájmu a že se bude jednat o vyrovnaný souboj o každého fanouška.

Hned za nimi se pak rozhoří neméně prestižní souboj o pozici nejsilnějšího mimopražského lídra. Západočeská Plzeň a ostravský Baník dlouhodobě dokazují, že mají regionálně navrch, a jejich přetahovaná o divácký trůn mimo hlavní město bude jedním z velkých taháků příští sezony, obzvlášť pokud se jim bude sportovně dařit.

Velký prostor pro divácký progres se otevírá v Liberci a v Olomouci. Oba kluby disponují silnou tradiční značkou, v tuto chvíli dostatečnou kapacitou stadionu a městy s marketingovým potenciálem. Pod Ještědem se s novým ambiciózním vedením a plánovanými investicemi rodí velká očekávání, která by mohla severočeské fanoušky vrátit na stadion ve velkém stylu a vyhnat průměry k dřívějším ligovým nadstandardům. Na Hané je situace podobná. Olomouc nutně potřebuje silný sportovní a marketingový impuls, protože potenciál na stabilní sedmitisícové návštěvy v tomto regionu jednoznačně existuje.

Na opačném pólu diváckého spektra však visí velké otazníky a hrozba prohlubujícího se nezájmu. Největšími riziky je nezájem o fotbal v Mladé Boleslavi a korupční kauza týkající se Karviné. Mladá Boleslav doplácí na to, že je městem škodovky a lidé žijící a pracující zde nemají ke klubu žádný vztah. Přitom má středočeský klub potenciál stahovat lidi z širokého okolí, a dokonce by mohl cílit i na pražské fanoušky. Místo toho zeje stadion prázdnotou.

Karvinou nyní čeká složité období a těžko předvídat, co to udělá se zájmem fanoušků o karvinský fotbal. Získat lidi zpět na tribuny po takovém skandálu bude běh na dlouhou trať s nejistým výsledkem. Pokud by navíc Karviná byla vyřazena do nižší soutěže, nebo jí byly odečteny body, což by mohlo vést k přímému sestupu, může to pro klub být sportovní i fanouškovská tragédie. Naposledy když Karviná takto na dlouho zmizela z ligové mapy, znamenalo to v následujících sezonách zvýšení diváckého zájmu o zápasy Baníku Ostrava.

Suma sumárum

Podtrženo a sečteno, uplynulý ročník Chance ligy byl fanouškovsky celkem obstojný. Třetí sezonu v řadě jsme udělali divácky podobnou průměrnou návštěvu (6435, 6177 a 6174), nedaří se nám ale udělat výraznější krok vpřed a atakovat rekordní sezonu 1996/97 s hodnotou 7155 fanoušků na zápas.

Postup Zbrojovky zpět do Chance ligy bude výrazný impuls, jen to ale stačit nebude. Říká se, že řetěz je tak silný, jak je jeho nejslabší článek a přesně to platí pro fanouškovskou návštěvnost. Pokud chceme atakovat sedm tisíc fanoušků na každém zápase, je potřeba udělat něco navíc i u klubů jako je Boleslav, Karviná nebo Jablonec. Právě tyto kluby musí do práce s fanoušky a marketingu investovat podstatně víc času a financí a neměly by se bát obrátit se na nejúspěšnější kluby nebo na samotné vedení LFA s prosbou o radu či sdílení know-how. Úspěšná a navštěvovaná liga je naším společným zájmem!

Autor pracuje ve Slavii jako hlavní SLO a věnuje se i datovým analýzám