Když loni 5. srpna rozhodčí Dalibor Černý posledním hvizdem ukončil utkání mezi Hradcem Králové a Českými Budějovicemi, na tvářích Aleše Kobra se rozkutálely slzy. Dlouholetý masér domácích fotbalistů ze sebe pustil city, které v tu chvíli cloumaly nejedním fanouškem Votroků.
Kdo to nekonečné čekání nezažil, jen těžko může pochopit. Třicet let střídavé naděje a zmaru, roky utrpení na ruině starého Malšáku, která bůhvíjak splňovala požadavky profesionálních fotbalových soutěží, i úmorné dojíždění do Mladé Boleslavi vyšponovaly emoce na maximum. Každý měl ve svém okolí někoho blízkého, kdo pro hradecký fotbal dýchal, na nový domov se roky těšil, ale jeho uvedení do provozu se nedožil. I proto ty slzy.
České fotbalisty čeká ve čtvrtek ve tři hodiny ráno klíčový zápas ve skupině mistrovství světa s domácím Mexikem. Výkony národního týmu se nepozdávají ani bývalému reprezentantovi Tomáši Hořavovi. „Začíná to už v přípravce, děti se musí s míčem mazlit,“ tvrdí.
Česká reprezentace jde do posledního zápasu skupiny A s jasným cílem. Naděje na postup pořád žije, ale stojí na výhře nad Mexikem. Vysvětlujeme, kdy Česko skončí druhé a bude mít jistý postup a hledáme i odpověď na to, jak velkou jistotu dávají čtyři body v tabulce třetích míst.
Češi buď přepíšou historii Aztéckého stadionu, nebo pojedou domů. Přejeme si to první a posíláme do Mexika českému týmu motivační řeč Tomáše Kučery.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
