Když loni 5. srpna rozhodčí Dalibor Černý posledním hvizdem ukončil utkání mezi Hradcem Králové a Českými Budějovicemi, na tvářích Aleše Kobra se rozkutálely slzy. Dlouholetý masér domácích fotbalistů ze sebe pustil city, které v tu chvíli cloumaly nejedním fanouškem Votroků.
Kdo to nekonečné čekání nezažil, jen těžko může pochopit. Třicet let střídavé naděje a zmaru, roky utrpení na ruině starého Malšáku, která bůhvíjak splňovala požadavky profesionálních fotbalových soutěží, i úmorné dojíždění do Mladé Boleslavi vyšponovaly emoce na maximum. Každý měl ve svém okolí někoho blízkého, kdo pro hradecký fotbal dýchal, na nový domov se roky těšil, ale jeho uvedení do provozu se nedožil. I proto ty slzy.
Česka reprezentace na MS selhala na celé čáře. V dalším podcastu s analytiky Football Clubu rozebíráme, v čem byla největší potíž. A proč dřívější magie trenéra Koubka vůbec nezafungovala.
Ještě před dvěma týdny zněly Kapverdy ve skupině H jako pouhá exotická kulisa. Španělsko, Uruguay, Saúdská Arábie a k nim ostrovní debutant do počtu. Realita? Španělé vyhráli skupinu, Uruguay balí kufry a Kapverdy jsou v play-off.
Země mají ve svých jazycích často úplně jiná jména, než jaká používáme v češtině. Poznáte účastníky MS 2026 podle jejich vlastních jmen?
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
