Když loni 5. srpna rozhodčí Dalibor Černý posledním hvizdem ukončil utkání mezi Hradcem Králové a Českými Budějovicemi, na tvářích Aleše Kobra se rozkutálely slzy. Dlouholetý masér domácích fotbalistů ze sebe pustil city, které v tu chvíli cloumaly nejedním fanouškem Votroků.
Kdo to nekonečné čekání nezažil, jen těžko může pochopit. Třicet let střídavé naděje a zmaru, roky utrpení na ruině starého Malšáku, která bůhvíjak splňovala požadavky profesionálních fotbalových soutěží, i úmorné dojíždění do Mladé Boleslavi vyšponovaly emoce na maximum. Každý měl ve svém okolí někoho blízkého, kdo pro hradecký fotbal dýchal, na nový domov se roky těšil, ale jeho uvedení do provozu se nedožil. I proto ty slzy.
Čtyři zápasy, čtyři porážky a žádná šance na čtvrtfinále. Přesto mají čeští fotbalisté v závěru Ligy národů o co hrát. Pokud v tabulce přeskočí Chorvatsko, polepší si před prosincovým losem kvalifikace na Euro 2028. A i kdyby zůstali poslední, pořád mohou odvrátit přímý sestup.
V třetiligovém Alavésu vydržel jedenáct zápasů. U španělských mládežnických výběrů pak Luis de la Fuente vychoval hráče, se kterými dobyl Evropu i svět. Španělsku vrátil nebezpečná křídla a na mistrovství světa ukázal, že jeho tým umí vyhrávat i jinak.
Projděte si fotbalový TV program na čtvrtek i další dny tohoto týdne.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
