Daniel Křetínský si navzdory četným investicím i zvýšenému mediálnímu zájmu ve Francii zachovává obraz záhadného miliardáře z Východu. V době, kdy jsou otázky energetiky a životního prostředí důležitější než kdy jindy, tam navíc málokoho zajímá, že se jinak veleúspěšný finančník při svém fotbalovém podnikání se Spartou dlouhodobě trápí. Pojďme se ale nejdřív vrátit v čase na začátek našeho příběhu.
„Naše výsledky jsou jedním velkým zklamáním. K něčemu, co by se dalo nazvat úspěchem, máme velmi daleko. Samozřejmě se vždy najdou pozitivní prvky, ale v tomto případě je jich opravdu strašně málo,“ řekl mi Daniel Křetínský k situaci pražské Sparty v prosinci 2005.
Tehdy šlo o mladého byznysmena, který stál v čele Sparty teprve několik měsíců. Šéfa, který bez problémů doprovázel trenéra klubu Stanislava Grigu na některé tiskové konference a jemuž bylo možné klást otázky. Byla to prostě jiná doba. Doba, kdy se zcela vážně – a ještě celkem oprávněně – uvažovalo o Spartě jako o pravidelném účastníkovi základní části Ligy mistrů.
Po podzimu 2005 ale měli Pražané k nejvyšším cílům hodně daleko. Podruhé za sebou skončili ve skupině Ligy mistrů poslední a v ligové tabulce figurovali až na devátém místě, patnáct bodů za budoucím mistrem z Liberce. Za předchozí tři desetiletí na tom nebyla Sparta po půlce sezony hůř.
Za poslední dvě a půl sezony změnilo majitele 11 českých prvoligových klubů. Devět z nich z řad miliardářů. Co můžeme čekat dál? A které kluby ještě změní majitele? Povídáme si s redaktorem Hospodářských novin a byznysovým insiderem Pavlem Novotným.
Předkola evropských pohárů už se rozjela a příští týden se do nich zapojí také první dva české kluby: Hradec Králové a Jablonec. V srpnu je budou následovat Sparta a Plzeň. Slavia má místo přímo v Lize mistrů. Přinášíme praktický přehled toho, co českou pětici v Evropě čeká.
Český fotbal má talentů dost, jen jim podle Martina Kotůlka bere odvahu přehnaný tlak na výsledky a strach z chyby.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
