Zajíc na EURO se super slevou jen za 149 Kč! Objednávejte zde

Pardubice, Slavia a Sparta ve světové špičce. Nová data k hostování

24. březen 2023
Sdílejte:
Velká analýza švýcarských výzkumníků ukazuje, že Česko patří mezi fotbalové velikány, co se využívání hostování týče. Upozorňuje také na chystané změny a na to, jak si i s nimi nejbohatší kluby poradí.
Hráč na hostování někdy může být poklad, jen ho zvednout. Florin Nita v Pardubicích.Foto: Michal Beránek / CNC / Profimedia

Česká první liga patří mezi elitní národní soutěže s nejvyšším podílem hostujících hráčů v kádrech ligových týmů. Sparta se Slavií zase celosvětově patří k těm, kdo odesílají na hostování nejvíc hráčů a naopak Pardubice mezi ty, kteří jich v sestavě mají nejvíc vypůjčených.

Ukazuje to analýza institutu CIES Football Observatory, který je součástí Mezinárodního centra sportovních studií, výzkumné organizace zaměřující se na fotbal se sídlem ve švýcarském Neuchatelu.

Výzkumníci pracovali se sestavami prvních týmů k 1. březnu 2023 a dohromady prozkoumali 1254 týmů v 75 ligách z 57 asociací po celém světě. Z celkových 33 482 zkoumaných fotbalistů jich bylo 3178 na hostování, což představuje průměr 9,5 %.

Ve Fortuna lize jsme nad ním. Podíl hráčů na hostování v kádrech prvoligových týmů je 14,8 %. To znamená, že zatímco v celém zkoumaném vzorku platí, že každý desátý hráč je na hostování, v Česku je to zhruba každý sedmý. Vyšší podíl hostování mají z elitních evropských lig jen italská, turecká a portugalská.

Nejvíc se na tom podílí pražská S. Spartě výzkumníci napočítali 16 hráčů, kteří z letenského klubu hostují jinde, Slavii pak jen o jednoho méně. V obou případech to stačí na top 20 klubů s nejvyšším počtem hráčů odeslaných na hostování. Světovou jedničkou je londýnský Arsenal s 25 hráči, následovaný je italskou Atalantou.

„Na prvních deseti místech je pět anglických klubů, což odráží ekonomickou sílu Premier League. Anglické týmy totiž disponují dostatečnými prostředky na to, aby mohly přebírat řadu talentů, které pak často půjčují,“ shrnují výzkumníci z CIES.

Dvacet klubů s nejvíce hráči poslanými na hostování

1. Arsenal FC 25
2. Atalanta BC 24
3. Brighton & Hove 21
3. CA Talleres (Argentina) 21
3. Inter Milán 21
6. Dynamo Kyjev 20
6. Juventus FC 20
6. Manchester City 20
9. Chelsea FC 19
10. Wolwerhampton FC 18
11. Fulham FC 16
11. Olympiakos Pireus 16
11. AC Sparta Praha 16
14. Atlético Madrid 15
14. Dinamo Záhřeb 15
14. Gazientep FK 15
14. Hellas Verona 15
14. Leeds United 15
14. Manchester United 15
14. SK Slavia Praha 15
Zdroj: CIES Football Observatory

Česko má zastoupení i mezi kluby, které naopak mají v kádru nejvíc vypůjčených hráčů. FK Pardubice mají v kádru 31 % hráčů na hostování a jsou tak v top dvacítce z 1254 zkoumaných klubů po celém světě. Jsou na tom stejně jako Schalke a z prvoligových klubů v Evropě mají větší podíl půjčených hráčů už jen v Empoli (40 %), Monze (36,7 %), Sampdorii (34,5 %), Gironě a Aberdeenu (oba 32 %).

Pravidla hostování čekají změny v Česku i v celém světě. Zhruba rok staré nařízení FIFA říká, že nově nebudou z jednoho do druhého klubu moci hostovat víc jak tři hráči najednou. Pravidlo musí jednotlivé národní soutěže zavést nejpozději od léta 2025, v Česku se s implementací začne už od příštího roku. Už tak nebude možné například to, co se stalo v sezoně 2020/21, kdy v Liberci hostovalo sedm hráčů ze Slavie.

Naše číslo 24

Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme více jak 160 stran unikátního fotbalového čtení.

      To chci!

      „Zavedená omezení se zaměřují na nejbohatší kluby a jejich cílem je zabránit jim hromadit příliš mnoho hráčů,“ vysvětlují výzkumníci z CIES a dodávají, že největší světové kluby si i v nové situaci dokáží poradit.

      „Mnoho klubů, které jsou obzvláště aktivní v půjčování hráčů, se nyní obrací ke strategii vícenásobného vlastnictví. Ta spočívá v převzetí jiných klubů, obvykle v zahraničí, do kterých mohou umístit fotbalisty, aniž by je museli půjčovat,“ pokračují badatelé. Jako příklad se dá uvést City Football Group, které kromě Manchesteru City vlastní i další kluby po celém světě, například francouzské Troyes, španělskou Gironu nebo třeba New York City.

      Zpět ale k aktuální statistice od CIES. Podíl zapůjčených hráčů se v jednotlivých ligách značně liší, což odráží různé národní tradice ve využívání tohoto typu přestupové strategie. Baštou hostování je Itálie, když se Serie A (19 %) a Serie B (22,8 %) umístily na prvních dvou místech ze 75 zkoumaných lig.

      Podíl zapůjčených hráčů je vysoký také ve druhé španělské lize (19 %) a ve třetí (17,8 %) a čtvrté anglické lize (17,3 %). „Přítomnost několika nižších soutěží asociací s dobře zavedenými ligami na předních místech žebříčku naznačuje tendenci nejvyspělejších klubů nabízet smlouvy většímu počtu hráčů, než skutečně potřebují. Následně se spoléhají na méně konkurenceschopné týmy, které se starají o jejich rozvoj,“ uvádějí výzkumníci.

      Například i v Německu je vidět trend, že ve druhé lize je podíl vypůjčených hráčů vyšší než v elitní soutěži, ale německý fotbal obecně využívá hostování podstatně méně než zbylé top evropské soutěže. V bundesligových kádrech mají hráči na hostování podprůměrné zastoupení ve výši 7,7 %, ve 2. Bundeslize je to 11,4 % a ve třetí lize jen 6,3 %. Anglická Premier League je sice jen na 5,8 %, ale už Championship (druhá liga) má nadprůměrné zastoupení hostovaček ve výši 16,4 %. Francouzská Ligue 1 je na 11,2 % a Ligue 2 na 11 %.

      Nejvyšší evropské soutěže a podíl hráčů na hostování

      1. Serie A (Itálie) 19 %
      2. Süper Lig (Turecko) 17,1 %
      3. Primeira Liga (Portugalsko) 15,4 %
      4. Fortuna liga (Česko) 14,8 %
      5. Eredivisie (Nizozemsko) 13,7 %
      6. Premiership (Skotsko) 13,3 %
      7. Ligat Ha'al (Izrael) 13 %
      8. Pro League (Belgie) 12,9 %
      9. La Liga (Španělsko) 11,2 %
      10. Ligue 1 (Francie) 11,2 %
      11. HNL (Chorvatsko) 10,7 %
      12. Super liga (Slovensko) 10,5 %
      13. rakouská Bundesliga 10,3 %
      14. 1. Division (Kypr) 10,2 %
      15. Super League (Švýcarsko) 10,1 %
      19. německá Bundesliga 7,7 %
      21. Ekstraklasa (Polsko) 6,5 %
      23. Premier League (Anglie) 5,8 %
      Zdroj: CIES Football Observatory

      Obecně výsledky studie potvrzují, co se dalo čekat. Zapůjčení hráči jsou v průměru mladší než kmenoví fotbalisté: 24,41 let je to u prvně jmenovaných a 26,54 let u druhých. Hostování se však v netýkají pouze fotbalistů na začátku jejich kariéry. Pouze 27,9 % z celkového počtu zapůjčených hráčů je totiž ve věku 21 let a mladších, zatímco téměř polovina (47,9 %) je ve věku 24 let a víc.

      „Značný podíl relativně zkušených hráčů mezi zapůjčenými hráči naznačuje, že tato strategie není využívána výhradně s cílem rozvíjet mladé hráče. Využívání výpůjček sleduje i další cíle klubů na obou stranách dohody o hostování: uvolnění místa v týmech, oživení nevyužívaných hráčů bez ohledu na jejich věk, omezení sportovních a finančních rizik spojených s trvalými přestupy, získání posil bez přestupových náhrad pouhým vyplácením platu hráčů, a to často jen jeho části,“ říkají výzkumníci z CIES.

      Nejčastěji půjčovanými hráči jsou útočníci. K 1. březnu jich ve svém týmu na hostování hrálo 13,1 %. Na opačném konci žebříčku jsou brankáři (6,2 %), podíl záložníků na hostování byl 9,1 % a obránci byli zhruba na osmi procentech.

      „Celkově 63,5 % zapůjčených fotbalistů hraje za klub, jehož sportovní úroveň je nižší než sportovní úroveň jejich vlastního týmu. Čím je klub konkurenceschopnější, tím více má tendenci půjčovat hráče jiným týmům,“ shrnují výsledky studie výzkumníci z CIES.


      Související články

      Nejlepší vyhráli. Španělé berou zlato, protože se nebáli riskovat

      Na EURO nepřijeli jako hlavní favorité. Už po úvodních zápasech ale bylo jasné, že přijeli pro zlato. Španělé hráli zábavně, odvážně, sebevědomě. A hlavně nejlíp ze všech. Evropský fotbal má po dvanácti letech šampiony, na kterých se snad všichni shodnou.

      Euro 2024

      Pyrotechnika pod lupou. Bezpečnost a svoboda můžou jít ruku v ruce

      Spor o pyrotechniku na stadionech není jen bojem o bezpečnost, ale také o svobodu a soudržnost v moderní společnosti, píše v detailní analýze Vendula Divišová z katedry politologie na Masarykově univerzitě, která se dlouhodobě zaměřuje také na otázku zajišťování bezpečnosti na fotbalových utkáních.

      Fanoušci

      Glosa od plotny: EURO je mrtvé, ať žije liga!

      Že nás můžou Wallem, Vorlický, Birmančević nebo Panoš bavit víc než největší hvězdy Eura? Kateřina Bužková o tom nepochybuje. Liga za pár dnů startuje, pojďme si ji užít!

      Komentář
      Popup se zavře za 8s