Potenciál Baníku nejspíš není nutné dlouze představovat. Z hlediska historie, fanouškovské základny, kvality akademie a pravděpodobně i finančních možností se jedná o jeden z mála klubů v Česku, který by mohl realisticky vyplnit mezeru mezi prchající nejlepší trojicí a zbytkem soutěže. Realita je však úplně jiná.
Klub má za sebou v posledních čtyřech sezonách dvě pátá místa, jedno šesté a jedno osmé, což není vyloženě špatné, ale ani vyloženě dobré. Jiné ukazatele úspěšnosti jsou dost možná ještě horší. V českém poháru se od finálového zápasu se Slavií v roce 2019 nedostali hráči v bílých dresech přes čtvrtfinále a poslední tři vystoupení skončily pro klub mezi 16 nejlepšími.
Messi proti Ronaldovi. Guardiola proti Fergusonovi. Barcelona proti Manchesteru United. Finále Ligy mistrů 2009 mělo být soubojem dvou fotbalových světů. Nakonec z něj byla noc, po které se Evropa začala dívat na fotbal trochu jinak.
Baník to nakonec nejspíš zvládne, ale vlastně potvrzuje, že ani velké kluby nejsou imunní proti pádu. Juventus, River Plate, Schalke, Hamburg nebo Atlético Madrid ukazují, že sestup může být výsledkem sportovní bídy, dluhů, zákulisních skandálů i chaotického řízení. A cesta zpátky mezi elitu často bolí ještě víc.
Martinu Frýdkovi je 34 let, v řeckém Arisu mu končí smlouva a zatím neví, kde bude hrát příští sezonu. Hlavu si z toho ale nedělá. Na řecký organizovaný chaos si zvykl – a stejně prakticky přistupuje i k penězům. Tady je jeho plán na dobré živobytí i po hráčské kariéře.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
