Potenciál Baníku nejspíš není nutné dlouze představovat. Z hlediska historie, fanouškovské základny, kvality akademie a pravděpodobně i finančních možností se jedná o jeden z mála klubů v Česku, který by mohl realisticky vyplnit mezeru mezi prchající nejlepší trojicí a zbytkem soutěže. Realita je však úplně jiná.
Klub má za sebou v posledních čtyřech sezonách dvě pátá místa, jedno šesté a jedno osmé, což není vyloženě špatné, ale ani vyloženě dobré. Jiné ukazatele úspěšnosti jsou dost možná ještě horší. V českém poháru se od finálového zápasu se Slavií v roce 2019 nedostali hráči v bílých dresech přes čtvrtfinále a poslední tři vystoupení skončily pro klub mezi 16 nejlepšími.
Česká jednadvacítka po výhře 1:0 v Turecku uhájila v Hradci Králové remízu 1:1 a počtvrté za sebou postoupila na Euro. V červnu se v Albánii a Srbsku bude hrát i o tři evropská místa na olympiádě v Los Angeles. Čeští fotbalisté byli na hrách naposledy v Sydney v roce 2000.
Kapitán reprezentace v nejlepším věku. Olympijský vítěz na sklonku kariéry. Vycházející hvězda v policejním klubu. Tři generace fotbalistů popisují svůj listopad 89.
V Československu hrál Miroslav Kadlec za sedm tisíc korun měsíčně. V Kaiserslauternu dostal sedm tisíc marek za jediný vyhraný zápas. O tom, kolik si fotbalisté vydělávali za socialismu a jak se jejich poměry po revoluci změnily, vyprávějí i Jaroslav Šilhavý a Ladislav Vízek.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
