Sparťané od blamáže ve venkovním derby (0:4 ve 13. kole) přešli na rozestavení se třemi stopery. Od té doby odehráli osm zápasů, mezi kterými byla i složitá venkovní utkání v lize s Viktorií Plzeň, Baníkem Ostrava v poháru nebo RB Salzburg v přípravě ve španělské Marbelle. Kromě souboje s rakouským mistrem (1:2) navíc ve všech zvítězili. V sobotu na Letné přesvědčivě 3:1 porazili druholigový Norimberk.
Navzdory těmto relativním úspěchům a povedené stabilizaci obranné řady se ve hře stále projevují mnohé nedostatky a na některých pozicích v sestavě ještě není zcela jasno. Ostatně hlavní strukturální problémy svěřenců Briana Priskeho jsou většinou dlouhodobějšího charakteru a už během podzimu se je kouč snažil různými způsoby řešit.
Sparta v aktuální sezoně několikrát měnila rozestavení a ačkoliv herní styl zůstával velmi podobný, různé formace přinesly rozdílné výsledky. Úvodní 4-3-3 nabídlo ukázku toho, jak silný dovede tým být v presinku, následně se však zranila obě klíčová křídla a projevila se absence dostatečně kvalitního defenzivního záložníka. Tým v mnoha utkáních musel dotahovat a ukázalo se, že má velké problémy s otevíráním soupeřových nízkých bloků.
Co se týče obecných principů, které Priske hře Sparty dodal, jednalo se primárně o mnohem aktivnější hru bez balonu. Ta byla postavena na mnoha moderních taktických inovacích: vyšší napadání křídel nebo přebírání krajních obránců soupeře beky. Navzdory náročné letní přípravě se však přibližně od druhé půlky podzimu začaly projevovat určité nedostatky týmu z hlediska hry bez míče, které vedly k dlouhým pasážím nahánění soupeře.
Když měla míč Sparta, její hra byla většinou vedena přes kraje a směrem k centrům do vápna. Tento princip byl ostatně posílen taktickými změnami rozestavení, které se objevily následkem absence křídel. Jinak se Priske snažil kombinovat klasický postupný útok s množstvím nahrávek a některé silovější herní prvky. Sparta v průběhu podzimu byla stále víc silnější při standardních situacích, využívala dlouhé auty Lukáše Sadílka do vápna a v mnoha utkáních si i pomáhala zjednodušujícími nákopy na své útočníky či krajní hráče.
Trenér Priske v průběhu zápasů často měnil formaci. Využíval třeba přechod na diamantové rozestavení 4-3-1-2, díky kterému mohl využít oba útočníky a zmírnit absenci křídel. V tomto trendu následně pokračoval, když pod ním Sparta přešla na formaci 4-2-2-2. Ani ta však nepřinesla odpovědi na některé předcházející otázky a navíc Priskeho svěřenci postupně ztráceli schopnost kontrolovat utkání. Ačkoliv stále sbírali body, často (jako například proti Hradci Králové) to nebylo nic jednoduchého
Priske si vyzkoušel i jiné formace, jako 4-2-3-1 proti Brnu. Toto utkání však bylo důkazem problémů ve středu hřiště. Kapitán Ladislav Krejčí byl mimo tento zápas po celý podzim nedostupný, problémy se zraněními měl Jan Fortelný a prakticky jedinými stabilními prvky v záloze tak byli David Pavelka a Lukáš Sadílek. První je bojovný ale nedostatečně progresivní, druhý si velkou část podzimu ještě zvykal na pevněji ohraničenou roli na Spartě než měl ve Slovácku. Před derby pak Priske opět experimentoval, když v pohárovém zápase vyzkoušel rozehrávku se třemi stopery.
Prozatím se však jednalo o změnu pouze na principu asymetrického systému, ve kterém jedno z křídel naplňovalo v momentě držení míče roli wingbeka
a příslušný krajní bek se přesunul na pozici třetího stopera. S tímto systémem se letenští pokusili uspět i v derby, kde se však tým následkem strašidelného úvodu totálně psychicky sesypal. Nepomohly navíc některé nejasnosti, které vyplynuly z nové formace a to především v rozehrávce a přechodu do útoku, kde se vůbec nedařilo překonat aktivní blok Slavie kolem půlící čáry.
Mistrovství světa znovu otevřelo debatu ohledně pojmenování pozice krajních hráčů ve tříobráncovém rozestavení. Může to působit jako drobnost, tento detail ale ukazuje na obecné problémy s kategorizací pozic ve fotbale, do kterého vnášejí zmatek třeba i tvůrci počítačových her. Kdo je halvbek a proč nehraje na straně?
Následovala tedy změna k plnohodnotné trojce vzadu. Motivací k ní bylo hned několik. Zaprvé šlo o nejisté výkony na kraji hřiště. Nalevo se v obraně osvědčil Casper Højer, jenže absence křídel znamenala, že před ním nastupoval buďto Jakub Jankto, nebo Kryštof Daněk, přičemž se ani jeden z této pozice nedokázal naplno prosadit. Víc se oběma dařilo na druhé straně, problémy zde ale zase dělali krajní beci. Tomáš Wiesner vlažně bránil a letenští kvůli tomu několikrát inkasovali, Jana Mejdra zase brzdila občasná neohrabanost v soubojích a na balonu a velmi neefektivní centry.
Místo dvojice hráčů se tak na kraj plnohodnotně přesunuli wingbeci, přičemž nalevo dostával přednost fyzicky dominantnější Jaroslav Zelený a napravo se postupně primární volbou stal Wiesner. Před wingbeky potom vzhledem k podstatě rozestavení 3-4-3 pracují dvě křídla, která se ovšem pohybují o dost blíž středu hřiště. Tady výrazně pomohl návrat levého křídla Lukáše Haraslína. Speciální situace potom nastává u Tomáše Čvančary, který v případě svého nasazení na křídlo hraje takřka druhého útočníka. Podobně trenér Priske pracuje s Martinem Minčevem.
Druhým záměrem 3-4-3 bylo snížit potřebný počet středových hráčů, kteří Spartě velmi výrazně chyběli. Díky třetímu stoperovi navíc do jisté míry odpadla potřeba, aby oba tito hráči zůstávali v momentě držení míče na středu hřiště, což trochu osvobodilo zlepšujícího se Sadílka. Podobně se i snížily nároky na rozehrávku a posouvání míče výš. Primárními progresory se totiž stala dvojice stoperů Filip Panák ze středu obrany a Martin Vitík z pravého stopera.
Sparta se obecně díky trojce vzadu upevnila v rozehrávce, což bylo nejspíš třetím záměrem. Pomohl tomu také velmi odvážný brankář Matěj Kovář. Výhodou nové formace byla rovněž možnost jednoduše nakopnout míč do kraje na jednoho z wingbeků (primárně na vysokého Zeleného) nebo na střed, kam se stahoval Jan Kuchta, čímž za sebou vytvářel prostor pro náběh křídel, ke kterým se snažil prodloužit balon.
Společně se Sazka Fantasy jsme připravili speciální turnaj k jarní části české ligy. Stačí se zaregistrovat a v profilu zadat promo kód „FCLiga“. Každé kolo nejlepší trenér vyhraje roční předplatné Football Clubu a druhý v pořadí roční předplatné časopisu Finmag. Nejlepších 15 trenérů po celém jaru získá další ceny. Pro šest nejlepších je roční předplatné Football Clubu, za 7. a 8. místo dáváme novou FC knihu. Trenér na 9. místě získá plakát z limitované edice od Ilony Polanski. Pro hráče na 10. až 14. místě máme 500 Kč na plakáty 442prints.cz, za 15. místo je lahev Chandon Garden Spritz. Do boje se vydal také redakční tým FC. Tak neváhejte a přihlaste se ještě dnes!
Nová formace logicky nevyřešila jiné problémy, které byly spíš spojené s absencemi v kádru a přetrvávající prací týmu na balonu. Jednalo se převážně o příliš velkou závislost na standardních situacích a obecně centrovaných míčích.
Kromě toho Sparta nebyla schopna dlouhodobě kontrolovat utkání na balonu. Aktivní Sadílek často přinášel zajímavá řešení směrem do ofenzivy, zatímco Pavelka hru nejčastěji zpomaloval. Mezi tím trochu chyběl balanc a opravdové diktování tempa hry. Sparťané působili poněkud strojově, což jim ostatně zůstalo i v přípravě během zimní pauzy.
Právě proto mohou být zcela klíčové zimní nákupy. Tomáši Rosickému a spol. se podařilo získat dva střední záložníky, Kaana Kairinena a Qazima Laciho, kteří by měli dodat vyšší kvalitu v přihrávkách, větší kontrolu nad balonem ale také zvýšenou energii na středu hřiště a případné vyztužení této řady.
Dále Sparta pokračovala ve zvyšování progresivity v zadních řadách, když přivedla na hostování fyzicky dominantního Srba Dimitrije Kamenoviće. V jeho případě bude vzhledem k absenci ideální mobility potřeba, aby dostal čas se rozehrát a získat rytmus nutný k optimálnímu sehrání s týmem. Musí si totiž pomoci bezchybnou poziční hrou. Nepomáhá mu, že do posledních dvou zápasů v přípravě vinou zdravotních trablů nezasáhl.
A pak je tu reprezentační křídlo Austrálie Awer Mabil, který by měl dodat větší konkurenci na pozicích vepředu a ideálně přinést víc kreativity a překvapení ve finální fázi a v přechodu do útoku. Z přípravných utkání se také zdálo, že se dovede dobře pohybovat v momentě, kdy má tým balon a otevírá tím zajímavé pozice. Jeho slabinou je naopak hra bez míče a poněkud zbrklý presink. Na tom bude muset jistě Priske zapracovat.
Právě práce s novými hráči bude pro jarní fázi důležitá. Sparta totiž nakoupila muže s velkým potenciálem, kterým však bude potřeba pomoci a to minimálně větším herním vytížením v případech Mabila, Laciho a Kamenoviće, kteří toho na předchozích štacích tolik nenahráli. U Kairinena by se měl Priske snažit, aby ho dostatečně zapojil do hry, protože klidná rozehrávka a přehled po hřišti finského reprezentanta jsou tím, co týmu do druhé půlky sezony může přijít vhod.
Sparta pravděpodobně nekoupila žádné hotové zboží. Každému z nových hráčů bude takřka jistě potřeba věnovat mnoho pozornosti a trpělivosti. Je dobré v tuto chvíli zmínit slova sportovního ředitele Rosického, který na tiskové konferenci k zahájení jarní části sezony poznamenal, že byly změny v kádru do určité míry směřovány do dlouhodobější perspektivy a s ohledem na další přestupové období, kde už by Sparta měla kádr jen dolaďovat.
Sparta posiluje svou zahraniční kliku, když přivedla čtyři nové hráče. Hned se objevily hlasy, které varují, že moc cizinců ve Spartě nedávno už bylo a nedělalo to dobrotu. Kritiku vnímají i na Letné a Tomáš Rosický ujišťuje, že Sparta je český klub.
Aby Sparta měla v současné situaci, kdy po 16 kolech ztrácí sedm bodů na Plzeň a pět na Slavii, ještě šanci na titul, potřebuje chytnout začátek jara. Při pokračování aktuálního trendu, kdy jsou top tři týmy odskočené od zbytku ligy, musí k cestě za vytouženým titulem, prvnímu od sezony 2013/14, vyhrát drtivou většinu zápasů a zvládnout i přímé souboje o titul. Pak jí může pomoci nadstavba, která přidává důležité zápasy o šest bodů proti Slavii a Plzni a rozšiřuje bitevní pole. K naději je ovšem třeba brzy chytit vítěznou vlnu.
Spartě každopádně nepomáhá, že rivalové nezahálí. Tradičně pragmatická, a přitom efektivní na přestupovém poli byla Viktoria Plzeň, které se podařilo získat efektivního univerzála na záložní i ofenzivnější pozice Romana Květa a k němu zkušeného útočníka s expertízou do dvojitého útoku Matěje Vydru.
Trenér Michal Bílek v Květovi získal možného náhradníka pro takřka veškeré pozice na hřišti nad defenzivním záložníkem Lukášem Kalvachem. Květ by mohl v pár zápasech nechat odpočinout třeba Pavla Buchu nebo ofenzivnějšího Adama Vlkanovu či dokonce jednoho z křídelníků. Vydra zase umožňuje přejít na rozestavení se dvěma útočníky, které je oblíbeným Bílkovým esem v rukávu.
Ještě o něco působivější byl na přestupovém poli výkon Slavie a to i přesto, že ji opustil jeden z největších talentů Moses Usor. Slávisté na podzim měli dvě zásadní slabiny, kterými bylo nedostatečné profilové nahrazení Alexandra Baha na pravém beku a absence čtvrtého spolehlivého stopera. Oba tyto posty se povedlo v zimě zaplnit příchodem šikovného krajního beka Davida Pecha a talentovaného středního obránce Igoha Ogbua.
Slavii se těmito příchody pravděpodobně podaří udržet si dominanci na krajích hřiště, kde má nově k Davidu Juráskovi nalevo podobně talentovaného beka i na opačné straně obrany (Pech). Vyztužení na stoperu je vhodné nejen díky nejistým výkonům Eduarda Santose na podzim a tendenci Jindřicha Trpišovského využívat Maksyma Talovjerova v záloze. Trenér nyní může efektivně přejít na tři obránce (se kterými na podzim pracoval v evropských pohárech) a nemusí se bát ani případných absencí. Navíc má Slavia na této pozici nyní hned několik mladých hráčů, kteří mohou společně růst.
Sešívaní přivedli také zkušeného Petra Hronka z Bohemians. Jde o hráče, který může nastoupit na více pozicích v útočné řadě a dovede správně řešit situace s míčem i bez něj. Navíc nabízí nebezpečné probíhání za obranu, které si Trpišovský oblíbil mimo jiné u stárnoucího Ibrahima Traorého.
Je dost možné, že jarní část ligy může rozhodnout schopnost překonávat nízké bloky. Všechny týmy totiž nutně potřebují vyhrávat proti slabším soupeřům, aby se udrželi ve hře o titul a navíc platí, že s touto fází mohou mít potíže. Sparta byla na podzim takřka závislá na centrovaných míčích a dělalo jí problém kontrolovat zápasy s balonem na nohách.
Liga šla spát. Na scénu nastupuje mistrovství světa. Než se ale ligová opona do konce ledna úplně zatáhne, pojďme zjistit, komu teď fotbaloví znalci věří. Vyhraje titul Plzeň, Slavia, nebo Sparta? Odpovídají novináři, bývalý ligový fotbalista a taktický expert.
Plzeň má kvůli svému specifickému hernímu stylu podobnou slabinu. Mnoho týmů je proti ní schopných v klidu dojít s míčem až na půlku, protože Viktoriáni zkrátka nemají dostatečně aktivní presink, aby dokázali soupeře zavřít před jeho brankou. Na druhou stranu tým je spolu s trenérem pohromadě dýl než Sparta a ví přesněji, co se od něj očekává. K tomu je pro strategii založenou na centrech ještě lépe uzpůsobený než letenští. U Plzně rovněž platí, že jí obvykle stačí jediný gól díky propracované obranné činnosti.
Slavia je z hlediska kádru pořád nejdál, což je ještě posíleno přivedenou kvalitou na doposud slaběji obsazených postech. Na podzim jí ale působilo obtíže vyhrávat utkání, kde soupeř zalezl a útočil z brejků. Určitou slabinou je u červenobílých poměrně volný způsob tvorby šancí, který sice přináší různorodé hrozby pro soupeře, ale také je občas nechává nedostatečně obrněné pro protiútoky.
Částečně navíc při obléhaní na podzim chyběla kreativita neustále zraněného Petra Ševčíka, přičemž fanoušky vytoužený návrat Nica Stanciua se s největší pravděpodobností konat nebude. Ale i když tento režisérský post Slavia nemá ideálně obsazený, pořád má k dispozici mnoho hráčů, jejichž potenciál může v propracovaném stylu vyletět ke hvězdám.
Jedním z nich je třeba Ewerton, který nabízí z levé strany kličku, střelu a také centrovaný míč či nástřel. Navíc i pro jaro pravděpodobně zůstane v kádru efektivní Peter Olayinka, který by se před odchodem do Bělehradu jistě rád rozloučil poslední společnou trofejí. Velmi zajímavý může být také nováček Pech a to díky jeho umu pronikat hluboko do soupeřova bloku a klidu na balonu.
Kromě těchto individuálních pokladů, které Trpišovský bude chtít znovu stoprocentně vytěžit, hraje pro Slavii také další faktor: její schopnost často zápasy rozhodnout velmi brzy. V boji o titul je taková zbraň velmi efektivní, protože umožní šetřit hráče pro další utkání, vyzkoušet si nové věci a zvýšit některým jedincům sebevědomí.
Pár těchto odpočinkových utkání se klidně může stát pro sešívané klíčovým jazýčkem na vahách. Přeci jen platí, že dvoubodová ztráta za Plzní je z hlediska množství jarních zápasů prakticky zanedbatelná.
Vydali jsme nadčasový speciál k MS. Pouštíme se v něm do FIFA i do katarských pořadatelů. Podíváme se ale i do historie nebo na taktickou revoluci.
Jak završit domácí vítězství? V 98. minutě. Od půlící čáry. Slabší nohou. Anglický útočník Hearts Stephen Humphrys si řekl o potlesk.
Ve věku 75 let zemřel František Cipro.
Už příští týden se opět rozjedou evropské poháry. Liga mistrů jde rovnou na osmifinále, které nabízí i přímé střety gigantů. Ve speciální situaci je Manchester City, který touží královskou soutěž konečně vyhrát, ale má plnou hlavu jiných starostí. Kdo podle vás Ligu mistrů letos vyhraje?
