Hlavní kritik utekl. Hradecká nová éra je tu. S dvacetiletým zpožděním

„Jako město jsme se o klub starali víc než dobře, nyní nastal čas otevřít novou kapitolu hradeckého fotbalu,“ uvedla v úterý 4. listopadu primátorka Hradce Králové Pavlína Springerová hlasování zastupitelstva o prodeji 89 % akcií zdejšího fotbalového klubu.

O ně se ucházela společnost FOTBAL HK 1905 s pěti rovnocennými podílníky – investorem Ondřejem Tomkem, byznysmeny Pavlem Rejchrtem a Radkem Šenkem a fotbalovými internacionály Ivem Ulichem a Pavlem Nedvědem.

Měla tak skončit éra FC Hradec Králové coby městského klubu a začít nová s příslibem, že Votroci v době, kdy do ligy naskakuje jeden miliardář za druhým, nezůstanou stát stranou. Ano, město se sice o fotbalisty staralo dobře, konkurovat protřelým obchodníkům ale dlouhodobě nemůže. Nehledě na to, že proud městských financí do profesionálního sportu je eticky i politicky přinejmenším diskutabilní. Zastupitelé tak odhlasovali dohodu, která městu ponechává v klubu jisté slovo reprezentované 11 % akcií, zároveň však slibuje městské náklady postupně výrazně snižovat.

Podle části prezentace pro zastupitele, kterou zveřejnil Martin Soukup z ODS, jsou ve smlouvě o prodeji například klauzule o tom, že většinový majitel nemůže „ředit“ jedenáctiprocentní podíl města. Bez souhlasu města mu není povoleno nakládat s ochrannou známkou nebo převádět klub na jiný subjekt. V případě, že by klub nesplnil licenční podmínky pro účast v nejvyšších soutěžích, měnil se bez souhlasu radnice jeho název nebo se přesouval na jiné působiště, obsahuje smlouva pojistku – město může odkoupit akcie zpět za cenu určenou soudním znalcem.

Jednání jako boj

Možná právě proto, že je dohoda o prodeji klubu dost komplikovaná (obsahuje i tzv. pachtovní smlouvu, která řeší mimo jiné užívání a údržbu sportovišť včetně Malšovického stadionu), trvala jednání dost dlouho. Při úvodních konzultacích jednalo město s osmi zájemci, do samotného výběrového řízení vstoupily dva subjekty: vedle FOTBAL HK 1905 ještě americká společnost Blue Crow Sports Group Capital, jež vlastnila Vyškov, jednala o vstupu do Olomouce a později měla zájem i o Pardubice. Předběžnou přihlášku do jednání o koupi hradeckého klubu však už nepodala.

Od začátku dubna 2025 tak bylo jasné, že se vyjednávací tým města bude na prodeji klubu domlouvat jen s jedním uchazečem. Obě strany začaly na značně vzdálených pozicích a během jedenácti schůzek se střídavě přibližovaly a vzdalovaly. Zatímco pravidelné zprávy primátorky Springerové vyznívaly spíše optimisticky, podle informací, které prosakovaly ze zákulisí schůzek, se chvílemi zdálo, že dohoda padne. Že byl konec jednání blízko, ostatně potvrdila i skupina FOTBAL HK 1905 ve vyjádření, které v závěru obchodního maratonu poskytla deníku Sport: „Bylo to jedno z nejtěžších vyjednávání. Několikrát jsme se museli vrátit na úplný začátek a vysvětlovat a vysvětlovat, proč navrhujeme a obhajujeme naše představy. Třikrát jsme zvažovali, zda v procesu vůbec pokračovat,“ přiznali Tomek a spol.

Tvrdé boje se vedly o práva a povinnosti obou stran. Oproti situaci, kdy klub prodává soukromý subjekt soukromému subjektu, bylo potřeba nastavit, jak bude fungovat správa sportovišť, která patří městu, ale v užívání je má klub, jak vysoká bude městská podpora mládežnické akademie nebo i procenta ze zisku, která má nový většinový majitel odvádět do hradecké kasy.

Spornou otázkou byla rovněž kupní cena. Do ní bylo potřeba promítnout hodnotu značky, prvoligové příslušnosti, klubového majetku, ale na druhou stranu také už zmíněné budoucí závazky majoritního akcionáře vůči městu. Je jasné, že každé omezení jeho práv (jako například zákaz vyvést klub mimo Hradec nebo převést akcie na jiný subjekt) cenu snižovalo. „Na jedné straně jednali byznysmeni, na druhé samospráva, která musí dbát na transparentnost a férovost dohody,“ připouštěla i primátorka, že obchod se nerodil snadno.

Za město byli vedle ní členy vyjednávacího týmu i zástupce koaliční ODS Martin Eger a opoziční zastupitelé Lukáš Fiedler (ANO) s Janem Holáskem (Rozvíjíme Hradec). Poslední jmenovaní ovšem měli starostce za zlé, že byli k jednání přizváni až ve chvíli, kdy zůstal ve hře jen jeden uchazeč – a město se tak ocitlo ve složitější situaci. „Vytratil se konkurenční souboj, šlo po celou dobu o obchodní jednání. Dohody jsou patrně maximem možného, čeho šlo se zájemcem dosáhnout,“ ohlížel se za vyjednáváním Fiedler.

ANO? NE!

Když na konci října společenství FOTBAL HK 1905 podalo oficiální nabídku, zdálo se, že hlasování o jejím přijetí bude jen formalitou. Možnost, že by se město po letech zbavilo břímě spojeného s provozováním profesionálního fotbalového klubu, měla spojit i nesmiřitelné politické protivníky. Jenže právě Fiedlerův zastupitelský klub vnesl na poslední chvíli do příběhu drama – pět dnů před hlasováním vystoupili představitelé hnutí ANO na tiskové konferenci, kde prohlásili, že takto nastavený prodej klubu nepodpoří.

Vadil jim průběh jednání (tedy smlouvání s jediným zájemcem) i nabízená cena. Tu porovnávali s částkami, za něž byly v nedávné minulosti prodány jiné fotbalové kluby. „Reálně se nový vlastník nezavazuje k investicím do klubu. A nabízená cena padesát milionů korun, která je po odečtení nerozděleného zisku nižší než čtyřicet milionů korun, zásadně neodpovídá tomu, za co byl podle kuloárních informací prodán klub v Pardubicích – byl prodán za sto milionů a obratem bylo sedmdesát milionů vloženo do hráčů,“ vypočítával na svém facebookovém videu zastupitel za ANO Denis Doksanský.

V úterý 4. listopadu, kdy měli konšelé o nabídce Ulicha, Tomka a spol. hlasovat, tak bylo o napětí postaráno. Bod týkající se prodeje klubu byl na programu zasedání v 16:30, už ve čtyři hodiny se balkón v sále novorensanční budovy Adalbertina začal plnit fotbalovými fanoušky. Ti na základě Doksanského vyjádření očekávali ostrou přestřelku... jenže nedočkali se. Nově zvolený poslanec, který na schůzi přijel z Prahy, v 16:28 sbalil aktovku a odjel. „Na shledanou, pane Doksanský!“ ozývalo se pobaveně z balkónu.