Mistra ligy určil v červnu 1968 přímý souboj Trnavy s Trenčínem. První tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček, prominentní fanoušek poražených, na něm nemohl chybět a po utkání pobesedoval s trnavským trenérem Antonem Malatinským. „Oboustranně prospěšná diskuse se týkala problematiky aktivního zapojení všech hráčů do hry a rychlého přenesení hry z hloubi vlastní obrany na polovinu soupeře.“
V srpnu 1968 vtrhlo na území Československa půl milionu vojáků. Ulicemi hřměly tanky, na nebi duněla letadla, přibývali mrtví a zranění. Invaze začala v noci na středu, v sobotu měla pokračovat liga. Pochopitelně se nehrála, stadiony obsadili vojáci, velitelé zakázali veřejná shromáždění. Jak vypadal fotbal v osudových dnech republiky?
Už pátý rok načíná Zdenko Frťala v Teplicích, svém (českém) domovském městě. Na začátku angažmá u Sklářů se slovenský kouč převtělil do šéftrenéra mládeže, musel tedy vnímat úplně nové problémy a odstraňovat dosud netušené překážky. Spousta toho, co během svého působení v akademii poznal, platí v českém fotbale obecně.
Když FIFA uzavřela partnerství s ropnou společností Saudi Aramco, Sofii Junge Pedersenovou to rozezlilo. Spolu s víc než 130 fotbalistkami z 27 zemí protestovala otevřeným dopisem. Zastávala se ochrany klimatu i lidských práv. „Spousta dalších hráčů nás podporuje, ale ne veřejně. Bojí se, co řeknou kluby i sponzoři,“ říká dlouholetá dánská reprezentantka a v posledních letech hráčka Juventusu a Interu Milán.
Kolik policistů má být na ligových zápasech? A jak se tam mají chovat? Na základě historických zkušeností s různými přístupy k fotbalovým fanouškům to rozebírá Vendula Divišová z katedry politologie na Masarykově univerzitě, která se dlouhodobě zaměřuje také na otázku zajišťování bezpečnosti na fotbalových utkáních.
Šéfredaktor Hattricku Luděk Mádl vás vezme do fotbalového zákulisí. Odhaluje vazby, které vynesly do čela nové vedení fotbalové asociace a nastiňuje možná rizika, která by fotbalová veřejnost měla hlídat.
Norbert Nachtweih má čtyři tituly s Bayernem a k tomu s Frankfurtem vyhrál Pohár UEFA. Nikdy by se k tomu nedostal, kdyby neemigroval. Východní Němci ho mají za zrádce, ale on chtěl prostě jen hrát Bundesligu. A dres Západního Německa na sebe nevzal, i když ho Franz Beckenbauer chtěl na MS 1990.
Blažek, Fousek, nebo Trunda? Nikdo neví, jak to dopadne. Znalec fotbalového zákulisí Luděk Mádl vám ale vysvětlí, o co se ve čtvrtečních volbách hraje a jak jsou rozložené síly.
V profesionálním fotbale to nedotáhl mezi nejlepší, ale hrál venezuelskou ligu a trénoval děti. Jerce Egbunik Reyes Barrios podle svých blízkých fotbal miluje, a to se mu taky stalo osudným. Kvůli represím ze strany režimu odešel z Venezuely do USA, kde požádal o politický azyl. Místo soudního slyšení ho ovšem Trumpova administrativa deportovala – nikoli zpátky do Venezuely, ale do brutální věznice v Salvadoru. Reyesovým „proviněním“ bylo zřejmě tetování, kterým vyjadřoval, že má rád Real Madrid.
Komentář advokáta Zdeňka Tomíčka se zaměří na konkrétní kauzu z Letné a zasadí ji do kontextu pravidel FAČR, FIFA a také UEFA. Fotbal by podle něj měl zůstat arénou, kde se soutěží ve sportovní dovednosti, nikoli v projevech nacionalismu a fotbalové orgány si to mají ohlídat.