S Nedvědem padají i akcie Juventusu. Končí éra Superligy

Akcie fotbalového klubu Juventus se dnes na milánské burze propadaly až o deset procent a byly nejlevněji za posledních víc než pět let. Akcie Staré dámy se dopoledne v jednu chvíli prodávaly i jen za 0,25 eura. To byla nejnižší cena od února 2017.

Odpoledne se z prudké ztráty akcie Juventusu oklepaly a kolem čtvrt na čtyři ztrácí oproti včerejší konečné ceně zhruba 2,5 %.

Důvodem propadu akcií slavného klubu je včerejší večerní rezignace celé jeho správní rady, včetně šéfa Andrey Angnelliho a také viceprezidenta Pavla Nedvěda.

Rezignace následuje poté, co italské úřady zahájily vyšetřování klubového účetnictví. Juventus jej měl falšovat a provádět také další machinace. Klub to ovšem odmítá. Uvedl, že publikuje nové, upravené finanční výkazy, které budou na konci prosince schvalovat jeho akcionáři.

Jde o další pohromu, jež v poslední době „Starou dámu“, které se nyní nedaří ani výsledkově, dostihla.

Loni na jaře se akcie Juventusu prudce propadly po krachu jednání ohledně vytvoření Superligy. Jejím klíčovým architektem byl právě Agnelli. Šest anglických, tři italské a tři španělské fotbalové kluby zvučných jmen se rozhodly vytvořit Superligu pod tíhou kynoucího dluhu. Kvůli pandemii se totiž řada velkoklubů ocitla v sezoně 2019/2020 ve ztrátě.

Superliga představovala pro tyto klubů a jejich majitele, akcionáře či investory způsob, jak si pro sebe pojistit výsadní pozici v evropském fotbale, jakési trvalé privilegium. Kromě dvanácti zakládajících klubů se Superligy měly účastnit ještě další tři kluby, aniž by jim hrozil „sestup“. Velkokluby by si tak pro sebe „uzamkly“ tučné zisky, například z televizních práv.

Jenže se k nim odmítly přidat francouzské a německé velkokluby. Navíc – a především – se vzedmula vlna silného odporu fanouškovské základny jednotlivých klubů, postupně pak také sponzorů, fotbalových hvězd dávné i méně dávné minulosti, asociací v čele s UEFA a FIFA, ale také předních evropských politiků typu tehdejšího britského premiéra Borise Johnsona nebo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Všechny je více či méně upřímně popudila zejména uzavřená povaha zamýšlené Superligy, která se naopak zamlouvala akcionářům a investorům zakládajících klubů.