Sláva! Jedna z nejsledovanějších událostí historie je tady. Ve velikosti publika se mistrovství světa ve fotbale vyrovnají jen olympijské hry nebo pohřby a svatby v britské královské rodině. Poslední finále v Moskvě si v televizi pustily tři a půl miliardy lidí, tehdy půlka zeměkoule.
Skvělá šance ukázat nejpopulárnější sport v tom nejlepším světle. Nebo taky ne.
Světové šampionáty, které se konají jednou za čtyři roky, mi kromě vědomí, že stárnu rychleji, než bych si přál, dávají i jedinečné vzpomínky. Vysmátý Maradona před dopingovou kontrolou a zazděná penalta Roberta Baggia v roce 1994. Góly brazilského snajpra Ronalda – a taky jeho šílený účes – v roce 2002. Moje takřka měsíční cestování po Německu a Zidanův knockout Materazziho o čtyři roky později. Potupný výprask, který v roce 2014 uštědřili Němci domácím Brazilcům, a řada dalších nezapomenutelných momentů. To je pro mě fotbal v ryzí podobě.
Naopak poslední mistrovství světa v Rusku, kdy dělala FIFA užitečného idiota Putinovu sportswashingu, jsem už úspěšně vytěsnil z hlavy. Vyrovnat se se šampionátem v Kataru bude ale větší výzva. Porušování lidských práv, podplacení funkcionáři FIFA, tisíce mrtvých zahraničních pracovníků při budování infrastruktury pro mistrovství, klimatizované stadiony uprostřed pouště, naaranžovaní fanoušci naoko křepčící v ulicích v dresech fotbalistů, které před měsícem dost možná ani neznali. Absurdní akce, která se nikdy neměla konat.
Je zajištěný, ale nerozhazuje. Jak to vysvětluje dětem? A proč jim nekupuje každý rok nový telefon? O tom mluví bývalý hráč PSG, Hamburgu nebo Newcastlu David Rozehnal.
Lyon zapsal 11 výhru v řadě a opět u toho byl v zásadní roli Pavel Šulc. Podívejte se, jak pomohl ke gólu Endrickovi.
Matěj Šín dal gól a pomohl svému Alkmaaru k postupu do semifinále nizozemského poháru. Podívejte se na jeho zvonkohru.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
