Sláva! Jedna z nejsledovanějších událostí historie je tady. Ve velikosti publika se mistrovství světa ve fotbale vyrovnají jen olympijské hry nebo pohřby a svatby v britské královské rodině. Poslední finále v Moskvě si v televizi pustily tři a půl miliardy lidí, tehdy půlka zeměkoule.
Skvělá šance ukázat nejpopulárnější sport v tom nejlepším světle. Nebo taky ne.
Světové šampionáty, které se konají jednou za čtyři roky, mi kromě vědomí, že stárnu rychleji, než bych si přál, dávají i jedinečné vzpomínky. Vysmátý Maradona před dopingovou kontrolou a zazděná penalta Roberta Baggia v roce 1994. Góly brazilského snajpra Ronalda – a taky jeho šílený účes – v roce 2002. Moje takřka měsíční cestování po Německu a Zidanův knockout Materazziho o čtyři roky později. Potupný výprask, který v roce 2014 uštědřili Němci domácím Brazilcům, a řada dalších nezapomenutelných momentů. To je pro mě fotbal v ryzí podobě.
Naopak poslední mistrovství světa v Rusku, kdy dělala FIFA užitečného idiota Putinovu sportswashingu, jsem už úspěšně vytěsnil z hlavy. Vyrovnat se se šampionátem v Kataru bude ale větší výzva. Porušování lidských práv, podplacení funkcionáři FIFA, tisíce mrtvých zahraničních pracovníků při budování infrastruktury pro mistrovství, klimatizované stadiony uprostřed pouště, naaranžovaní fanoušci naoko křepčící v ulicích v dresech fotbalistů, které před měsícem dost možná ani neznali. Absurdní akce, která se nikdy neměla konat.
Startuje poslední reprezentační okno roku 2025. Máme pro vás kompletní TV program na příští dny.
Tyhle pruhy změnily svět fotbalu. Johan Cruijff se před MS 1974 kvůli smlouvě s Pumou postavil Adidasu – a vznikl dres, o kterém se mluví dodnes.
Závěr podzimu přinesl sparťanské potvrzení formy, slávistický střelecký koncert i dvě velká loučení, která dala poslednímu kolu silný rámec. Newsletteru Kopačky neunikl ani důležitý reprezentační los nebo anglické volání po VARu.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
