Mrtví zírají do kamery. Jedna stránka nahoru, jedna dolů, pasové fotografie jsou přicvaknuté nebo přilepené k formuláři společně s otisky prstů, pracovními smlouvami, vízy a úmrtními listy. Hromady dokumentů zabírají v kanceláři Nepálské komise pro zaměstnávání v zahraničí celý stůl.
Rajan Shrestha, který to tady má na starosti, listuje hromádkou pro tento den. Říká, že je těžké vést statistiky a sbírat data. Jediné číslo, za které se může zaručit, je, že když skončil pandemický rok 2020, vrátilo se ze zemí Perského zálivu 1213 lidí v rakvích.
Tři denně.
„Zpočátku jsem měl vdovy a sirotky bez otců v kanceláři každý den. Plakali a měli ztrhané obličeje, na to vás nikdo nepřipraví,“ říká Shrestha. „Dnes děláme všechno digitálně a ty děti už ke mně do kanceláře nechodí. Každý den ale vypisuji rodinám obětí nové šeky a mám pocit velké bolesti. Tak to tady má každý. Když se na mé kolegy podíváte kolem páté odpolední, všichni vypadají smutně.“
Jednou z podmínek pro vyplacení kompenzace ve výši 5000 dolarů je zjištěný důvod smrti. Shrestha a jeho lidé na žádosti černým inkoustem píší: nehoda náklaďáku, rozdrcen ocelovým trámem, roztrhán autem, uškrcen, spadl z desátého patra, mozkový nádor, zabit elektřinou, sebevražda, výbuch, mrtvice, infarkt, sebevražda, dopravní nehoda, selhání srdce, dýchací potíže, srdeční nemoc a pád z vysoké budovy.
Čanturašviliho paráda a penalty poslaly Severočechy do Konferenční ligy.
Přesně dnes, 27. srpna, se před šedesáti lety narodil René Higuita – kolumbijský brankář, kterému nikdo neřekl, že gólman má zůstat v bráně. Přezdívku „El Loco", tedy Blázen, si vysloužil právem. A i po letech zůstává jeho jméno spojené s jedním z nejikoničtějších okamžiků, jaký kdy fotbalové trávníky viděly.
Má ambice a nebojí se o nich mluvit. V dalším díle Football Club podcastu ze série k ženské Fortuna lize si povídáme s Petrem Kundrtem, trenérem Baněk.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
