Fanoušci milují přestupové období. Řeší spekulace, sami hledají pro svůj tým posily. Přestupového insidera Fabrizia Romana sledují na sociálních sítích miliony lidí. Jak se přestupy v praxi dělají, známe většinou jen zjednodušeně z fotbalových manažerů či klubových dokumentů. My vám na příkladu příchodu Martina Dúbravky do Manchesteru United podrobně ukážeme, jak taková akce probíhá - od prvního kontaktu až po pózování s dresem. Přestup realizovala česká agentura Global Sports, jejíž zástupci nám řekli podrobnosti.
Dúbravka je slovenský brankář, který až do svých 27 let chytal v rodné Žilině a dánském Esbjergu (nyní třetiligovém). Čeští fanoušci ho objevili až při působení v Liberci, odkud po vydařené sezoně 2016/17 zamířil do Sparty. V ní se mu start úplně nepovedl a po třech soutěžních zápasech byl posazen na lavičku, kde strávil následující měsíc. Do sparťanské branky se vrátil až po zářijové reprezentační přestávce, v níž zazářil na britských ostrovech ve střetnutích s Anglií a Skotskem. Obě utkání Slovensko prohrálo, ale díky němu jen o jednu branku.
„Tento dvojzápas změnil jeho kariéru,“ říká Pavel Zíka, jenž stál v roce 1998 u založení agentury Sport Invest a od roku 2015 je majitelem Global Sports. „Martin tenkrát podal skvělé výkony před zraky skautů Newcastlu. Vše v televizi viděl i tehdejší trenér Rafa Benítez. Transfer do Anglie jsme pak řešili poslední přestupní den v lednu 2018. Byla to fuška, protože to bylo navázané na příchod Florina Nity do Sparty a i tohle jsme řešili my. Jednalo se o minuty, ale nakonec se vše stihlo,” dodává.
Původně se jednalo o hostování s opcí, ale Dúbravka si na Ostrovech rychle udělal jméno. Shodou okolností debutoval v utkání s Manchesterem United a pomohl výborným výkonem k výhře 1:0. Na konci května uplatnil Newcastle opci na přestup. Dúbravka se zařadil mezi klíčové hráče, ale jeho situace se změnila poté, co klub minulý rok koupili saudskoarabští šejkové. Ti nastartovali nový projekt, přišel manažer Eddie Howe a letos v létě si do brány dovedl Angličana Nicka Popa.
„Bylo cítit, že je to Howeův kůň. Martin bojoval, ale s každým dalším týdnem přípravy bylo jasnější, že jedničkou bude Pope. Blížil se začátek sezony, Martin zašel za trenérem, od kterého se dozvěděl, že začne na lavičce. Už po těch úvodních náznacích jsme začali rozhazovat sítě, ale v tento okamžik jsme naše snahy zintenzivnili. Od poloviny července jsme se snažili kontaktovat kluby po celé Evropě a vyprofilovalo se několik hlavních zájemců - dva kluby z Anglie, dva z Německa a další dva z Belgie. Už v tento moment jsme ho nabízeli i do Manchesteru United, ale odpověď nepřišla,” říká David Zíka, syn Pavla Zíky a sám licencovaný agent, který se podílí na chodu agentury.
Manchester United angažoval před novým ročníkem nizozemského trenéra Erika ten Haga a ten si z dvojice David De Gea a Dean Henderson vybral zkušenějšího španělského reprezentanta a ambiciózní Angličan byl poslán na hostování do Nottinghamu Forest. Úvod sezony se Rudým ďáblům nepovedl, když prohráli s Brightonem a hlavně 0:4 s Brentfordem, kdy se pod několika góly podepsal De Gea.
„Právě po zápase s Brentfordem se nám Manchester United ozval, že by potřebovali brankáře, který by na De Geu vyvinul tlak a soupeřil s ním o post jedničky. Probrali jsme to s Martinem, zájem měl okamžitě. V tento okamžik náš anglický partner kontaktoval lidi z Newcastlu, aby vysondoval jejich postoj. Howe tomu původně nebyl nakloněn, protože chtěl mít dva vyrovnané brankáře, ale nakonec i vzhledem k tomu co Martin pro Newcastle odvedl, souhlasil,” upřesňuje Filip Zíka, druhý syn Pavla Zíky, jenž byl společně s Davidem u těchto jednání.
Byli jsme za Kloppem v Liverpoolu, za Trpišovským v Edenu a za Zemanem ve Foggii. K tomu jsme od znalců historie a Baníku dali do kupy sadu textů ke sto letům tohoto spícího obra. Naše číslo 22 je v top formě.
Většina agentů má po světě rozeseté partnery, které oslovuje v případě, že se řeší přestup v jejich zemi. Mají tam totiž vybudované renomé a kontakty. V takovém případě si mezi sebou dělí provizi. Oficiální vyjednávání mezi kluby začíná až v případě, že mají všechny strany zájem nabídku projednat. V drtivé většině případů to nefunguje tak, že by klub ihned poslal nabídku. Nejprve si přes agenty zjistí, jestli má hráč zájem a jaké jsou požadavky jeho klubu.
„Fungujeme v této fázi jako prostředníci. Klub informuje agenturu, že má zájem o hráče a ať zkontaktujeme protistranu. My informaci v hráčově působišti předáme a klub nám sdělí své požadavky. Tohle zase obratem pošleme prvnímu klubu. Kluby začínají jednat převážně přes e-mail, kdy si vyměňují nástřely částek a snaží se dohodnout na kompromisu. Nás v nich zahrnují do kopie, abychom byli o všem informovaní. Jakmile se dohodne přestupová částka, řeší se textace smlouvy a na řadu přichází právníci, Manchester jich tam měl snad dvanáct,” vypráví Filip Zíka. U Dúbravky se kluby dohodly na odstupném ve výši dvou milionů liber za hostování, dalších šest by Manchester platil při uplatnění opce.
Textace se týká například výše splátek, jejich počtu či podmínek ke splnění opce. Na splátky se provádí drtivá většina přestupů v moderním fotbale. Většinou se přestupní suma rovnoměrně dělí do několika let, převážně tří až pěti, a kluby ji musí splatit, i kdyby měl hráč třeba po roce odejít.
K této praxi přispěla i pravidla finanční Fair Play: když klub prodá hráče, může si do svých finančních záznamů napsat rovnou celou částku (ač ji reálně celou hned neuvidí), ale když fotbalistu koupí, částka se dělí počtem let, na které podepíše kontrakt. Když tedy například Barcelona prodá hráče za 100 milionů, zaznamená se jí do FFP plus 100 milionů prodej. Když za ně ve stejném okně ihned přivede hráče, kterému dá smlouvu na pět let, vykáže si to ve svém účetnictví jako 20 milionů po dobu pěti let a bude tedy v daném období 80 milionů v plusu.
Jakmile je mezi kluby dohoda, řeší se smlouva pro hráče. „Agenti to s ním prokonzultují a dají nějaký svůj požadavek na klub. Důležité je, aby to odpovídalo mzdě v dané lize i klubu u daného postu. V Premier League je to nastavené tak, že když hráč odchází na hostování, pobírá ji ve stejné výši jako v mateřském klubu. Změna nastává až v případě, že se uplatní opce,“ říká David Zíka. „Aby se zabránilo možným neshodám, jsou dopředu dohodnuté nejen podmínky pro uplatnění opce, ale je předdomluvena i budoucí smlouva pro hráče, pokud klub opci uplatní,“ dodává.
Klub ze Salzburgu byl dlouhé roky tuctový. Po příchodu Red Bullu je vše jinak. Pár let mu sice trvalo, než našel svou cestu, teď má ale koncepci, díky které objevuje pro velké kluby talenty z celého světa. A vydělává na tom. Jak to dělá?
Kluby se snaží hráče motivovat bonusy, aby se zbytečně neuspokojili hned po podpisu smlouvy. Proto je většina smluv nastavená tak, že se po určitém počtu odehraných utkání automaticky zvedne základní mzda. Další formou bonusů jsou ty výkonnostní, kdy hráči v poli obdrží prémie za každý gól nebo brankáři za čisté konto. Dále jsou obvyklé týmové prémie, kdy se dělí částka mezi hráče po týmovém úspěchu či splnění cíle. Většinou se jedná třeba o výhru nějaké trofeje nebo o kvalifikaci do pohárů. A v Anglii je, vzhledem k lukrativním televizním právům, zajímavý třeba i posun z 15. na 14. místo, protože to znamená další miliony liber, které se můžou dělit v kabině.
„Hráčská smlouva mívá většinou kolem 10 až 15 stránek, hostování s opcí bývá delší, protože se řeší v podstatě dva přestupy - hostování a i případný trvalý přesun. U problémovějších hráčů zde můžou být i dodatky, na základě kterých klub může ukončit smlouvu třeba v případě vážnějšího porušení životosprávy. Řeší se v ní třeba i povinnost účastnit se různých marketingových akcí,” upřesňuje Pavel Zíka, jehož agentura zastupuje kromě Dúbravky například i Patrika Hrošovského či Nicolae Stancia.
Je zvykem, že se uvádí hrubá mzda a ta se pak dostává i v různých žebříčcích na veřejnost. V mnoha zemích jsou ale daně pro sportovce vysoké, konkrétně v Anglii hráči odvádí asi 40 % toho, co si vydělají. Když se pak někde dočtete výši mezd fotbalistů, musíte brát v potaz, že reálně jim zůstane třeba jen něco přes polovinu.
„Většinou jednání neprobíhají tak, že by byli všichni účastníci přestupu na jednom místě. Zvlášť při deadline day, kdy se řeší více přestupů naráz, je to nemožné. My jsme s Martinem na Old Trafford byli, setkali se s činovníky Manchesteru United, ale jednalo se hodně telefonicky, mailem - tím se i posílaly smlouvy do Newcastlu. Když byly dohodnuté hlavní věci, řešili právníci detaily ve smlouvách, ty se různě opravovaly, posílaly druhé straně na kontrolu, ta to zase vracela se svými dalšími připomínkami. Smlouva se takhle může upravovat třeba i desetkrát,“ říká David Zíka.
Když je vše dojednané, nebo už zbývají dořešit jen detaily, je čas na zdravotní prohlídku. „Trvá většinou několik hodin. Kluby v západních ligách mají lékaře připravené a vše je naplánované do detailů, výsledky jsou k dispozici skoro hned. Párkrát se nám stalo, že byla rozdělená do dvou dnů, protože klub nedokázal zajistit všechny doktory na jeden den. Kontroluje se, jestli nemá hráč nějaké zdravotní problémy a u těch, co měli v minulosti nějaké těžší zranění, je hodně zaměřená na postiženou část,” vysvětluje Filip Zíka.
Zdravotní prohlídka není jen formalita. Senegalský útočník Bamba Dieng měl poslední přestupový den v srpnu namířeno z Marseille do Leedsu. Když už byl na letišti, tak se do hry vložilo Nice s lepšími podmínkami. Na Azurovém pobřeží ale neprošel zdravotní prohlídkou a musel zůstat v Marseille. Kdyby letěl do Leedsu, tak by třeba prošel. I Patrik Schick ví o záludnostech zdravotní prohlídky své. V létě 2017 se už fotil v tričku s logem Juventusu a vše se považovalo za hotovou věc. Přesto český reprezentant nakonec neoblékl černobílé barvy, nýbrž rudé římského AS, kde prohlídkou prošel.
Úspěšná zdravotní prohlídka vede k ukončení celého přestupu. Podepsané smlouvy oba kluby nahrají do systému a musí je potvrdit národní fotbalové asociace. V případě mezinárodního přestupu obě (ze země odchodu i příchodu), v rámci jednoho státu logicky jen ta jedna, takže je to o něco rychlejší.
„Když se vše podaří dotáhnout do konce, je to jako když stavíš puzzle a konečně tam dáš poslední díl. Většinou to administrativní vyřízení trvá pár hodin. Přestup se v drtivé většině případů oznamuje až v momentě, kdy je vše potvrzené. U Martina to bylo asi dvě hodiny po tom, co jsme vše podepsali,” říká David Zíka. I když je vše podepsané, nemusí to ještě při deadline day znamenat zdárný konec, protože se může stát, že budou asociace přetížené a nestihnou si vydat přestupové karty.
Nedávno zesnulý Mino Raiola, všeobecně považovaný za jednoho z nejvlivnějších agentů fotbalového světa, si dokázal na odměnách přijít i na desítky milionů eur, jelikož zastupoval hvězdy jako Paul Pogba, Gianluigi Donnarumma, Matthijs de Ligt či Erling Haaland. Jaká je běžná výše bonusů a jak je to s jejich vyplácením?
„Málokdy se stává, že něco podepíšeš a hned dostaneš celou částku. U některých přestupů dostane agentura 10 % z částky, u smluv pak většinou tolik, kolik činí hráčův jeden měsíční plat. Jde o to, aby agenti měli motivaci, vyjednat co nejvíc. Vyplácí se to jednou ročně, většinou po dobu trvání hráčovy smlouvy a je tam podmínka, že musí být stále v klubu. Když podepíše smlouvu na pět let, ale po dvou odejde, dostaneme bonus jen za ty dvě sezony. Už se nám stalo, že hráč odešel na hostování pár dní před termínem, který byl stanoven ve smlouvě jako výplatní den bonusu a tím pádem klub nic nevyplatil,“ vysvětluje Pavel Zíka.
„U hostování s opcí je nastavena provize za to samotné hostování, ale když se pak opce neuplatní, nic jiného už nedostaneš. Pokud se hostování změní v přestup, je tam následně klasická provize. V menších ligách a týmech to ale často chodí tak, že za samotné hostování agentura nedostane nic, až teprve když se to změní v přestup. U hráčů, kteří jsou po nějakém těžším zranění, nebo jsou k nim náchylnější, občas bývá ten bonus podmíněn nějakým počtem startů,” uvádí další podrobnosti.
Máme za sebou prvních pět let na hřišti a chceme to oslavit knihou. Potřebujeme s tím ale pomoct. Když to uděláte, získáte dárky, jaké jinde nedostanete. Můžete třeba vyrazit s hercem Janem Jiráněm na pivo nebo si pořídit krásné plakáty od Ilony Polanski. A jestli máte dobré srdce a dost peněz, tak pro vás máme něco speciálního...
Miliony eur si touto prací ale vydělává jen pár desítek nejšťastnějších, stovky se zprostředkováváním přestupů slušně uživí, ale agentů je v posledních letech tolik, že většina bojuje o každou menší provizi, aby mohli fungovat. Někteří si berou každý měsíc určitá procenta ze mzdy svých klientů. Jsou i agenti z řad rodičů: například Lea Messiho zastupuje otec Jorge, Adriena Rabiota zase matka Veronique. Někteří rodiče si při podpisu smlouvy s agenturou zajistí, že při přestupu svého syna dostanou svůj díl z přestupové částky. Když přestupoval Erling Haaland do Manchesteru City, měl si takto jeho otec Alf-Inge přijít na velice zajímavou částku.
Když hráč přestoupí do jiného klubu, tak to pro fanoušky znamená v podstatě jen to, že oblékne jiný dres. „Ale vždycky je za tím i lidský příběh. Hráč se musí přestěhovat a když má děti, tak se musí řešit i jejich škola. Do toho se hledá nové bydlení a řeší, co se udělá s tím současným. K tomu další administrativní věci, na které hráč v nemá v tomto období čas a většinou to musí řešit třeba přítelkyně nebo manželka. Důležití jsou u přestupů i lidé, o kterých se v podstatě nemluví - různé sekretářky, lidé, kteří zajišťují lékařské prohlídky, mají na starost péči o cizince, ubytování, letenky. To jsou většinou hlavní hrdinové přestupového dne,” upozorňuje David Zíka.
Milionové přestupy do velkoklubů jsou jen kapkou v moři, nejvíce se jich odehrává mimo záře reflektorů a mediální pozornosti. Dle reportu FIFA se letos v létě uskutečnilo 9717 mezinárodních přestupů, 1684 bylo za nějakou částku a u zbylých 8033 se jednalo o volné přesuny, převážně po konci smlouvy. Tento typ je v posledních letech na vzestupu, neboť je výhodný pro všechny: klub nemusí platit peníze za přestup a hráč s agentem si díky tomu přijdou na zajímavější bonus. Celkem kluby letos v létě za transfery utratily pět miliard amerických dolarů a víc jak třetina (1,8 miliardy) šla za kluby z Anglie.
Klopp, Trpišovský, van der Vaart nebo Zeman. V aktuálním čísle (22) máme silnou sestavu. Byli jsme za nimi.
Byl to moment, po kterém Ghana a možná i celá Afrika padla na kolena. V roce 2010 stačilo proměnit penaltu a Afrika by měla své první semifinále na MS. Za hrdinu byl ale nakonec Luis Suárez. Spočítají mu to dnes Ghaňané?
V Kataru nás čekají poslední zápasy ve skupinách. Šest týmů se v nich popere o dvě postupová místa. Ukážeme vám, co k postupu potřebuje každý z nich.
Vladimír Coufal prožívá po dvou a půl letech ve West Hamu nejhorší období v Anglii. K tomu teď sleduje mistrovství světa a mrzí ho, že tam s Českem není. Náladu mu spravují aspoň jeho oblíbení Brazilci. Vadí mu MS v Kataru? A předtím v Rusku? Měli by se hráči vyjadřovat k politice? A jak řeší, že vypadl z ligové sestavy? Odejde? Ptáme se v rozhovoru.
