Měl to být miliardový byznys, jistý příjem. Fotbalová superliga, o které se začalo mluvit v půlce dubna, měla od základu změnit pravidla hry. Přetvořit evropský klubový fotbal. Nakonec z projektu rychle sešlo, hlavně díky brexitu. Přesto byste mu měli věnovat pozornost. Je dost pravděpodobné, že se za pár let v trochu jiné podobě vrátí.
V neděli 18. dubna, krátce po poledni evropského času, odpálil deník New York Times bombu. Oznámil, že se dvanáct elitních evropských fotbalových týmů hodlá trhnout. Odejít ze stávajících soutěží a na troskách nejprestižnější evropské klubové soutěže – Ligy mistrů – založit vlastní superligu.
Měla to být uzavřená „soutěž“, ve které by hrál tucet vyvolených klubů mezi sebou. A to o obrovské sumy, vždyť jen J. P. Morgan do projektu slíbila nalít na 3,5 miliardy eur, tedy skoro 90 miliard korun. Krátce před půlnocí byl seznam týmů, které se chystaly dopustit „zrady evropského fotbalu“, oficiální:
Lvíčata hrají svůj druhý zápas na Euru a budou v něm chtít příjemně překvapit stejně jako před dvěma roky. Utkání s favorizovaným Německem vysílá stanice ČT Sport.
Antonín Brynda, dlouholetý záložník Kladna, zemřel před 70 roky po zranění v zápase se Spartou. Příběh tehdy třicetiletého záložníka dlouho nikdo neznal, než ho v archivech objevil historik Roman Jašek, který je členem Komise pro historii a statistiku FAČR.
Karabec, Fila, Horníček a spol. – jaké jsou šance, že lídři české jednadvacítky na letošním Euru zazáří podobně jako v klubovém fotbale? Přinášíme vám detailní rozbor nominace lvíčat s analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
