Moldavsko zakázalo fanouškům Partizanu Bělehrad, kteří se chystali na čtvrteční zápas play-off Evropské konferenční ligy proti Sheriffu Tiraspol, vstup do země.
Spolu s nimi měla podle informací tajných služeb totiž přicestovat skupina provokatérů, kteří měli za úkol rozdmýchat protivládní protesty a nasměrovat tak zemi ke státnímu převratu. Moldavská fotbalová federace následně oznámila, že se utkání odehraje kompletně bez diváků.
Už v pondělí nebyla na doporučení tajných služeb vpuštěna do Moldavska skupina fanoušků Partizanu, kteří přiletěli na kišiněvské letiště. Byli zadrženi v tranzitním prostoru a následně nuceni vrátit se zpět do Srbska.
Ten samý den vystoupila moldavská prezidentka Maia Sandu a obvinila Rusko z plánování převratu, ke kterému měly vést protesty rozdmýchané právě zahraničními provokatéry ze Srbska, Černé Hory, Ruska a Běloruska.
Protesty měly mít za cíl pád proevropsky orientované vlády. Ta by byla nahrazena loutkovým režimem, který by Rusku poskytl podporu v jeho válce na Ukrajině a zároveň by zabrzdil cestu země směrem k Evropské unii. Do jisté míry by tedy šlo o opakování scénáře, který předcházel ukrajinskému Majdanu na přelomu let 2013 a 2014.
Je symbolické, že jako prostředek pro příjezd sabotérů do země měl být využit fotbalový zápas s účastí Partizanu. Oba bělehradské kluby (Partizan i Crvena Zvezda) jsou s politikou, armádou, tajnými službami i organizovaným zločinem spojeny doslova pupeční šňůrou.
Partizan byl založen armádními důstojníky, Crvena Zvezda byla pro změnu podporovaná tajnou policií a ministerstvem vnitra a oba kluby hrály aktivní roli v konfliktech a kauzách napříč historií Jugoslávie i Srbska. Podrobně jsme o tom psali už dřív v textu Armáda, gangy, politika. Partizan je Srbsko v kostce.
Kontroverzní minulost pronásleduje nejslavnější ukrajinský klub na jeho turné za mír. Varšavští ultras zápas Dynama Kyjev bojkotovali kvůli vřelým vztahům majitelů s mužem, který má blízko ke Kremlu.
Moldavsko má ještě jeden důvod obávat se důsledků války na Ukrajině, a to jsou ruské jednotky dlouhodobě přítomné v separatistickém Podněstří. To se po rozpadu Sovětského svazu oddělilo od Moldavska právě díky ruské vojenské podpoře a od té doby pro stát představuje prakticky permanentní riziko.
I proto se utkání, kde jako domácí tým vystupuje Šeriff Tiraspol, musí v letošní sezoně hrát na „neutrální“ půdě v Kišiněvě, byť loňskou sezonu Ligy mistrů ještě mohl v klidu odehrát v Tiraspolu. Po ruské invazi na Ukrajinu je ale Podněstří příliš blízko válečné frontě, geograficky i ideologicky.
S protivládními protesty se Moldavsko potýká od června loňského roku, kdy jejich první vlna vypukla v reakci na oficiální udělení statusu kandidátské země EU. Záminkou byl strach z údajného zdražování energií, částečně podpořený tehdy ještě relativně čerstvou invazí Ruska na Ukrajinu.
V čele opozičních protestů stojí Moskvou podporovaný oligarcha Ilan Shor. Jeho profil odpovídá modelu známému snad ze všech koutů světa – propojuje byznys, politiku, média a… fotbal. Shor je totiž mimo jiné majitelem FC Milsami Orhei – klubu z města, kde mezi lety 2015 a 2019 starostoval.
Shor nahradil v roli hlavního Ruskem podporovaného trojského koně bývalého prezidenta Igora Dodona, který v prezidentských volbách v roce 2020 prohrál právě s prozápadně orientovanou někdejší premiérkou Sandu.
Srbsko je dlouhodobým partnerem Ruska a není proto překvapením, že i tamní fotbal má v Rusku kontakty. Děje se tak jak na oficiální úrovni, kdy Gazprom je hlavním sponzorem Crvene Zvezdy, která i kvůli tomu navzdory zákazu dál hraje přátelské zápasy se Zenitem Petrohrad, tak na úrovni fanouškovské - Partizan plus CSKA, Crvena Zvezda plus Spartak.
Srbský nacionalismus promítnutý do fotbalu pak vyvolává i další skandály. Během nedávno skončeného mistrovství světa například FIFA řešila stížnost na vlajku vyvěšenou v šatně srbského týmu, která ukazovala obrys země včetně území Kosova, které je od roku 2008 oficiálně nezávislé.
Vydali jsme nadčasový speciál k MS. Pouštíme se v něm do FIFA i do katarských pořadatelů. Podíváme se ale i do historie nebo na taktickou revoluci.
Pořádné drama se šťastným koncem. A nejen pro fanoušky Realu Madrid. Španělský gigant ve čtvrtém kole Ligy mistrů dvakrát prohrával na hřišti AEK Atény, nakonec ale vydřel vítězství 3:2. Rozhodující úder zasadil až v nastavení Federico Valverde. Výsledek potěšil také český fotbal, který s Řeckem soupeří o důležitou desátou příčku v žebříčku národních koeficientů UEFA.
Zápas s Arsenalem se dramatizoval. Čtvrt hodiny před koncem byla Slavia blízko ke kontaktnímu gólu. VAR zkoumal střet Nowaka s Merinem ve vápně. Penalta z toho ale nebyla, i když šlo o hodně podezřelý zákrok. Pískli byste pokutový kop? Odpovězte v anketě uvnitř textu.
Bournemouth. Nezní to. Ale na Letnou dorazí ofenzivní mašina s kádrem v hodnotě přes 600 milionů eur, která pod vedením německého trenéra Marca Roseho ničí soupeře moderním gegenpressingem. Tohle je klub s elitním skautingem a jeden z favoritů druhého evropského poháru.
