Ještě před rokem věděli něco víc o Šeriffu Tiraspol jen skuteční znalci východoevropského fotbalu. Jeho sídlo v separatistické části Moldavska by pak dokázal nalézt na mapě Evropy asi málokdo. Jenže loni tento pozoruhodný tým poprvé postoupil do skupiny Ligy mistrů a dokonce v ní senzačně porazil Real Madrid.
Podle serveru Transfermarkt je hodnota hráčů Šeriffu 64krát nižší než borců Realu. Vítězný gól za něj v Madridu vstřelil Lucemburčan Sébastien Thill, který ještě sezonu předtím nastupoval v ruské lize za Tambov. Ten mimochodem nedávno zbankrotoval a několik měsíců hráčům neplatil. Thill ani v takovém týmu nepatřil mezi hvězdy, odehrál jen sedm zápasů a nevstřelil jedinou branku. Postup Šeriffu do Ligy mistrů tak lze řadit mezi fotbalové zázraky.
Šeriff je ale pozoruhodný především svým příběhem. Ten výstižně ilustruje divoký vývoj posledních třiceti let v postsovětském prostoru. Šeriff Tiraspol totiž vlastní stejnojmenná korporace, největší v separatistické Podněsterské moldavské republice. A platíme ho do určité míry i my, když si kupujeme nekolkované cigarety. Plus další zboží, u kterého nás to ani nenapadne.
Česko je po dvaceti letech zpět na mistrovství světa, a tak je ideální chvíle připomenout si poslední české góly i poslední vítězství na MS. V roce 2006 je proti USA zařídili Jan Koller a Tomáš Rosický. Pak přišel dlouhý půst, který skončil až po včerejším postupu přes Dánsko.
Itálie znovu zůstala před branami mistrovství světa a v zemi propukl smutek i vztek. Třetí neúspěšná baráž v řadě otevřela staré rány a znovu rozjela debatu, jestli jsou Italové ještě fotbalovou velmocí, nebo už jen žijí z minulosti.
Česko jede poprvé po 20 letech na světový šampionát. Předchozí čtyři kvalifikace o MS se vůbec nepovedly. Připomeňte si momenty, které už jste radši dávno zapomněli.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
