Slovácko odcestovalo do Bělehradu. Čeká ho tam Partizan, na jedné straně nejúspěšnější srbský klub od rozpadu Jugoslávie, na straně druhé klub s komplikovanou historií neoddělitelně spjatou s vývojem celého regionu.
Jugoslávie i Srbsko totiž patřily a patří k těm zemím, kde fotbal a politika šly a dodnes jdou ruku v ruce, což se promítá i do příběhu Partizanu. Od jeho založení jugoslávskou armádou až po nedávné zatýkání gangů operujících na základech jeho fanouškovských skupin.
Partizan, stejně jako konkurenční Crvena Zvezda, byl založen těsně po skončení druhé světové války. Konkrétně v říjnu 1945, o půl roku později než jeho největší rival. Bělehrad byl osvobozen rudou armádou společně s jugoslávskými partyzány už na podzim 1944. Zatímco Crvena Zvezda vděčí za svůj vznik Svazu komunistické mládeže Jugoslávie, tedy stranické organizaci, Partizan byl založen skupinou důstojníků jugoslávské armády (velké iniciály „JA“ na pozadí rudé hvězdy zdobily i jeho první znak).
Česká jednadvacítka po výhře 1:0 v Turecku uhájila v Hradci Králové remízu 1:1 a počtvrté za sebou postoupila na Euro. V červnu se v Albánii a Srbsku bude hrát i o tři evropská místa na olympiádě v Los Angeles. Čeští fotbalisté byli na hrách naposledy v Sydney v roce 2000.
Kapitán reprezentace v nejlepším věku. Olympijský vítěz na sklonku kariéry. Vycházející hvězda v policejním klubu. Tři generace fotbalistů popisují svůj listopad 89.
V Československu hrál Miroslav Kadlec za sedm tisíc korun měsíčně. V Kaiserslauternu dostal sedm tisíc marek za jediný vyhraný zápas. O tom, kolik si fotbalisté vydělávali za socialismu a jak se jejich poměry po revoluci změnily, vyprávějí i Jaroslav Šilhavý a Ladislav Vízek.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
