Slovácko odcestovalo do Bělehradu. Čeká ho tam Partizan, na jedné straně nejúspěšnější srbský klub od rozpadu Jugoslávie, na straně druhé klub s komplikovanou historií neoddělitelně spjatou s vývojem celého regionu.
Jugoslávie i Srbsko totiž patřily a patří k těm zemím, kde fotbal a politika šly a dodnes jdou ruku v ruce, což se promítá i do příběhu Partizanu. Od jeho založení jugoslávskou armádou až po nedávné zatýkání gangů operujících na základech jeho fanouškovských skupin.
Partizan, stejně jako konkurenční Crvena Zvezda, byl založen těsně po skončení druhé světové války. Konkrétně v říjnu 1945, o půl roku později než jeho největší rival. Bělehrad byl osvobozen rudou armádou společně s jugoslávskými partyzány už na podzim 1944. Zatímco Crvena Zvezda vděčí za svůj vznik Svazu komunistické mládeže Jugoslávie, tedy stranické organizaci, Partizan byl založen skupinou důstojníků jugoslávské armády (velké iniciály „JA“ na pozadí rudé hvězdy zdobily i jeho první znak).
Fotbal žije novou větví nedávno propuknuté korupční kauzy. Na veřejnost se přes web Odkryto.cz dostal odposlech z roku 2024, ve kterém se šéf komise rozhodčích Libor Kovařík baví s obviněným karvinským šéfem Janem Wolfem o přikryté penaltě nebo o nasazování rozhodčích. Jak si jejich slova vyložit? V komentáři to zkouší znalec fotbalového zákulisí Luděk Mádl.
Pro mnoho Nizozemců skončila druhá světová válka až 21. června 1988. V Hamburku, po semifinálové výhře 2:1 nad Západním Německem.
Pětibodový náskok, čtyři kola do konce, Sparta na Slovácku a jedno derby na Slavii. Skončí tohle všechno prvním sparťanským titulem po čtyřletém kralování sešívaných? Odpovědi v novém FC podcastu hledáme s Kristinou Němcovou.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
