Karviná – Hradec Králové 4:3.
Fanoušci v Karviné za sebou mají vynikající zápas jejich celku vedeného Markem Jarolímem s výběrem trenéra Davida Horejše. Ukázala se v něm zajímavá taktická práce obou koučů, ale také technická kvalita obou týmů, skvělé zakončování a hra v rychlosti. Pojďme si to celé rozebrat.
Hostující Hradec nastoupil ve formaci 3-4-2-1, když využíval v utkání na wingbecích předělané záložníky Sojku a Kučeru (později střídán wingbekem Horákem) a jinak standardní sestavu s trojicí stoperů Elbel – Petrášek – Čech, záložní dvojici Dancák – Darida, kreativní dvojicí Pilař a Slončík a s van Burenem na hrotu.
Bez míče tým chtěl pracovat ze středního bloku 5-2-3 a vyrážet do ostřejšího napadání při nahrávkách na krajní stopery soupeře či do kolma. Po zisku se Hradec snažil využívat variabilnější pohyb své ofenzivní dvojice s logickou snahou dostávat Pilaře do úniků podél staršího Fleišmana a naopak kreativním postavením Slončíka, který se mohl hýbat po celé levé straně.
Jinak trenér Horejš svým svěřencům naordinoval odvahu na míči a hru do nohy především skrz Slončíka a Dancáka. To bylo logické vzhledem k osobnějšímu charakteru bránění, kterým je Karviná proslulá. Hradec byl v zápase nebezpečnější po rychlých akcích a při ztrátách domácích.
Betano je hlavním partnerem sekcí 100letá, Dobýváme Evropu, Sázkařský koutek a Sparta.
Z hlediska výstavby mu docela slušně fungoval sběr odražených míčů po nákopech na pracovitého van Burena, pod nějž se stáhla jedna z desítek, záložní dvojice a wingbek, a pokud se útočník dostal do souboje, hosté zpravidla byli schopni vypadlý míč získat.
Domácí vstoupili do utkání se svým klasickým přechodem na alternativní rozestavení s míčem a bez míče. Zatímco bez něj se pohybovali v hybridní verzi osobní obrany s různou mírou agresivity podle postavení na hřišti, která se nejčastěji podobala formaci 4-2-3-1 se Samkem pod hrotem a dvěma vysoko stojícími křídly, ve fázi s balonem se formace měnila.
Domácí na míči pracovali v úvodu zápasu s nižší pozicí Fleišmana, který s Krčíkem a Camarou vytvořil obrannou trojku. Nad ní se v pozici šestky pohyboval Štorman, který měl na starost cirkulaci míče a progresivní nahrávky. Zajímavou roli měl Boháč, který sice bez míče mnohdy bránil Slončíka až na pozici krajního beka, ale s balonem se nejčastěji pohyboval blíže středu mezi řadami.
Na opačné straně meziprostor obsazoval Bužek, zatímco Samko si hledal prostor mezi záložní dvojicí Hradce a stál tak často centrálně nad středním stoperem Petráškem z pohledu Hradce a pod svým spoluhráčem Gningem z pohledu Karviné. Hřiště roztahovala dvojice Šigut – Ayaosi a Gning měl svou klasickou ofenzivní roli s větší mírou volnosti.
Utkání začalo divoce. Karviná hned v úvodu objevila slabinu Hradce na jeho pravé straně, kterou tým nebyl schopen vyřešit během celé první půle. Bužek si našel prostor za Pilařem, jenž se snažil držet vysokou pozici kvůli napadání Fleišmana a zároveň dál od Dancáka, kterého stahoval ke středu svým centrálním postavením pod hrotem Samko.
Na přelomu století byl Zdenko Frťala na hřišti jedním ze strůjců zlaté éry Sklářů. A dodnes vzpomíná na vliv, jaký měl Michal Bílek.
Slavia hraje o naději na postup v Lize mistrů, soupeř není ve formě. Máme pro vás kompletní TV program.
Na nedávné akci Fotbalové Vršovice se mluvilo o budoucnosti Edenu a Ďolíčku. Ředitelé Slavie a Bohemky, legendy obou klubů, architekt Gebrian a řada dalších hostů řešila minulost, současnost i budoucnost vršovických stadionů a možnostech, které můžou přinášet fanouškům, městu i obyvatelům Vršovic.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
