Klec, lego a lhostejnost aneb velká pardubická za čtyři sta

S nadsázkou sobě vlastní se Zoo Slavia uchýlila do nového výběhu a zakončila tak několikadenní bouřlivé diskuse okolo pardubické klece. Ta ve výsledku nabízela solidní výhled a super prostor pro vyvěšení vlajek. Tím bych teoreticky mohl tuto záležitost jako přímý účastník výjezdu uzavřít, ale radši se na celou problematiku podívám trochu jinak.

Nový stánek v městě perníku nebyl, není a nikdy hezký nebude. Přesto působí při osobní návštěvě sympatičtěji než z fotek. Má nás to uspokojit? Ani náhodou. Otevření nového stadionu je v české lize vždy nejen velkým svátkem pro hráče, ale především obrovskou příležitostí posunout tuzemskou kopanou blíže k fanouškům.

Patří fanoušci do klece? Ne. Moderní fotbal jde směrem otevírání stadionů ve všech směrech. Musí být na utkání přítomný stejný počet policistů jako hostujících fanoušků? Ne. Sektor hostí v Ďolíčku je otevřený a hned u hřiště. Stalo se tam něco za posledních x let? Ne. Jediný nechvalně známý exces má na svědomí fanoušek klokanů Ritchie. Tím bych hostující pohled s apelem na svědomí vedení perníkářského klubu uzavřel a přidal do fotbalového diskurzu dvě důležitější zjištění. U obou se v hlavní roli objevuje lhostejnost.

Představte si, že máte k dispozici 400 milionů korun z peněz daňových poplatníků a politici se rozhodnou, že je můžete použít na stavbu nového fotbalového stánku. Normálně byste se sakra posnažili, aby peníze vás a vašich sousedů byly vydány na něco, kam budou lidé opravdu rádi chodit. Všichni se těší, mluví o tom, jak se vrátíte domů a jaká to bude paráda. No a pak nastane den D. Diváci dorazí na místo, které vypadá jako lego, se kterým si dítě už dávno nehraje a omrzelo ho. Chybí stěny a děr je tam víc než v obraně domácích. Dokonce se můžete i na protilehlé tribuně opřít o naprosto nesmyslné zábrany. Úsměvně pak působí i fakt, že v kiosku mají Hod dogy nebo Snikers. Blbost, řeknete si.

Ve výsledku se ale ukazuje především to, že odpovědným osobám, kterým na stavbu spadlo do klína hovorově řečeno téměř půl kostky, je to vlastně jedno. Pojďme nový stadion otevřít, přežít porodní bolesti a oni stejně všichni budou chodit na hokej. Proč asi. Pokud bych měl zhodnotit oblíbený poměr cena výkon? Být obyvatelem Pardubic, mám víc otázek než důvodů k radosti. Nebudeme vše svádět na to, že je stadion nový a že se jeho vnímání fotbalovou veřejností zlepší. Když něco dělám, měl bych to dělat pořádně. Lhostejnost číslo 1 v ryzí podobě. Když si uvědomím, co vše si budou muset vytrpět domácí fans ve zbývající části Fortuna ligy, tři hodiny v kleci jsou vlastně fajn.

Bylo by až příliš jednoduché, utahovat si jen z domácích. Viníkem je někdo jiný. Kdo? Ti, co odpovídají za řízení nejvyšší soutěže. Proč? Protože nemají absolutně žádný zájem na tom vytvářet kvalitní produkt. Velmi rádi svalují vinu za to, proč něco nejde, na druhé. Na fanoušky, kluby, reflektory. Vedení LFA nikdy nechtělo dělat ligu pořádně. Důvody nehledám. Nemá to cenu.

Pojďme spíše my, milovníci fotbalu, motivovat všechny naše kluby k tomu, aby o zmíněný produkt stály alespoň na vlastních stadionech. Vždyť možnost využití potenciálu fotbalu jako společenské události a víkendové zábavy pro všechny věkové kategorie leží na zemi. Některé kluby už skvěle zvládají předzápasový program, rychlý a kvalitní catering po celou dobu zápasu i skvělou komunikaci s tvrdým jádrem svých fanoušků.

Nechtějme tohle po LFA, protože ta smysl fotbalu bohužel nikdy nepochopí. Pokud se o to však pokusí kluby, nebude to mít za následek pouze kultivaci prostředí kolem stadionů, ale hlavně růst jich samotných jako komerčních značek. Fanoušci jsou nejcennější komoditou každého sportovního týmu a pokud jim začnou české kluby naslouchat, bude to jen ku prospěchu věci. Cítím, že u nás v Edenu se to pomalu ale jistě děje. Držme si palce, ať je to tak všude. Pak budou svátkem i výjezdy na venkovní zápasy nejen při otevření lego stadionu.

---

V průběhu psaní této glosy mě zasáhla zpráva o úmrtí Františka Cipra. Legendy, která navždy zůstane v srdcích všech fotbalových fanoušků. Rád bych, abyste si na fotbalového gentlemana a vynikajícího hráče i trenéra po dočtení těchto řádků všichni vzpomněli. Díky za vše mistře a odpočívejte v pokoji.

Pardubický stadion pohledem z Twitteru