Získejte mikinu Puma zdarma k ročnímu předplatnému webu

Neválíme se. Na rozdíl od chlapů hned vstaneme, říká Janků

19. leden 2023
Sdílejte:
Hraje dobře fotbal, miluje cestování, jdou jí jazyky, moderuje zápasy i společenské akce, pracuje v marketingu. Multifunkční Kristýna Janků, obránkyně 1. FC Slovácko, žije naplno. „Vyrostla jsem na Baníku, protože mu fandil taťka,“ přiznává. Sen o angažmá v zahraničí už ji pomalu opouští, ale kdo ví.
Kristýna Janků zachraňuje branku.Foto: 1. FC Slovácko

Vím, že umíte dobře anglicky, ale při zápase konferenční ligyNice jste hlásila na stadionu ve francouzštině. Kde jste se jazyk naučila?

Musela jsem oprášit znalosti ze střední školy, takže jsem francouzsky mluvila zhruba po deseti letech. Jazyky mi vždycky šly. Předem jsem avizovala, že kdyby klub někoho potřeboval na francouzštinu, troufám si na to. Nakonec jsem ráda, že jsem do toho šla.

Měla jste ze sebe dobrý pocit?

Měla jsem z toho velký respekt, byla jsem nervózní. Ale když jsme si udělali na stadionu zkoušku a přeložila jsem si nějaké věci, byla jsem si jistější. Nemám samozřejmě úplně vyladěný francouzský přízvuk, možná tam i byly nějaké chyby. Ale jeden pán z UEFA, Francouz, co seděl na tribuně, mi pak říkal: Trés bien. Takže asi velmi dobře. (úsměv) To mě potěšilo. Myslím, že jsem obstála.

Proč jsme z reproduktorů neslyšeli i vaši němčinu, když do Uherského Hradiště přijel Kolín?

Taky jsem nad tím přemýšlela, jenže němčina jde úplně mimo mě, tak jsem to přenechala někomu jinému. Chtěla bych umět hodně jazyků. Mám základy španělštiny, ráda bych se naučila italsky. Jsem samouk. Itálii mám hodně ráda. Fotbal, jazyk, jídlo. Cestování mě baví.

Sen o tom získat angažmá v zahraničí už vás přešel?

Jednou jsem dokonce odletěla do Anglie, ale nakonec jenom na výlet. Měla jsem to jít zkusit do jednoho týmu, ale týden před tím jsem se zranila. Jsem zastáncem toho, že vše je tak, jak má být. Přestala jsem dlouhodobě plánovat a beru život krok za krokem. Bylo by samozřejmě hezké hrát někde v cizině, ale už to není priorita. V Hradišti se cítím jako doma. Přestěhovala jsem se sem, když jsem šla na vysokou školu. Město jsem si hned zamilovala. Je to perfektní místo pro život. Rodinná atmosféra, kultura, příroda, fotbal, přátelští lidé. Tím neříkám, že nepřijde něco jiného. Možná někam na čas vycestuju. Ale usadit bych se chtěla tady. Když sem přijede někdo cizí, říká: To Hradiště je nějaké jiné.

Fotbal je pro vás pořád důležitý?

Velmi. Ale už to není jenom o něm. Ano, stále se mu všechno přizpůsobuje a věnuju se mu naplno. Ale s přibývajícím věkem musím být zodpovědnější. Fotbal se u nás nedá považovat za profesionální sport, takže se potřebuju uživit někde jinde a zajistit se do budoucna. Je mi osmadvacet let a v našem týmu patřím k nejzkušenějším.

Má u vás ženský fotbal šanci?

Živí vás fotbal aspoň částečně?

Vybrané hráčky máme smlouvy. Loni v létě jsem podepisovala novou na dva roky. Podmínky se mi trošku vylepšily. Je super, že aspoň něco dostáváme. Náročnost je velká. Samozřejmě vás to neuživí. Plat mi nepokryje ani nájem bytu v Uherském Hradišti. Myslím, že ve Spartě a ve Slavii se top hráčky fotbalem mohou uživit. Záleží, co k životu potřebujete. Praha je dost drahá. Drtivá většina holek k tomu má práci nebo školu.

Co děláte vy?

Mám toho trošku víc. Pracuji v marketingovém oddělení pro sportovní agenturu a jednoho fotbalového agenta. O víkendu přes sezonu mám svůj zápas, do toho moderuju volnočasový program během utkání Slovácka. Hlavně v létě mě zvali na moderování různých fotbalových turnajů a slavností na vesnicích. Mám prostě práci od pondělí do neděle. Dřív jsem byla v klubu zaháčkovaná víc. Měla jsem částečný úvazek v marketingu a obchodu, s týmem jsem lítala i na soustředění do Turecka. Teď už jsem tady jenom externě.

Jak jste se dostala k fotbalu?

Začínala jsem u nás v Horní Moštěnici. Na hřišti před barákem. S kluky jsem hrála až do třinácti let. Potom jsem šla do žen v Přerově, kde se hrála druhá moravskoslezská liga. Mně bylo třináct, některým hráčkám třicet. Tam si mě vyhlédlo Slovácko. Když jsem nastoupila na střední školu, šla jsem sem.

Objevily Ameriku! Fotbalistky Černá a Stárová o zkušenostech ze zámoří

Franny Černá a Antonie Stárová jsou na hřišti rivalky i spoluhráčky. V české lize hrají proti sobě, v reprezentaci oblékají stejný dres. V novém Football Club podcastu mluví o ženském fotbale v USA, Lize mistryň, reprezentaci i potřebné profesionalizaci jejich sportu.

Přečíst

Díváte se radši na mužský, nebo ženský fotbal?

Přiznám se, že na mužský. Na velký ženský turnaj typu Euro nebo mistrovství světa se podívám. Nebo když hraje někdo zajímavý v Lize mistryň, jako když ji teď na podzim hrála Slavia. Někdy vyjedu i ven na ligové zápasy, nejen Slovácka. Ale času je málo. Miluju jezdit na Baník.

Proč?

Na Baníku jsem vyrůstala. Taťka byl velký fanoušek, odmalička jsem s ním jezdila do Ostravy. Pamatuju si mistrovskou sezonu, k Baníku mám určitý vztah. Nejradši mám, když přijede na Slovácko. Na stadionu je skvělá atmosféra. Nevíte, jestli máte sledovat fotbal nebo diváky. Je to jediný tým, který vykoupí celou tribunu D. Je to skvělý zážitek. Teď navíc postoupil Baník do ženské ligy. Tak jsem tátovi říkala: Je ti jasné, komu budeš fandit!

Co on na to?

V ženském fotbale jsem prý na prvním místě já a Slovácko. Přes to nejede vlak. Až pak je Baník.

Jste fanynka mužů Slovácka?

Určitě. Mám radost, že se dostali do Evropy a že tam hráli dobře. Je škoda, že jejich výkony nebyly oceněny víc body. Lidi to bavilo a myslím, že jsou na Slovácko hrdí. Stejně jako já. Je za tím super práce všech.

Máte v mančaftu oblíbence?

Mám ráda Honzu Kalabišku, když dal dva góly Partizanu Bělehrad, křičela jsem: Panebože, Honzo, miluju tě, skvělý! (směje se) Z něho jsem fakt nadšená. On je ještě takový skromný kluk. A na hřišti výborný. Hraje na mém postu. Typově se mi líbí Míša Tomič, když nastoupí. Smekám před Míšou Kadlecem. Přijde mi, že zraje jak víno. V minulé sezoně byl možná nejlepší hráč. Ke konci zápasu je to on, kdo se objeví ve vápně soupeře. Klobouk dolů.

Máte osobní zkušenost s trenérem Martinem Svědíkem?

Úplně ne. Vím, že je náročný. Ale já se na to dívám z profesionálního hlediska. Jsem zastáncem náročných trenérů. Vidíte, že to přináší ovoce. Nechci to přivolávat, ale až tady jednou nebude, bude velmi těžké ho nahradit. Bude to velká rána pro celé Slovácko. Lidé si ho tady budou vždycky vážit.

Zvládla byste trénink s mužským áčkem?

S trenérem Svědíkem a kondičákem Mírou Mikšíčkem? (směje se) Když sleduju mužský fotbal, přijde mi jiný. Kolikrát si říkám, že my ženy bychom toho protihráče třeba dorazily. Chlapi jsou samozřejmě rychlejší, fyzicky jsou jinde. Ale mám pocit, že intenzita naší hry je větší. Až bude nějaká exhibice, může mě trenér Svědík povolat. Jsem připravena!

Jde ženský fotbal nahoru?

UEFA a FIFA ho čím dál víc podporují. Fotbal obecně, trenérky, rozhodčí. Jde do toho víc peněz. Zlepšuje se i mediální stránka. Cílem je během několika let zprofesionalizovat naši ligu. Docílit toho, že budou všechny hráčky pod smlouvami. Ale není to jen tak. V první lize je osm týmů, ale mezi prvním a posledním je značný rozdíl. A to se nebavím o druhé lize. Moc kvalitních družstev u nás nemáme. Na Moravě jsme my, Brno, postoupila Ostrava. Se vší pokorou k ostatním, vyšší kvalitu má jenom Slovácko. Začali jsme hrávat na hlavním stadionu, což je taky velký krok dopředu. Lidi to naláká víc, než když jsme hráli v Kunovicích nebo okolních vesnicích. I v Liberci pustí ženy na hlavní. Vybrané zápasy se vysílají na Youtube. Asi ještě nemůžeme chtít, aby bylo každé kolo v televizi. Ale do budoucna je to určitě cesta.

Nikdy jste nechtěla přestoupit v rámci ligy?

Měla jsem jít před sedmi lety do Slavie. Na univerziádě v Jižní Koreji vedl reprezentaci pan Mišovec, trenér Slavie. Dostala jsem pak nabídku, bylo to docela na spadnutí. Zájem byl velký, ale já jsem se nakonec rozhodla zůstat. Cítila jsem, že je to pro mě lepší varianta. V té době Slavia každého porážela 9:0, v týmu bylo třicet hráček. To si ani pořádně nezatrénujete. Na Slovácku jsem mohla jít kdykoliv na individuální trénink, klidně v šest ráno. Věnovali se nám. Od té doby v rámci Česka nikam přestoupit nechci.

Slovácko je stále v tuzemsku trojka?

Je to tak. Na hřišti se to vyrovnává, ale výsledkově mají pořád navrch Slavia a Sparta. Rozhoduje se ve vápnech, kde je mezi námi rozdíl. Efektivita zakončení nás dlouhodobě trápí. Asi ještě nemáme dostatek zkušeností. Oni mají ve svých týmech samé reprezentantky. V poli jsme ale schopné oba týmy aspoň po část zápasů přehrávat.

Jsou v ženské lize k vidění ostré skluzy?

Ženský fotbal je tvrdý. Jsou i zákeřné hráčky. Zápasy jsou plné osobních soubojů. Jenže my na rozdíl od chlapů hned vstaneme a hrajeme dál. (směje se) Toho si opravdu všimnou všichni. Řeknou to hned po prvním utkání, který vidí. Nebrečíme, neválíme se po zemi.

To je jasné, nechcete se ušpinit.

Přesně. (směje se)

Text vznikl v rámci projektu Girl Power, kde se snažíme upozornit na ženský fotbal. Na hru samotnou, ale i na její společenský přesah. Partnery Girl Power jsou výrobce sportovního oblečení, vybavení a obuvi PumaHeroine, magazín o hrdinkách cílící na ženské publikum.

Související články

Slavia - Sparta v TV: kdo vysílá 312. derby pražských S živě?

První derby mezi fotbalisty Slavie a Sparty v aktuální sezoně bude na programu v neděli 6. října v rámci 11. kola základní části Chance ligy. Kde sledovat derby Slavia - Sparta živě?

Televize

Kdo vyhraje derby S a šlágr Bundesligy? Sázkařské tipy na víkend

V tradičních víkendových analýzách zajímavých zápasů napříč Evropou se přes Prahu vydáváme do Německa, Itálie a Anglie.

Sázkařský koutek

Evropská liga ve velkém přehledu. Tabulka a další zápasy

Evropská liga se teď už hraje do jedné velké tabulky. Jaké je v ní aktuální pořadí? A jaké další zápasy a kdy nás čekají?

Evropská liga
Popup se zavře za 8s