Žák vystřídal mistra. Vylepší Atalanta proti Slavii začátek nové éry?

„Skončí jim ta sezona někdy?“ Myšlenka, která dost možná proběhla v hlavách těch pár fotbalu nefandících obyvatel Bergama, když poslední květnový pátek procházeli kolem Piazza Matteotti. Přestože Atalanta před pár dny odehrála poslední kolo Serie A, na náměstíčku v centru města se tísnily přes tři stovky hlasitých fanoušků z místní Curva Nord. Vzduchem znělo tleskání i chorály, v čele davu nechyběl obrovský transparent.

Tentokrát se ale neslavila žádná výhra, ani neprobíhala příprava na žádný zápas. Místní ultras vyhnala do ulic jiná věc. Osud Giana Piera Gasperiniho. Trenéra, který v klubu právě dokončil svou devátou sezonu a jehož podpis nesou prakticky všechny úspěchy v dějinách Atalanty. Trenéra, který dostal tým z Bergama na evropskou fotbalovou mapu. A taky trenéra, který právě v tyto dny jednal o možném odchodu do konkurenčního AS Řím.

„Gasperini musí zůstat,“ stálo na banneru v čele shromáždění na Piazza Matteotti. Bylo to nejen vyjádření hlasu tribun, ale také vzkaz vedení klubu. Jednejte, najděte cestu, domluvte se. Realitu, ve které v nové sezoně nestojí na lavičce přísně se tvářící rodák z Grugliasca, si po dlouhých společných letech dokázal představit jen málokdo.

Přesto se do ní o pár dnů později Atalanta probudila. Ikonický trenér zamířil do hlavního města a v Bergamu začala nová éra. Už ve středu večer se do jedné z jejích úvodních kapitol zapíše Slavia.

Za vítězstvím a slávou

Città dei Mille. Město tisíce. Bergamu se tak přezdívá kvůli několika stovkám místních dobrovolníků, kteří se v roce 1860 přidali k výpravě vedené Guiseppem Garibaldim. Expedice tisíce, jak se jí podle počtu účastníků začalo říkat, tehdy vyrazila dobýt Království obojí Sicílie v rámci kampaně za sjednocení Itálie. Vzhledem k počtu i síle protivníka to byla odvážná mise. Nakonec ale až překvapivě rychle úspěšná.