Když Ladislav Pokorný ve středu ve věku 87 let zemřel, napsal jsi na Twitter, že to byl největší borec, jakého si ve fotbale potkal. Jaké jsou tvoje vzpomínky na jednoho z překvapivých mistrů ligy z roku 1960?
Určitě mi jako první naskočí tenhle neuvěřitelný úspěch, jde o doposud jediný titul fotbalového klubu z Hradce Králové. S trochu nadsázky se to dá přirovnat k anglickému titulu Leicesteru ze sezony 2015/16, ten se o sezonu dřív na poslední chvíli zachránil v nejvyšší soutěži a pak ji vyhrál. Hradci se to tenkrát dokonce povedlo jako jedinému nováčkovi v české historii a byl také prvním fotbalovým mistrem Československa, který nebyl z Prahy nebo Bratislavy. A pan Pokorný patřil k výrazným postavám toho týmu.
To by ale ještě nestačilo, největším borcem pro mě byl hlavně tím, jaký byl člověk. Byl jsem s ním v celkem pravidelném kontaktu až do posledních okamžiků a vždy byl strašně skromný, nerad mluvil o svých úspěších. Když jsem s ním dělal rozhovory a mluvil o tom, jak hráli proti Barceloně a jak vyhráli titul, tak mi vždy kladl na srdce, že to hlavně nesmí znít jako vytahování, že nechce být prezentovaný, jakože něco dokázal. Musel jsem ho přesvědčovat, že opravdu něco dokázal.
Klička, parádní střela a první ligový gól za Slavii. Dvacetiletý Pavel Kačor přišel v Olomouci z lavičky a v 77. minutě pojistil výhru sešívaných 2:0. Teď se těší na Villarreal.
Na hřišti škvára, na zápasy za vlastní peníze. A přesto se v šedesátých letech na turnaj časopisu Mladý svět hlásila zhruba stovka týmů. Publicista Petr Vondřich v FC podcastu vypráví, jak tahle vlna nadšení pomohla rozjet ženskou ligu a jak se mezi Slavii se Spartou dostaly Uhelné sklady.
Francisco Moura měl v šestnáctce kolem sebe volno. Přesto poslal míč do vlastní sítě a třetiligové Paredes v portugalském poháru proti Portu vyrovnalo. Obránce se po gólu rozplakal a hned směrem k lavičce naznačil, že chce vystřídat. Utěšovat ho přišli i soupeři.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
