Když Ladislav Pokorný ve středu ve věku 87 let zemřel, napsal jsi na Twitter, že to byl největší borec, jakého si ve fotbale potkal. Jaké jsou tvoje vzpomínky na jednoho z překvapivých mistrů ligy z roku 1960?
Určitě mi jako první naskočí tenhle neuvěřitelný úspěch, jde o doposud jediný titul fotbalového klubu z Hradce Králové. S trochu nadsázky se to dá přirovnat k anglickému titulu Leicesteru ze sezony 2015/16, ten se o sezonu dřív na poslední chvíli zachránil v nejvyšší soutěži a pak ji vyhrál. Hradci se to tenkrát dokonce povedlo jako jedinému nováčkovi v české historii a byl také prvním fotbalovým mistrem Československa, který nebyl z Prahy nebo Bratislavy. A pan Pokorný patřil k výrazným postavám toho týmu.
To by ale ještě nestačilo, největším borcem pro mě byl hlavně tím, jaký byl člověk. Byl jsem s ním v celkem pravidelném kontaktu až do posledních okamžiků a vždy byl strašně skromný, nerad mluvil o svých úspěších. Když jsem s ním dělal rozhovory a mluvil o tom, jak hráli proti Barceloně a jak vyhráli titul, tak mi vždy kladl na srdce, že to hlavně nesmí znít jako vytahování, že nechce být prezentovaný, jakože něco dokázal. Musel jsem ho přesvědčovat, že opravdu něco dokázal.
Hráči Newcastlu, který trápí velká marodka, ze všech zbytků sil bránili jednobrankové vedení na půdě PSG. V úplném závěru ale dostali gól z penalty za ruku, která by se v české lize nebo v Premier League velmi pravděpodobně nepískala. Proč ji nařídil jeden z nejlepších sudích na světě v Lize mistrů?
Slavia ho měla na dosah za z dnešního pohledu směšnou částku. Proč plzeňského střelce nakonec nepřivedla? A proč ho chtějí dobré zahraniční kluby i přes aktuální zranění? Odpovídá Zdeněk Folprecht ve svém pravidelném sloupku.
Zástupci ligových klubů dnes na Ligovém gremiu LFA schválili výsledky tendru na nejdůležitější audiovizuální práva.
Podpořte naši redakci a získejte neomezený přístup ke všem prémiovým článkům.
Podpořte naši redakci a získejte neomezený přístup ke všem prémiovým článkům.