Ženská liga má kvalitu a patří do televize, říká hráčská agentka

Aby si čtenáři udělali hned na úvod představu o vaší práci, co jste dnes dělala?

Zrovna mám den spíš pro sebe, běžné úřadování. Odpoledne mě čeká schůzka s jednou hráčkou a jejími rodiči. Také chci zpětně dokoukat zápas národního týmu proti Bělorusku, zatím jsem viděla jen poločas. Včera jsem byla v kanceláři, měli jsme poradu celé fotbalové sekce, na to mi navazovala schůzka s jednou hráčkou, kde jsme řešili případné budoucí angažmá. Takto nějak podobně běží většina mých dnů, snažím se potkávat s lidmi, sledovat zápasy.

Na utkání koukáte v uvozovkách proto, abyste hráčky, které zastupujete, dokázala prodat?

Je tam víc aspektů a jedním z nich je i ten, znát aktuální výkonnost klientek, které zastupujeme, abychom jim mohli dát zpětnou vazbu nebo se obecně mohli o jejich hře bavit. Jsou i situace, kdy holky zajímá názor a přijdou se sami zeptat. Musím tedy mít přehled. Dalším aspektem je sledování i hráček z dalších států, kde se může objevit nějaká zajímavá fotbalistka. Do budoucna by nás v rámci Sport Investu nějaká taková spolupráce lákala. Na klubové úrovni je to všechno dohromady, můžete třeba v české lize objevit potenciál v hráčkách, které zatím nejsou tak vidět. Například Liberec je z tohoto pohledu teď velmi zajímavý, protože tam hostuje spousta mladých hráček ze Sparty i Slavie, které doteď nedostávaly tolik příležitostí. Jako agentka prostě musím mít o ženském fotbale všeobecný přehled.

Jezdíte i do zahraničí dívat se na zápasy?

Dnes už se vše dá naštěstí sledovat z domova. Ale jsou situace, kdy je třeba vyrazit – třeba když už je někdo natolik zajímavý, že ho chcete napřímo kontaktovat. Naposledy jsem se chystala do Belgie na Euro devatenáctek, ale nakonec jsem se tam nedostala, protože jsem řešila přestup Antonie Stárové do francouzského Guingampu. Když to jde, tak jezdím. Primárně za hráčkami, které zastupujeme. Hodně jsem tak viděla anglickou ligu, byla jsem taky třeba na přípravném utkání ve Francii právě za Tončou Stárovou. Obecně sleduji i české hráčky v zahraničí, které nezastupujeme, protože mě zajímá, jak si vedou. Takže sleduji zápasy Kláry Cahynové v Seville, jak si povede Andrea Stašková v novém angažmá v AC Milán, jsem zvědavá, jak si povede Kamila Dubcová také v AC, až se dostane ze zranění. Snažím se sledovat všechno, asi jako většina lidí z ženského fotbalu. Máme ten sport prostě rádi. A asi všichni jsme byli nadšení, že jsme mohli vidět poslední mistrovství světa v podstatě celé v televizi, což dřív nebylo možné.

Které české hráčky, které jsou v zahraničí, zastupujete?

Kromě už zmíněné Tonči Stárové je to ještě Katka Svitková, která hraje za Chelsea.

Musí se to zároveň určitě sejít i s tím, že nabídka ze zahraničí musí být finančně lákavá. Je to tak, že když přestoupím z Česka do nějaké západní zahraniční ligy, tak si automaticky polepším?

Není. Třeba v Bundeslize, když nepůjdete do to pětky, tak si finančně moc nepolepšíte. Dostanete víc peněz, ale jsou tam i vyšší náklady na život. Katka Svitková, když šla v roce 2020 do West Hamu, tak tam dostala super podmínky a žilo se jí tam hezky. Když jsem se ale bavila s jejími spoluhráčkami, které byly domácí, Angličanky, tak měly podmínky v podstatě horší než top hráčky v české lize. A žijete s tím v Londýně. Může se stát, že pro vás bude Anglie vysněnou destinací, ale dostanete jen tolik peněz, že budete žít na bytě s dalšími třemi hráčkami, na což třeba z Česka už nejste zvyklý. Někdo je střelec, jako Tonča Stárová, a obětuje třeba rok tomu, že se bude mít finančně hůř. Není to tak, že by strádala, ale není to na žádné velké vyskakování. Vidí tam ale možnost, že se dostane do francouzské ligy a ukáže se. To jí může pomoct i v národním týmu a jednoduše v celé kariéře a třeba za rok se dokáže posunout ještě výš. Ale takových lidí není moc.

U těch podmínek v Anglii jste mě překvapila. Tamní Superliga jde – viděno z dálky – rychle dopředu, tak asi i ty podmínky už budou pro většinu hráček teď mnohem lukrativnější než před třemi lety. Nebo se pletu?

Ano, každý rok se posouvají a díky skvělému kontraktu na TV práva mají kluby větší finanční sílu. Ale pořád si troufám tvrdit, že v menších anglických klubech, jako jsou Bristol nebo Leicester, to není vždycky celé stoprocentně lepší než být v Česku mezi top hráčkami – samozřejmě to platí při započtení všech nákladů, které v Anglii jsou vyšší. A také platí, že hvězdy typu Sam Kerrové nebo Lauren Jamesové v Chelsea mají finančně úplně jiné podmínky, ale jsou výrazně odskočené od tamního ligového standardu.

Pojďme zpět do Česka. I tady se přestupuje jen po konci smlouvy, nebo jsou tu i přestupy mezi kluby za peníze?

K nějakým přestupům tu dochází, ale má to blízko k tabulkovým cenám v řádech desítek tisíc korun. Týká se to hlavně příchodů do Slavie a Sparty.

Kolik je v Česku hráčských agentek a agentů zaměřených na ženský fotbal?

Nedávno jsem koukala, že pro mužský fotbal je na seznamu asi 180 subjektů, což mi přijde úsměvné, když v Německu jich je 170. Co se ženského fotbalu týče, tak si myslím, že tu je tak pět českých agentur, které se tomu věnují.

Předpokládám, že z pohledu těchto agentur jde o vklad do budoucnosti, že z pohledu byznysového jde zatím hlavně o zachycení budoucího trendu?

Určitě ano. Je to o tom, že v tom vidíme budoucnost, vidíme, jak ženský fotbal roste. Co se marketingu týče, tak jde o jeden z nejrychleji rostoucích sportů na světě. V Česku a některých okolních zemích jdeme pomalými krůčky, ale doufám, že i tady to bude lepší a lepší. Ve větších zemích, které jsou dál, se už dnes i ten byznys dá dobře najít.

Má podle vás ženský fotbal v Česku dostatečnou podporu od klubů a asociace?

Ještě stále jsem členkou komise ženského fotbalu na FAČR, ale nemám problém na to odpovědět. Poslední roky jsme pořád vycházeli z toho, že máme málo hráček. Ve strategii FAČR je, myslím, pořád uvedeno, že máme, co se top sportů v Česku týče, nejmíň hráček, že holky fotbal netáhne. Mohli bychom se bavit, jakou roli v tom hrály předsudky, že se tu říkalo, že fotbal je klučičí sport. Tenhle stín jsme ale už překročili, všichni už pochopili, že pokud dělají mládežnický fotbal na menším městě nebo vesnici, tak mají málo dětí a holky se jim do týmů hodí. Dnes už to není tak, že by někdo holky na fotbale odmítal.

A kde tedy teď vidíte problémy?

Myslím, že teď už máme nedostatky hlavně v propagaci. Podpora je malá. Můžeme se bavit o financích a říkat, že FAČR nedělá dost. Na druhou stranu FAČR je financovaný státem, takže bychom mohli jít do debaty, že stát nedělá dost. Určitě se ale hned dá začít lepší prací na propagaci a marketingu. Ukázala to Sparta v březnu, když šlapala do reklamy na derby na Letné a přilákala na stadion téměř 6000 lidí. Čísla nelžou, ti lidé tam byli, ženský fotbal dokáže přitáhnout zájem. Za mě je také hrozná chyba, že na veřejnoprávní televizi není každý týden aspoň jeden zápas ženské ligy. Když můžou vysílat spoustu jiných sportů, tak jeden zápas by nikoho nebolel. V Anglii to celé začalo tak, že BBC vysílala vždy jeden zápas za týden někdy v půl jedné. Dnes je pět nebo šest zápasů za víkend jen v televizi a k tomu ještě mají online platformu, kde lze sledovat všechno.

Na koho by měl ženský fotbal v Česku cílit?

I ohlas na mistrovství světa nebo předešlé Euro ukázal, že ženský fotbal může oslovit i lidi, kteří by se o něm jinak nikdy předtím normálně nebavili. Netvrdím, že když liga v televizi poběží, že u ní všichni budou sedět. Ale třeba to zapnete a chvíli koukat budete. A nemusíte být ani běžný fotbalový fanoušek. To je podle mě jedna z věcí, kterou tu moc lidí nebere v potaz. Za mě asi nemá smysl přesvědčovat 60letého pána, který celý život chodí na mužský fotbal o tom, že je ženský fotbal fajn. Vždycky si tam něco najde, že to je pomalé a takové nebo makové. Pak je tu ale skupina lidí, která by naopak na mužský fotbal nikdy nešla a tohle by se jim mohlo líbit víc. Můžeme přitáhnout rodiny s dětmi na přátelštější prostředí. A zase se vrátím do Anglie, kam jezdím nejvíc a navštívila jsem tam hodně zápasů. Chodí tam úplně jiní lidé než na mužskou ligu.

Ještě se zastavím u toho, že byste dala ženskou ligu pravidelně do televize. Nedávno jsem mluvil s Dušanem Žovincem ze Sparty a on k tomu měl naopak rezervovaný postoj. Říkal, že si nejdřív musí ženský fotbal splnit domácí úkoly, aby liga byla kvalitnější a pak až by ji dal do televize. Vy s tím tedy nesouhlasíte a udělala byste to třeba tak, že byste vybrala do televize zápasy, u kterých není předpoklad, že skončí vysokým rozdílem ve prospěch jednoho z týmů?

Ale to je o úhlu pohledu. Dovedu si představit, že jsou lidi, kterým se bude líbit, že padne hodně gólů. Četla jsem ten rozhovor celý a nesouhlasím v něm i se spoustou dalších bodů. On o tom Dušan z našich vzájemných debat ví. Točíme se v začarovaném kruhu. Na to, abyste zvyšoval kvalitu, potřebujete peníze. Ale kde je máte vzít? Stát vám jich víc nedá. Zaplaťpánbůh je tu aspoň projekt Národní sportovní agentury na podporu ženských sportů směrem k olympiádě v roce 2028. Nějaké prostředky z toho naštěstí jdou i do fotbalových oddílů. Ale jinak nemáte partnera ženské ligy, který by dával peníze nebo aspoň nějakou materiální podporu. Kluby nemohou sehnat sponzory pro ženský tým, protože pro ně pak nemají visibilitu, nemají je, kde ukázat, když nejsou v televizi. Pamatuji si ještě ze svého působení na Slavii, že bylo těžké přesvědčit vedení, aby se aspoň ty největší zápasy hrály v Edenu. Argumentovalo se tím, že stojí hodně peněz vůbec stadion otevřít a na vstupném se nic nevybere. Ale byla tam vůle dál přesvědčovat, že to má smysl a najednou obchodní ředitelka přišla s tím, že prodala reklamu na LED panelech. Bylo to tím, že šlo o zápas v Lize mistryň, který vysílala televize.

Ale to je pořád výjimka…

Myslím, že si ženský fotbal najde diváky, když s nimi bude dobře pracovat. Nelze je samozřejmě lákat na to, že uvidí stejný fotbal, jako když si pustí mužskou ligu. Navíc to také není tak, že česká mužská liga baví všechny, někdo si radši zapne kvalitnější Premier League. A s pohledem Dušana nemůžu souhlasit už kvůli tomu, že když budeme pořád čekat a říkat, že nejsme dost dobří, tak nezačneme nikdy. V ženské lize je spousta zajímavých zápasů, kde ani nehraje Sparta se Slavií. Třeba Liberec s Plzní, jak bojují o čtvrté místo nebo Liberec se Slováckem o třetí místo. V minulé sezoně sehrála skvělý zápas Slavia se Slováckem, skončilo to 4:2. Rozhodně to není tak, že ženská liga nemá co nabídnout.