- Předplatné webu
- Fotbalové pohádky
- Doma
- Venku
- Elektronická tužka
- Tribuna
- Podcasty
- Seriály
- Top témata
- Více
Ženské fotbalistky na Spartě jste trénoval už od roku 1988. Jak tehdy ženský fotbal ve Spartě a i v celém Česku vypadal?
V té době se veřejnost a i sportovní veřejnost dívala na ženský fotbal jako na něco spíš exotického, výjimečného. Dá se říci, že šlo o amatérské podmínky a trénovalo se maximálně dvakrát, třikrát týdně. Ženský fotbal se v Československu rozvíjel už od 60. let a byly tu kluby, hrála se česká a slovenská liga. Už tenkrát ale hlavní silou ženského fotbalu byla pražská S. Šlo tedy o ryze amatérský, dobrovolný sport a i děvčata tenkrát měla vzory spíš u kluků. Start byl z mého pohledu docela těžký.
Když hned přejdeme k jednomu rychlému srovnání se současností: jak často trénuje dnešní sparťanský ženský A-tým?
V zásadě každý den, pokud nemá od trenérů den volna. Jde o velmi podobný režim, jaký má A-tým mužů, protože špičkové hráčky jsou dnes už na profesionální úrovni. Mají profesionální smlouvy, mohou se tomu věnovat, takže tréninkový proces je někdy už i dopoledne. Sparťanky mají své hřiště, své prostory, takže si myslím, že se hodně rychle blížíme k profesionálnímu provedení tohoto sportu.
Je to tak jen ve Spartě a ve Slavii, nebo se tomu přibližují i v dalších českých klubech?
Sparta a Slavia jsou špičkou ledovce, která je nejvíc vidět. Hrají pravidelně Ligu mistryň, stahují si nejlepší hráčky z Česka, přivádí i kvalitní hráčky z ciziny. Poslední dobou se ale velice výrazně vyvíjí Slovácko, Liberec a začíná do toho šlapat i Baník Ostrava.
A v dalších klubech si to mám představit tak, že jsou tréninky třeba třikrát týdně a hráčky na ně chodí po práci?
Týmy jako Brno, Plzeň, Pardubice nebo Hradec Králové, které pravidelně doplňují osmičku v první lize, dělají kroky, které odpovídají jejich ekonomickým možnostem. Tréninky bych řekl, že mají třikrát, čtyřikrát týdne, ale pořád je to spíš na bázi amatérismu, není to tak, že by se tím hráčky živily.
Mluvil jste o tom, že špičkové hráčky mají ve Spartě profesionální smlouvy. Můžeme to specifikovat, kolik je to peněz?
Nejlepší hráčky s profesionální smlouvou se blíží průměrné mzdě v Praze. Zaplatí z toho byt, uživí se. Není to tak velký balík peněz, jaký mají kluci, na druhou stranu jim klub zabezpečuje třeba i regeneraci, v ženské akademii mají zaručené kvalitní stravování. Tyhle nejlepší podmínky má 10 až 15 děvčat z A-týmu, celkově je v kádru 25 hráček s profesionálními smlouvami.
Je to teda tak, že hráčky ve Spartě už konečně nemusí chodit jinam do práce, aby se uživily?
Určitě těch prvních deset, patnáct by to tak mít mohlo. Často vedle fotbalu ještě studují a bydlí třeba pohromadě, což jim pomáhá zvládat drahé bydlení v Praze.
Zveme vás na další setkání s Football Clubem a jeho komunitou, mezi kterou se řadí osobnosti z fotbalového, kulturního i byznysového prostředí. Dopřejte si jiný pohled na fotbal!
A takovéto podmínky mají ženy ve Spartě jak dlouho? Je to věc až posledních let?
Na takovouto finanční úroveň pro hráčky jsme se dostaly v posledních dvou letech, kdy Sparta a Slavia vývoj urychlují. Ostatní kluby jako Liberec nebo Baník také vylepšují podmínky pro hráčky, ale tak daleko ještě nejsou. Nemůžeme o naší první lize říci, že je profesionální. To by bylo chvástání. Troufnu si říci, že Sparta a Slavia vytvářejí profesionální podmínky, ostatní kluby tak daleko nejsou. Pražská S mají rozpočty na ženský úsek na úrovni klubů, které hrají třeba třetí nebo druhou mužskou ligu.
Takže nějaké nižší desítky milionů korun. Zmiňujete urychlení vývoje v posledních dvou letech. Co se v této době změnilo, proč se teď podmínky mohou vylepšovat?
Jednak jdou impulsy seshora, třeba UEFA dává velké peníze do Ligy mistryň. Pokud se dostanete do skupiny, tak když si odečtete náklady, můžete vydělat deset, dvanáct milionů korun. Mám syna profesionálního hokejistu, tak do toho trochu vidím, a když hrají hokejové kluby Ligu mistrů, tak si to víceméně hradí samy. My naopak máme šanci si sáhnout na poměrně velké peníze z Ligy mistryň. Letos naposledy se předkola ještě týkají tří českých klubů, kdy si o tenhle evropský pohár zahraje i Slovácko. Od příští sezony kvůli poklesu v tabulce koeficientů půjdou do kvalifikace Ligy mistryň jen dva české týmy.
Jinak se v poslední době výrazně změnil pohled na český fotbal v Evropě i v Česku. Prestiž roste, už to není exotický sport, jak jsem o tom mluvil na začátku. Dneska už máme ve velkých klubech dívčí akademie a je to financované i Národní sportovní agenturou. Už to tedy neplatí jen samotné kluby, ale máme vládní dotační program na rozvoj ženského fotbalu. Výsledkem je, že ve Spartě máme čtyři žákovské týmy, juniorku do 18 let, B-tým žen a ligové áčko.
A z rozpočtu na ženský fotbal ve Spartě, jak jsme se o něm před chvílí bavili, vám tyhle dotace pokryjí jak velkou část?
Když to zhruba sečtu, tak je to 15 až 20 % našeho rozpočtu. Ale dovedu si představit, že třeba u Plzně nebo Slovácka bude dotace na akademii pokrývat ještě větší část, tuším, že by to mohlo být třeba 30 až 40 % ročního rozpočtu. My jsme díky dotacím třeba zřídili nové funkce profesionálních trenérů, šéfa akademie, kondičních trenérů. Tyhle funkce jsme si dřív nemohli dovolit a když jo, tak nebyly tak dobře zaplacené. Celé se to posouvá. Třeba trenér ženského A-týmu má dnes profesionální smlouvu a služební auto. Současného trenéra dívčí akademie ve Spartě jsem přetáhl z liberecké chlapecké akademie, respektive on ještě mezitím pracoval pro hokejové Bílé tygry, ale my jsme mu vytvořili takové podmínky, že přešel k nám. Tak si dovedete představit, že to už není amatérismus.
Sparťanky hrají domácí zápasy na stadionu na Proseku/Střížkově. Je to dobrý stadion pro první ligu žen? Uvažuje se ve Spartě nad tím, že by ženy měly nový vlastní stadion?
To je projekt, který se teď rozvíjí. Pronajali jsme si od městské části tamní stadion jen pro ženský úsek. Rádi bychom do budoucna celý ten areál dostali pod své vlastnictví, abychom ho mohli dál rozvíjet. Rádi bychom tam vytvořili centrum. Žákovské dívčí týmy jsou teď v pronajatých prostorách v Satalicích, v tréninkovém centru na Strahově máme juniorky a B-tým žen a na Střížkově, kde se v minulosti hrála druhá mužská ligy, má teď základnu A-tým. Hrají tam, trénují tam, je tam regenerace, restaurace, teď jsme investovali do nové posilovny. A když se nám podaří dohodnout se, aby to přešlo do našeho majetku, tak celý ten areál chceme rozšířit, udělat nové hřiště a celé to tam zvelebit. Plánujeme tam třeba i tělocvičnu, pomohlo by to i dalším sportům, které tam už jsou.
Kapitánky Sparty a Slavie, Eliška Sonntagová a Diana Bartovičová, vyprávějí před prvním derby letošní sezony o vývoji ženského fotbalu v Česku, ambicích na zahraniční angažmá, ideálních fotbalových trenérech i rizicích zranění vrcholových hráček.
Jaká kapacita stadionu je ideální z vašeho pohledu pro ženský fotbal na Spartě?
Teď má hlavní tribuna na Střížkově kapacitu nějakých 1800 lidí a další strany jsou ke stání. Myslím, že to je dostatečné. Nedávno sice ligové derby na Letné sledovalo téměř šest tisíc lidí, ale to bylo mimořádné číslo, protože se tomu udělala velká reklama. Budu spokojený, když na ženskou ligu bude pravidelně chodit třeba 800 až 1000 lidí, to by bylo krásné.
Teď se chystáte na další derby na Letné, které se hraje 9. září od 15 hodin. Máte za cíl překonat ligový rekord 5734 lidí z minulého letenského derby se Slavií?
Jsem realista. Liga je teď na začátku, zatímco na konci března se ještě hrálo o titul. A budu teď i střílet do vlastních řad, ale potřebujeme na hřišti vidět i vyšší kvalitu než třeba i v tom posledním derby na Letné. Vzhledem k podmínkám, které Sparta a Slavia mají, si dovolím říct, že by oba týmy měly být někde jinde. Řešíme hodně přístup našich děvčat. Řada z nich si ještě chodí přivydělávat na nějakou brigádu, aby měly peněz víc. Ale to už nejde. Pokud reprezentují a hrají ligu a Ligu mistryň, tak potřebují čas i na regeneraci a myslím, že nás čeká poslední fáze přesvědčit mladé holky, aby fotbalu daly něco navíc, oželely nějaké peníze z brigád a spokojily se s tím, co mají od nás a za reprezentaci. Samozřejmě, že za reprezentaci to nejsou extra velké peníze navíc, ale přivýdělek k dobru to pro děvčata je a mají tak o motivací navíc postaráno.
Několikrát už jsme nakousli Ligu mistryň. Pro Spartu jde o jeden ze sezonních cílů, dostat se do skupiny.
Zcela určitě. Zaprvé to pro nás je možnost dostat se na fórum, kde jsou skvělé týmy. Vyzkoušeli jsme si to třeba už v přípravě, kdy jsme v Německu hráli s Bayernem, prohráli jsme 1:2 a byla to pro celý náš tým skvělá zkušenost poměřit se se špičkovým klubem. V Lize mistryň by to ale byl ještě vyšší level, když by šlo o mistrovské zápasy. Také by to dalo příležitost našim zahraničním hráčkám ukázat se v Evropě. Máme teď tři Kanaďanky, dvě Američanky nebo Jamajčanku a ony sem chodí i proto, že budou hrát Ligu mistryň.
Od skupiny vás dělí jedno předkolo, které vás čeká v říjnu. Tam bude ohromně záležet na losu, když můžete dostat třeba Wolfsburg, který byl v posledním finále Ligy mistryň a na druhé straně jsou tam mnohem snazší soupeři.
Ano, je to loterie. Můžeme dostat giganta, nebo tým, který je na tom podobně jako my. Ale protože jsme v nemistrovské části, tak pravděpodobnost, že dostaneme giganta, jako je třeba Manchester City nebo Wolfsburg, je hodně vysoká. Pak bychom si ten dvojzápas zahráli se ctí a slávou a viděli bychom.
Je to i další důvod, proč vás třeba trápí, že poslední dva tituly brala Slavia?
Tak trápí. Ona je brala zaslouženě. Především ten poslední ročník se nám výrazně nepovedl. Nepamatuji si za celou svou kariéru, že bychom v play-off části tak moc ztráceli. Byl to výrazný neúspěch, proto se tým změnil na úrovni trenéra i co se hráčského kádru týče. Očekávám, že i přes pomalejší rozjezd, se nový tým dá dohromady a bude konkurenceschopnější. Ženská liga je velmi náročná v tom, že rozhodují takřka čistě jen souboje se Slavií, čtyři derby z celkových 20 zápasů v lize. Kdyby to bylo jako u chlapů, tak můžete čekat, že soupeř ztratí i s někým jiným, jako když Sparta zaváhala v Teplicích a Slavia v Jablonci. V ženské lize prohrajete dvakrát se Slavií a není co řešit.
Španělky vyhrály poprvé mistrovství světa, o tom už ale téměř nikdo nemluví. Triumf zastínil skandál kolem polibku, který vtiskl šéf španělského fotbalu jedné z hráček. Bez jejího souhlasu. Španělská společnost je teď až překvapivě jednotná, chce Rubialesův konec. Dovedete si představit podobnou reakci v Česku, ptá se v komentáři psaném přímo ze Španělska publicistka Radka Zítková.
Částečně už jsme na to odpověděli, když jsme se bavili o podmínkách jednotlivých ženských týmů. Ale zkusme to ještě rozvést: proč se v Česku boj o titul omezuje pouze na pražská S? Proč je stále velký výkonnostní rozdíl i mezi českou ligovou elitou?
Přirovnal bych to ke španělské mužské lize, kde je Real s Barcelonou. Ty první dva týmy prostě mají úplně jiné podmínky než zbytek soutěže. Je to otázka financí. Můžeme hráčkám nabídnout peníze na profesionální smlouvy, realizační tým má dneska deset lidí, máme dobré tréninkové centrum, můžeme dělat soustředění v zahraničí. Zbylým týmům také bereme nejlepší hráčky. Je to možná dobře pro reprezentaci, protože jsou hráčky koncentrované ve dvou klubech a mohou se soustředit na svůj rozvoj. Objektivně vzato ale platí, že když vezmete Slovácku, Liberci nebo Plzni nejlepší hráčky, tak si v podstatě musíme vážit toho, že ligu dál hrají a nemůžeme na ně machrovat, že jsou horší. Na druhou stranu třeba Liberec v poslední době výrazně vyrostl a my tam teď máme na hostování pět hráček, kterým nezakazujeme start proti Spartě a v prvním zápase nové sezony jsme tam vyhráli 4:3 a dva góly nám daly sparťanky. Liberec z toho těží, Slavia tam má taky několik hráček.
Jste přesvědčený o tom, že ve výhledu nějakých pěti, deseti let, může být liga vyrovnanější, když jste v úvodu říkal, že v Liberci, na Slovácku nebo v Baníku podmínky vylepšují?
Přeju si to. Říkat, že jsem o tom přesvědčený, by ale bylo moc silné. Dominance pražských S je totiž opravdu velká. Oba ty kluby mají proti zbytku pětkrát, šestkrát vyšší rozpočet. Ještě dlouho bude určitě platit, že všechny fotbalistky chtějí do Sparty nebo Slavie. Ale třeba na tom Liberci není pozitivní jen to, že tam dávají lepší podmínky hráčkám. Objevili se tam kolem fotbalu kvalitní lidé, jako je třeba manažer Jiří Liška, mají velmi kvalitního trenéra Petra Myslivce. Přeju si, aby se liga zkvalitňovala. Diskutujeme například mezi kluby to, aby se ženská liga zařadila pod Ligovou fotbalovou asociaci (LFA) a byla profesionální. K tomu ale potřebujeme, aby se podmínky v klubech srovnaly. Nemůže tam být klub, který ligu hraje na víc místech, jako se to teď děje. Pokud bychom byli pod LFA, tak to musí být tak, jako je to teď v Liberci, který nově v zásadě hraje na hlavním stadionu, kde se hraje i mužská liga. Kdyby to tak bylo, tak mi jednoduše hrajeme každý zápas na svém stadionu na Střížkově. Musí se to ustálit, aby i možní sponzoři měli někde své bannery a nemuselo se to pořád stěhovat, aby kolem toho nebyl chaos. Na tom se ještě musí zapracovat.
Proč není ženská liga týden co týden v televizi? A měla by tam vůbec být?
Řeknu to otevřeně: byl bych radši, kdyby úroveň ligy šla nejprve nahoru. Nejsem si jistý, zda by to teď nebyla záporná reklama, s výjimkou těch nejpovedenějších zápasů. Kluby slyší: dejme příležitost ženskému fotbalu, dejme rovné příležitosti ženám, občas i ženy hovoří o tom, že by měly mít stejné podmínky jako muži. Ale zapomíná se na to, že i na hřišti je potřeba udělat něco pro to, aby to bylo zajímavé. Jako jsou teď ženské soutěže v Anglii nebo Španělsku. Až tady budeme mít profesionální ligu s hráčkami, které fotbalu dávají všechno, pak až bych do toho vstoupil s pravidelnými televizními přenosy. Teď jsme ve fázi, kdy se obávám, že by pravidelné přenosy měly spíš negativní efekt.
V týmu máte tři Kanaďanky, dvě Američanky, Jamajčanku. Na co sem tyhle hráčky lákáte?
Mají to nastavené tak, že se rády dostanou do Evropy, chtějí si to tady zažít. Tyto hráčky samozřejmě u nás patří do skupiny s nejlepšími podmínkami, jak jsem o tom už mluvil. Pro Spartu i Slavii hovoří i to, že tady mohou hrát Ligu mistryň. Řada těchto dívek nás také bere jako odrazový můstek ještě k vyšším patrům v evropském fotbale. V minulosti u nás třeba byla Kylie Strom, která se od nás přes Atlético Madrid dostala do Orlanda, do profesionální americké ligy a i do širšího výběru americké reprezentace. Hrála velmi dobře v české lize, kde byla jeden rok hráčkou sezony, upoutala na sebe pozornost v Lize mistryň a následně se dostala do sestavy Atlética. Většinou sem tyto hráčky přicházejí po univerzitě a poté, co následně v USA nedostaly profesionální smlouvu. Myslím si, že jsme schopni pro ně vytvořit konkurenceschopné podmínky, jaké by dostaly třeba v Bundeslize, pokud si odmyslíme špičkové kluby jako Wolfsburg nebo Bayern.
Sledujete mistrovství světa a chtěli byste dát šanci i ženské lize, která startuje teď o víkendu? Zatím ji chytnete jen na Youtubu a O2 TV opět odvysílá derby. Chystá se ale změna, když pořádající FAČR čekají schůzky se zástupci TV stanic. Co na ženskou ligu říkají? A proč zatím v televizi není?
Jak americký univerzitní fotbal mapujete? Jezdí vaši skauti na túry po USA?
To ne. Ve Spartě máme skauty, kteří mapují Česko a východní část Evropy. Kromě toho máme kontakty na dva, tři agenty, kteří zastupují americké hráčky a posílají nám tipy. My si je pak zhodnotíme a s trenéry dáme dohromady závěrečné tipy. Tyto hráčky si sem pak zveme a když se nám líbí a zvládne u nás testy, tak zůstává. Pravidelně se s těmito hráčkami podepisuje profesionální smlouva na rok, která se následně prodlužuje, když se osvědčí. Přímo do Ameriky nejezdíme, to by stálo hodně peněz. Dnes už nám ale pomáhají třeba i klasičtí fotbaloví skauti, jako jsou pánové Nehoda nebo Paska, kteří o ženském fotbale vědí a začínají ho sledovat, protože v západní Evropě už kolem něho je regulérní byznys.
Často se říká, že by rozvoji ženského fotbalu v Česku hodně pomohl postup reprezentace na Euro nebo mistrovství světa, což nám stále uniká. Souhlasíte s tím, byl by to velký krok vpřed?
Určitě bych to českému fotbalu hrozně přál. Přál jsem si to už v momentě, kdy jsem dřív nároďák trénoval. Byli jsme tenkrát v baráži s Itálií jeden gól od postupu na Euro 2009. Nedávno pak tým vedený Karlem Radou vypadl také v baráži o Euro až po penaltovém rozstřelu se Švýcarskem. Ale jedna věc je mít štěstí a dostat se tam a druhá pak, co tam budete dělat. Radši bych viděl střídmý, reálný plán, abychom se dostali na vyšší úroveň. Máme některé hráčky v zahraničí, ale ani ty naše hvězdy Kateřina Svitková nebo Andrea Stašková v těch svých špičkových týmech nemají velké herní vytížení. Jako si myslím, že bychom si s pravidelnými ligovými přenosy možná uškodili, tak je otázka, co bychom na takovém šampionátu odehráli. Viz třeba devatenáctka, která na svém Euru nevstřelila ani gól. Samozřejmě chápu, že pro hráčky je to obrovská motivace, zahrát si na Euru nebo MS, ale druhá věc je, abychom na to měli kvalitu.
Kdybych to celé shrnul: chápu to dobře, že mi říkáte, že si český fotbal nejdřív musí sám splnit spoustu domácích úkolů, aby zvýšil úroveň? Kde tedy ty domácí úkoly neplníme? Chybí tady třeba koncepce rozvoje?
Myslím, že se teď na FAČR definuje. Ale abychom si to celé správně zařadili: v rámci střední a východní Evropy na tom nejsme špatně, to je potřeba říct. Spoustu věcí jsme už odpracovali. Ale už třeba Polky a Maďarky nám ujíždějí v podpoře od státu, jakou mají, a je to vidět. Pokrok je třeba v tom, že Národní sportovní agentura má finanční plán do roku 2028 na rozvoj akademií. Ty by měly začít produkovat daleko větší počet dívek, které hrají fotbal a měla by se zvýšit konkurence. Už by to nemělo být tak, že Sparta a Slavia jsou zahlcené a mají u sebe všechny hráčky, které umí běhat, když to zjednoduším. Nově by se měly zaplnit i akademie Baníku, Liberce nebo na Slovácku, kde by měly vychovávat své hráčky. Když takto poroste kvalitní základna, tak bude v klubech větší konkurence a zlepší se i první liga, respektive národní týmy. Dnes je to v reprezentacích často tak, že když jsou zranění, tak pomalu není ani kam sáhnout.
Když se vrátím na úvod našeho rozhovoru. Jak jste se k ženskému fotbalu v 80. letech dostal?
Hrál jsem na sklonku kariéry v Braníku, kde nás trénoval Honza Nový. Odešel od nás do Sparty dělat ženský fotbal. Překvapilo mě to, protože jsme tenkrát hráli o postup do divize a ženský fotbal byl v té době opravdu okrajovou záležitostí. Zůstali jsme v kontaktu a zajímalo mě, kam náš trenér vlastně odešel, tak jsem se tam byl párkrát podívat. Bylo mi tehdy 29 let a po jednom ze zápasů jsem tam zůstal a povídal si s hráčkami. Zjistil jsem, že to jsou ohromné srdcařky, že ten fotbal musí mít hrozně rády. Musely tenkrát lámat pohled společnosti, která je vnímala jako mužatky, musely se poprat s tím, že mají omezené možnosti a trénují vedle toho, že chodí do práce. I tak měly snahu a velkou motivaci něco dokázat. Paradoxně si myslím, že tahle generace na tom s motivací ve sportu něco dokázat byla lépe než ta dnešní, která má nesrovnatelně lepší podmínky. Honza po roce skončil a holky mě ukecaly. Začal jsem s nimi trénovat bez licence a čím dál víc jsem tomu propadal. Pak to dostalo rychlý spád, v prvním roce jsme vybudovali tým, který naboural tehdejší hegemonii Slavie. Když jsem pak studoval trenérskou licenci, tak jsem měl štěstí, že se k reprezentaci nehlásil nikdo jiný, tak jsem začal trénovat i národní tým. Byl jsem tam mladší než některé hráčky, tenkrát jsme byli mezi šesti nejlepšími týmy Evropy. Když jsem s reprezentací procestoval svět, tak už jsem se cítil k tomu prostředí zavázaný a ženskému fotbalu jsem zasvětil celý další život.
K fotbalistkám Sparty nastoupil jako trenér v roce 1988, jen o rok později také převzal ženský národní tým. Od vzniku samostatné ČR až do sezony 2001/02 získal devět mistrovských titulů v řadě. Další nepřetržitou sérii titulů rozjel od sezony 2004/05 do ročníku 2011/12. Poté se přesunul na pozici manažera ženského úseku Sparty a na lavičku Sparty po něm usedl jeho bratr Luboš. Reprezentaci jako trenér dvakrát dovedl do baráže o účast na mistrovství Evropy, v obou případech však nakonec postoupila Itálie. Od podzimu 2018 je generálním sekretářem celé Sparty. Je laureátem ceny Dr. Václava Jíry za celoživotní snahu o rozvoj fotbalu. Jako aktivní hráč nastupoval například za Tempo Praha, Braník či Duklu Prešov.
Slavia obhajuje z posledních dvou sezon double, vždy přitom v lize i v poháru nechala za sebou druhou Spartu. Aktuální sezona má za sebou tři kola a obě pražská S jdou do derby s plným počtem bodů.
Advokáti Markéta Vochoska Haindlová a Zdeněk Tomíček se věnují sportovnímu právu. Jak si po právní stránce stojí fotbal v Česku? Daří se čistit prostředí od „starých“ struktur? Jak velký vliv mají hráčští agenti? Mají fotbalisti dostatečné zastání? A jak je to s jejich statusem OSVČ?
Mužskému týmu Slavie se titul vzdálil, ženský tým ale v sobotu hraje v Edenu derby se Spartou, které ho může výrazně přiblížit ke třetímu titulu v řadě. A na Slavii mají zálusk i na návštěvnický rekord, ke kterému by mohlo pomoct i video Michala Suchánka v rozhovoru se svým autem.
Fotbalový svátek roku se neúprosně blíží. Co si vlastně od Eura slibuje celé Německo? Jaký program kromě samotných zápasů bude nachystaný? Na co se mají připravit čeští fanoušci v Lipsku a Hamburku? Máme pro vás odpovědi.
