Ti, kdo se na angažmá Antonia Conteho v Tottenhamu Hotspur rozhodnou nahlížet optimisticky, můžou tvrdit, že italský veterán odvádí dobrou práci. Loni tým dotáhl do Ligy mistrů, to samé se mu úplně klidně může podařit i letos. A dvakrát za sebou dosáhnout umístění mezi čtyřmi nejlepšími v absurdně nabité Premier League, to nedokáže jen tak někdo.
Střízlivější náhled ovšem odhaluje úplně jinou situaci. Dysfunkční management, kde levá ruka neví, co dělá pravá, nebo aspoň jedna s druhou nesouhlasí. Nákupy hráčů, které trenér nechce. Konfrontační atmosféra v kabině, která vede největší hvězdy k tomu, aby si vylévaly srdíčka do médií, a dokonce i sám Conte si na tiskových konferencích veřejně stěžuje.
No a samozřejmě nekoukatelný, defenzivní, opatrnický fotbal, který nemůže dělat radost vůbec nikomu kromě těch nejzavilejších příznivců tvrdého a organizovaného bránění. Na takovou podívanou si Spurs postavili nejmodernější stadion na světě?
Ne, pro všechny bude lepší, pokud Conteho éra v létě skončí. A to i pro samotného Itala, který podle Honzy Pikouse působí, že svůj současný klub vlastně ani nemá rád. Tottenham potřebuje nový impuls, budovatele, vizionáře, někoho, kdo vlije mužstvu do žil novou energii a nabídne fanouškům důvody k optimismu. Vlastně přesně někoho, jako je Mauricio Pochettino, byť je otázka, jestli zrovna on by se vrátil tam, kde už jednou hřadoval. A jestli by takový návrat neskončil stejnou deziluzí, jakou podobné comebacky často končívají. Že ano, pane Bale?
Co to všechno znamená pro Spurs v blízké a středně vzdálené budoucnosti? Budou se Kohouti prát o Ligu mistrů i v příštích sezónách, pokud skutečně odejde Harry Kane, aby konečně získal aspoň nějakou trofej? Víc se dozvíte v nové epizodě podcastu Kontrapresink, která kromě toho probere tristní Liverpool po prohře na půdě Bournemouthu, budoucnost Masona Mounta v Chelsea a vycházející trenérskou hvězdu Willa Stilla.
Vyzpovídali jsme Tomáše Součka nebo oscarového producenta a bývalého prezidenta LOSC Lille Michela Seydouxe. Řešíme tajemnou smrt východoněmeckého Beckenbauera. Celkem pro vás máme přes 160 stran unikátního čtení.
„Hrát na sto procent v takovém počasí, to by zvládl leda robot,“ řekl kouč Brazílie Carlos Alberto Parreira o světovém šampionátu 1994 v USA. Titul tam jeho tým získal v brutálních klimatických podmínkách – horku, vlhku a často na přímém poledním slunci. Uplynulo 32 let, turnaj se do Severní Ameriky vrací a počasí můžeme čekat ještě extrémnější. Změna klimatu výrazně pokročila a zasahuje už i do pravidel a koučování. Stane se z MS zimní podnik?
Lionel Messi už ve fotbale dosáhl skoro na všechno: vyhrál poslední mistrovství světa, doma ve vitríně mu září osm Zlatých míčů a spousta dalších klubových i individuálních ocenění. Tři vlastní stavebnice LEGO jsou už třešnička na dortu.
Dlouhých 24 let čeká Brazílie na medaili z mistrovství světa. A s ní i na hvězdu, která ji k úspěchu dovede stejně jako kdysi Ronaldo i další legendy. Není to malý tlak. Když se ale hraje o hodně, na Viníciuse je spoleh. Přichází konečně jeho čas?
