Francouzská Ligue 1 je soutěž klubů, které se nebojí vsadit na mládí. A to včetně těch nejlepších. Letos tak třeba v dresu PSG pravidelně nastupuje Warren Zaïre-Emery (16), útok konkurenčního Monaca táhne Eliesse Ben Seghir (18) a v obraně Lille nabírá zkušenosti Leny Yoro (17). Oficiální slogan Ligue 1, který zní La Ligue des Talents, zkrátka nelže. Skoro výlučně se ale týká jen hráčů. Francouzské kluby v zásadě nemají problém poslat na hřiště dorostence, který kvůli zápasu na PSG nestihne dodělat školní úkoly na pondělí. Při výběrů trenérů jsou ale výrazně konzervativnější.
Především týmy ze středu tabulky a níž, pracující s omezenými financemi, často volí osvědčené a zkušené varianty. Trenéři jako Michel Der Zakarian (60), Frédéric Antonetti (61) nebo Antoine Kombouaré (59) už v součtu vedli snad všechny kluby Francie, přesto s železnou pravidelností získávají v Ligue 1 nová a nová angažmá. Typicky u klubů, které cítí ve vzduchu hrozbu sestupu. V takové chvíli jde koncepce stranou a na řadu přichází snaha přežít, ideálně s pomocí zkušeného muže na lavičce. Někdy tato strategie vyjde, někdy ne. U nemalého počtu klubů se ale opakuje rok co rok.
České fotbalistky čeká další krok na cestě k vytouženému mistrovství světa 2027. V pátek v Pardubicích přivítají favorizované Skotsko, proti kterému se pokusí vybojovat co nejlepší výsledek do odvety. Věří v týmovou soudržnost i podporu domácích fanoušků.
Ondřej Kania zvažuje koupi druhého klubu pro spolupráci s Libercem. Ve Španělsku už si nechal zmapovat, co je na prodej, a díval se i do Skotska. Teď vysvětluje, proč zatím zůstává jen u plánů.
Čtyři zápasy proti špičkovým světovým týmům. Tři s hlavou vztyčenou, jeden vyloženě nepovedený. Trenér Santi Denia má za sebou první reprezentační sraz, ve kterém se český nároďák ukázal v Lize národů v novém světle. S analytikem Opty Jakubem Kadrnožkou analyzujeme na základě dat, co se povedlo a kde nám to naopak nejvíc drhlo.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
