Francouzská Ligue 1 je soutěž klubů, které se nebojí vsadit na mládí. A to včetně těch nejlepších. Letos tak třeba v dresu PSG pravidelně nastupuje Warren Zaïre-Emery (16), útok konkurenčního Monaca táhne Eliesse Ben Seghir (18) a v obraně Lille nabírá zkušenosti Leny Yoro (17). Oficiální slogan Ligue 1, který zní La Ligue des Talents, zkrátka nelže. Skoro výlučně se ale týká jen hráčů. Francouzské kluby v zásadě nemají problém poslat na hřiště dorostence, který kvůli zápasu na PSG nestihne dodělat školní úkoly na pondělí. Při výběrů trenérů jsou ale výrazně konzervativnější.
Především týmy ze středu tabulky a níž, pracující s omezenými financemi, často volí osvědčené a zkušené varianty. Trenéři jako Michel Der Zakarian (60), Frédéric Antonetti (61) nebo Antoine Kombouaré (59) už v součtu vedli snad všechny kluby Francie, přesto s železnou pravidelností získávají v Ligue 1 nová a nová angažmá. Typicky u klubů, které cítí ve vzduchu hrozbu sestupu. V takové chvíli jde koncepce stranou a na řadu přichází snaha přežít, ideálně s pomocí zkušeného muže na lavičce. Někdy tato strategie vyjde, někdy ne. U nemalého počtu klubů se ale opakuje rok co rok.
Čekání trvající 25 let je u konce. Jeden z nejtradičnějších britských klubů se vrací do Premier League. Takřka pohádkový příběh ale nemá s pohádkou skoro nic společného. Jaká byla cesta svěřenců vysmívaného Franka Lamparda?
Fotbal žije novou větví nedávno propuknuté korupční kauzy. Na veřejnost se přes web Odkryto.cz dostal odposlech z roku 2024, ve kterém se šéf komise rozhodčích Libor Kovařík baví s obviněným karvinským šéfem Janem Wolfem o přikryté penaltě nebo o nasazování rozhodčích. Jak si jejich slova vyložit? V komentáři to zkouší znalec fotbalového zákulisí Luděk Mádl.
Pro mnoho Nizozemců skončila druhá světová válka až 21. června 1988. V Hamburku, po semifinálové výhře 2:1 nad Západním Německem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
