Francouzská Ligue 1 je soutěž klubů, které se nebojí vsadit na mládí. A to včetně těch nejlepších. Letos tak třeba v dresu PSG pravidelně nastupuje Warren Zaïre-Emery (16), útok konkurenčního Monaca táhne Eliesse Ben Seghir (18) a v obraně Lille nabírá zkušenosti Leny Yoro (17). Oficiální slogan Ligue 1, který zní La Ligue des Talents, zkrátka nelže. Skoro výlučně se ale týká jen hráčů. Francouzské kluby v zásadě nemají problém poslat na hřiště dorostence, který kvůli zápasu na PSG nestihne dodělat školní úkoly na pondělí. Při výběrů trenérů jsou ale výrazně konzervativnější.
Především týmy ze středu tabulky a níž, pracující s omezenými financemi, často volí osvědčené a zkušené varianty. Trenéři jako Michel Der Zakarian (60), Frédéric Antonetti (61) nebo Antoine Kombouaré (59) už v součtu vedli snad všechny kluby Francie, přesto s železnou pravidelností získávají v Ligue 1 nová a nová angažmá. Typicky u klubů, které cítí ve vzduchu hrozbu sestupu. V takové chvíli jde koncepce stranou a na řadu přichází snaha přežít, ideálně s pomocí zkušeného muže na lavičce. Někdy tato strategie vyjde, někdy ne. U nemalého počtu klubů se ale opakuje rok co rok.
Středoškoláci v Plzeňském kraji si letos na podzim o školní fotbalový pohár nezahráli. Kraj soutěž z finančních důvodů zrušil. Ministerstvo školství letos na školní sportovní soutěže vyčlenilo 15 milionů korun, loni na ně šlo 32 milionů.
Čtyři zápasy, čtyři porážky a žádná šance na čtvrtfinále. Přesto mají čeští fotbalisté v závěru Ligy národů o co hrát. Pokud v tabulce přeskočí Chorvatsko, polepší si před prosincovým losem kvalifikace na Euro 2028. A i kdyby zůstali poslední, pořád mohou odvrátit přímý sestup.
V třetiligovém Alavésu vydržel jedenáct zápasů. U španělských mládežnických výběrů pak Luis de la Fuente vychoval hráče, se kterými dobyl Evropu i svět. Španělsku vrátil nebezpečná křídla a na mistrovství světa ukázal, že jeho tým umí vyhrávat i jinak.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
