Francouzská Ligue 1 je soutěž klubů, které se nebojí vsadit na mládí. A to včetně těch nejlepších. Letos tak třeba v dresu PSG pravidelně nastupuje Warren Zaïre-Emery (16), útok konkurenčního Monaca táhne Eliesse Ben Seghir (18) a v obraně Lille nabírá zkušenosti Leny Yoro (17). Oficiální slogan Ligue 1, který zní La Ligue des Talents, zkrátka nelže. Skoro výlučně se ale týká jen hráčů. Francouzské kluby v zásadě nemají problém poslat na hřiště dorostence, který kvůli zápasu na PSG nestihne dodělat školní úkoly na pondělí. Při výběrů trenérů jsou ale výrazně konzervativnější.
Především týmy ze středu tabulky a níž, pracující s omezenými financemi, často volí osvědčené a zkušené varianty. Trenéři jako Michel Der Zakarian (60), Frédéric Antonetti (61) nebo Antoine Kombouaré (59) už v součtu vedli snad všechny kluby Francie, přesto s železnou pravidelností získávají v Ligue 1 nová a nová angažmá. Typicky u klubů, které cítí ve vzduchu hrozbu sestupu. V takové chvíli jde koncepce stranou a na řadu přichází snaha přežít, ideálně s pomocí zkušeného muže na lavičce. Někdy tato strategie vyjde, někdy ne. U nemalého počtu klubů se ale opakuje rok co rok.
Anglie – Česko 3:0 po vlastním gólu Vladimíra Coufala a dvou zásazích Harryho Kanea. Tenhle zápas se nepovedl, shodují se experti i reprezentanti. Projděte si jejich hlasy sesbírané z vysílání ČT sport a také ze sociální sítě X. Promlouvají Bosák, Čech, Poborský, Nedvěd, Denia a další.
Stačilo několik vteřin a David Beckham mohl v anglické fotbalové paměti zůstat navždy především tím klukem, který na mistrovství světa ztratil nervy. O tři roky později mu zase stačilo několik vteřin, aby se z něj definitivně stal národní hrdina.
Tuhle fotbalovou lahodu si pusťte čistě pro radost.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
