Francouzská Ligue 1 je soutěž klubů, které se nebojí vsadit na mládí. A to včetně těch nejlepších. Letos tak třeba v dresu PSG pravidelně nastupuje Warren Zaïre-Emery (16), útok konkurenčního Monaca táhne Eliesse Ben Seghir (18) a v obraně Lille nabírá zkušenosti Leny Yoro (17). Oficiální slogan Ligue 1, který zní La Ligue des Talents, zkrátka nelže. Skoro výlučně se ale týká jen hráčů. Francouzské kluby v zásadě nemají problém poslat na hřiště dorostence, který kvůli zápasu na PSG nestihne dodělat školní úkoly na pondělí. Při výběrů trenérů jsou ale výrazně konzervativnější.
Především týmy ze středu tabulky a níž, pracující s omezenými financemi, často volí osvědčené a zkušené varianty. Trenéři jako Michel Der Zakarian (60), Frédéric Antonetti (61) nebo Antoine Kombouaré (59) už v součtu vedli snad všechny kluby Francie, přesto s železnou pravidelností získávají v Ligue 1 nová a nová angažmá. Typicky u klubů, které cítí ve vzduchu hrozbu sestupu. V takové chvíli jde koncepce stranou a na řadu přichází snaha přežít, ideálně s pomocí zkušeného muže na lavičce. Někdy tato strategie vyjde, někdy ne. U nemalého počtu klubů se ale opakuje rok co rok.
Půl roku po vstupu nových investorů se v Hradci Králové znovu mění vlastnická struktura. Pavel Nedvěd a Radek Šenk odcházejí, většinový podíl nově drží Ondřej Tomek.
V kariéře dokázal téměř vše, co profesionální fotbalista může. Ale byl jeden večer, kdy všechno bylo nepochopitelně proti němu. Přesně před 21 lety se v Istanbulu stal zázrak. Italský playmaker Andrea Pirlo byl na jeho špatné straně. Tady jsou jeho vzpomínky.
Premier League nabídla v posledním kole český souboj o přežití. Antonín Kinský v nastavení vytáhl zákrok, který Tottenhamu definitivně udržel místo mezi elitou. Tomáš Souček s West Hamem vyhrál, ale stejně sestupuje.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
