V každém zápase, který odehrál, dokázal překvapit, říkali o Pelém spoluhráči (víc se o tom u nás dočtete ve velkém vzpomínkovém textu, který vyjde ve čtvrtek).
Dobře to dokumentuje okamžik ze semifinále mistrovství světa 1970 proti Uruguayi, kdy si Pelé vytvořil stoprocentní gólovou šanci, aniž by se dotkl míče. Stačila myšlenka a klamavý pohyb.
„Posunul hranice logiky tak daleko, jak jen to bylo možné. Pelé se hnal k míči proti vynikajícímu uruguayskému brankáři Mazurkiewiczovi a zdálo se, že má jen dvě možnosti: přehodit ho nebo míč zkusit obehrát kolem brankáře. Pelé ale ve zlomku sekundy odmítl obě očekávané možnosti, i když by nepochybně vedly ke snadnému gólu. Ale kde je v tom zábava? I v tak vypjatém zápase měl drzost sáhnout po fotbalové dokonalosti a vytrhnout díru v časoprostorovém kontinuu,“ popsal záblesk geniality novinář David Hirshey.
A je úplně jedno, že následná Pelého střela prosvištěla o centimetr za vzdálenější tyč, což z ní udělalo „nejlepší gól, který nikdy nepadl“.
„Je to legrační, víš?“ zasmál se mistr světa z roku 1970 a Pelého spoluhráč Dadá. „Kdyby to byl Jairzinho nebo Tostão, nikdo by to nekomentoval, protože to nebyl gól.“
Vydali jsme nadčasový speciál k MS. Pouštíme se v něm do FIFA i do katarských pořadatelů. Podíváme se ale i do historie nebo na taktickou revoluci.
Česko je po dvaceti letech zpět na mistrovství světa, a tak je ideální chvíle připomenout si poslední české góly i poslední vítězství na MS. V roce 2006 je proti USA zařídili Jan Koller a Tomáš Rosický. Pak přišel dlouhý půst, který skončil až po včerejším postupu přes Dánsko.
Itálie znovu zůstala před branami mistrovství světa a v zemi propukl smutek i vztek. Třetí neúspěšná baráž v řadě otevřela staré rány a znovu rozjela debatu, jestli jsou Italové ještě fotbalovou velmocí, nebo už jen žijí z minulosti.
Česko jede poprvé po 20 letech na světový šampionát. Předchozí čtyři kvalifikace o MS se vůbec nepovedly. Připomeňte si momenty, které už jste radši dávno zapomněli.
