Musíme přemýšlet i nad něčím větším, než je „sparťanský“ Strahov, říká náměstek primátora

21. květen 2024
Sdílejte:
V Praze se z privátních peněz řeší rozšíření Edenu, rekonstrukce Ďolíčku a stavba stadionu pro 35 000 lidí na Strahově. Kvůli své velikosti jsou tyhle projekty i politickou záležitostí. „Praha je určitě dostatečně velká, aby tady taková místa byla,“ říká v rozhovoru urbanista a náměstek pražského primátora pro oblast územního a strategického rozvoje Petr Hlaváček (STAN).
Vyřešit bude třeba celý strahovský komplex včetně Masarykova "velkého" stadionu. Na snímku je nasvícený při příležitosti Festivalu Paměti národa v roce 2022.Foto: Profimedia

Jakou roli nyní hrajete ve velkých projektech, které se v Praze připravují?

Z velkých sportovních projektů se věnujeme na širší platformě především Strahovu. Vršovický Ďolíček spadá pod jiné členy vedení města, takže tam nemám detailní informace, ale pochopil jsem z komunikace s kolegy, že tam bude řešení velmi brzy.

Vedení fotbalové Slavie uvažuje o zvětšení stadionu v Edenu až na 32 000 míst. Jaké tam máte informace?

Řešíme to především v souvislosti s územní studií, která se má věnovat celému okolí. Osobně si budu chtít volat i se zástupci Slavie, abychom se o tom pobavili víc, protože přímo se mnou to zatím nikdo neřešil a já bych s nimi tu územní studii a podrobnosti chtěl probrat. Bude se tam řešit totiž třeba vysokorychlostní železnice, což je záležitost, která má pochopitelně na oblast dopad.

Co tedy ten největší projekt - stavba stadionu na Strahově?

My jsme vytvořili pracovní skupinu (Komise Rady HMP), která začala celou záležitost řešit. Nyní čekáme na finále té soutěže, kterou vyhlásil FAČR (rozhodnuto by o soutěži definitivně mělo být na konci května na valné hromadě FACŘ). Obecně platí a několikrát jsme jasně deklarovali, že tam má zůstat převážně sport. To nutně neznamená, že tam třeba nemůže vyrůst obdoba nějakého sportovního hotelu, jako je to v těchto areálech kdekoliv na světě, ale že tam nemá vzniknout například sídliště.

Petr Hlaváček / Zdroj: STAN

Další věc, kterou je třeba vyřešit, je dopravní obslužnost. Proto tam chystáme tramvaj. Myslíme si taky, že se má více podporovat to, co je běžné třeba v Barceloně, tedy že se na fotbal chodí pěšky. Je to součást kulturního a sportovního zážitku.

Samozřejmě ale musí být vyřešené vše do takových detailů, jako že se v době těch zápasů nebude smět vjíždět třeba do těch okolních obytných čtvrtí. Pro tamní obyvatele stadion nesmí být zátěží, ale na druhou stranu je to prospěšnější, než kdyby tam vzniklo nějaké sídliště.

Stavba stadionu na Strahově ale nebude jen o nahrazení stadionu Evžena Rošického novým stánkem. Debatuje se také o nutnosti vše propojit i s nějakou úpravou starého velkého spartakiádního stadionu.

Přesně tak. My jako město se musíme postarat zejména o západní tribunu velkého stadionu. Ta je dnes plná různých sportovních svazů a dalších institucí a má zároveň nejmenší, jak bych řekl, památkovou substanci. Ta by měla být řešena společně s tím projektem na pozemcích Rošičáku, protože dnešní moderní stadiony jsou jednoduše multifunkční zařízení a na to je čistě jen to původní území prostě příliš malé.

Byl bych rád, abychom se nyní obecně domluvili na něčem typu: máme tady výhledově k řešení tuhle velkou plochu, kterou tady budeme řešit s ČVUT, tady s FAČR, tady třeba s Pamětí národa. Musíme si také říct, co do budoucna má být uvnitř velkého strahovského stadionu. Nynější tréninkový areál Sparty je vlastně určité provizorium (Velký strahovský stadion má Sparta v pronájmu od pražského magistrátu do roku 2040 – poznámka redakce). Neznamená to, že by se měl za dva roky bourat. Ale všichni by měli akceptovat, že Velký strahovský stadion je památkově chráněný jako celek.

Okolí strahovských stadionů na satelitním snímku. / Zdroj: Mapy.cz

Zmínil jste ČVUT, jakou by univerzita měla hrát roli?

Do budoucna určitě bude nějakým způsobem muset vhodně upravit ten ubytovací areál, protože ty objekty už jsou opravdu staré. Obecně celý Strahov vnímám jako příležitost pro zřízení areálu studentsko–sportovního života. Takový americký kampus.

V tribunách velkého spartakiádního stadionu je velký potenciál vzájemné spolupráce ČVUT s městem. Mohlo by v nich fungovat spoustu startupových míst obdobně jako v jiných budovách třeba průmyslového dědictví.

Je to Daniel Křetínský a jeho Sparta, která chce nový stadion s kapacitou kolem 35 000 míst vybudovat na pozemcích dnešního stadionu Evžena Rošického za své vlastní finance. To, o čem mluvíte, ale znamená i určité investice Prahy. Tušíte jaké?

Zatím jsme hodně na začátku. Obecně platí, že když už se tam bude něco takového dělat, tak bychom měli rozšířit území, kde se bude stavět a modernizovat v duchu toho, co jsem zmínil. Naše prvotní výpočty mluví velmi rámcově o nějakých 2 až 2,5 miliardách korun.

Rád bych ale dodal, že před Prahou stojí velké projekty jako metro D, městský okruh a další. Praha musí přemýšlet nad tím, aby všechny projekty, do kterých bude investovat, byly efektivní.

Pojďme si udělat jasno. Chce Praha na Strahově sport a sportovní fanoušky?

V naší komisi jsou zastoupeny všechny politické strany, primátor i další a všichni podporují to, že tam má zůstat sport. Dnešní sportovní areály jsou víc multifunkční než před desítkami let. My jen musíme udělat všechno pro to, aby ve chvílích naplnění areálu netrpěli lidé v okolí nějakou újmou. Při vlastním návrhu stadionu bude důležité omezit maximálně hluk. Moderní stadiony ho umí omezit třeba vlastnostmi tribun nebo skrz uzavíratelnou střechu.

Dobře, ale jaká je tu jistota, že po volbách nepřijdou úplně jiní politici, kteří jednoduše budou mít problém s myšlenkou sportovního stadionu?

Když padne taková otázka, tak já říkám na rovinu: „A jaká je alternativa?“ Buď podpoříte sport, který má nějakou hlubokou historickou tradici a jen budete řešit případné možné negativní dopady, jak jsem je popsal. Nebo to necháte chátrat, což umí každý. Anebo to někomu prodáte a ten tam udělá sídliště. To je za mě myšlenka nemorální, neekonomická. Takových prostor pro sport v Praze totiž zase tolik nemáme. Řeší se teď hodně udržitelnost. Politická i ekonomická. A tenhle projekt je komplexně udržitelný.

Nezmění ale situaci rozšíření Edenu na 32 000 míst, o čemž se nyní mluví?

Praha je určitě dostatečně velká, aby zde dvě taková místa byla. My navíc z pohledu vize přemýšlíme ještě dál. Když tohle všechno bude správně provedeno, bude správně fungovat i podpora sportu, tak budeme potřebovat něco většího, než je nyní zmiňovaný rozšířený Eden nebo stadion na Strahově. Vezměte si třeba příklad Lisabonu. Buď bude fotbal fungovat tímhle pozitivní tempem dál a bude to potřeba anebo skončí v korupci, bafuňářství, skončíme s obézními dětmi bez pohybu. A pak nic takového potřeba nebude.


Rozhovor, který jste právě dočetli, původně vyšel na webu Stadiony.blog.

Související články

Vyrazte na olympiádu, lístky jsou. Na turnaji chybí obhájci i evropští šampioni

Exotika, velká jména i absentující favoriti. To je fotbalový turnaj pod pěti kruhy. Jestli máte chuť na zápasy na slavných francouzských stadionech, můžete vyrazit…

Přímák

Ničeho nelituju a mám plán. Samek to v Itálii nebalí, chce se odrazit k lepším časům v Serii B

Daniel Samek má za sebou dva roky v italském Lecce. K titulu se Slavií tam přidal mistrovskou trofej v ceněné Primaveře. Juniorskou ligu už ale hrát nechce a teď doufá, že se už brzo přesune do Serie B, o čemž právě jedná. O své italské cestě vypráví v rozhovoru s FC.

Rozhovor

Zbrojovka zevnitř. Sportovní ředitel Psotka o změně majitele i neviditelných problémech

Jak se pracuje v klubu, který pohledem zvenku v poslední době vypadal jako rozbitý? Ve velkém rozhovoru o tom mluví Zdeněk Psotka, sportovní manažer Zbrojovky.

O stupínek níž
Popup se zavře za 8s