Diego Maradona do Barcelony dorazil v roce 1982 po účinkování na mistrovství světa konaném ve Španělsku. S klubem pak vyhrál tři trofeje, ale konec jeho působení rozhodně nebyl takový, jaký by si představoval. Jeho poslední vystoupení v rudomodrém dresu bylo finále španělského královského poháru na madridském stadionu Santiaga Bernabéua v roce 1984, kde se blýskl v líté bitvě proti hráčům Bilbaa. Na dalších řádcích se tomuto zápasu pokusíme dodat kontext.
Psal se začátek 80. let 20. století a Barcelona měla pocit, že se jí Real Madrid, odvěký rival v souboji o to, který z klubů bude ve Španělsku nejvýznamnější, stále vzdaluje. Za posledních dvacet let – tedy od roku 1960 – vyhrál katalánský klub jen čtyři trofeje: ligový titul v sezoně 1973/74 a třikrát Copa del Rey (v letech 1963, 1968 a 1971). Naproti tomu Bílý balet si trofejí připsal hned dvacet, a z toho ještě ke všemu dvakrát titul vítěze Poháru mistrů evropských zemí (dnešní Liga mistrů), což byla pocta, jež Kataláncům – kteří mimochodem tento dluh splatili až v roce 1992 – celé ty roky citelně chyběla.
Ukázková kapitola z knihy Kondičák, kterou napsal kondiční trenér Bohemians 1905 Rudolf Rondzik, se zaměřuje na pohybový profil hráče. Když víte, co hráč skutečně dělá, můžete mu pomoct, aby to dělal lépe a aby se efektivně zlepšoval.
Dokažte, že jste skuteční odborníci, a odhalte fotbalové hvězdy posledních dekád, které už pověsily kopačky na hřebík. Zvládnete náš kvíz bez jediné chybičky?
V osmém díle naší podcastové série o Fortuna lize si povídáme s Jiřím Liškou, výkonným ředitelem ženského úseku Slovanu Liberec.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
