Diego Maradona do Barcelony dorazil v roce 1982 po účinkování na mistrovství světa konaném ve Španělsku. S klubem pak vyhrál tři trofeje, ale konec jeho působení rozhodně nebyl takový, jaký by si představoval. Jeho poslední vystoupení v rudomodrém dresu bylo finále španělského královského poháru na madridském stadionu Santiaga Bernabéua v roce 1984, kde se blýskl v líté bitvě proti hráčům Bilbaa. Na dalších řádcích se tomuto zápasu pokusíme dodat kontext.
Psal se začátek 80. let 20. století a Barcelona měla pocit, že se jí Real Madrid, odvěký rival v souboji o to, který z klubů bude ve Španělsku nejvýznamnější, stále vzdaluje. Za posledních dvacet let – tedy od roku 1960 – vyhrál katalánský klub jen čtyři trofeje: ligový titul v sezoně 1973/74 a třikrát Copa del Rey (v letech 1963, 1968 a 1971). Naproti tomu Bílý balet si trofejí připsal hned dvacet, a z toho ještě ke všemu dvakrát titul vítěze Poháru mistrů evropských zemí (dnešní Liga mistrů), což byla pocta, jež Kataláncům – kteří mimochodem tento dluh splatili až v roce 1992 – celé ty roky citelně chyběla.
Barcelona v Madridu vyhrála 2:1, jenže na postup do semifinále Ligy mistrů jí to nestačilo. Symbolem úterního večera se stal Fermín López: po lahůdkovém centru Lamina Yamala měl na hlavě postupový gól. Jenže Musso ho vychytal, a ještě mu při tom kopačkou roztrhl obličej.
Projděte si fotbalový TV program na zbytek tohoto pracovního týdne.
Získejte grant na sázení stromů u hřiště a příspěvek na zvelebení sportoviště až do celkové výše 100 tisíc korun. Do 11. května můžete přihlašovat své žádosti v grantové výzvě Nadace Tipsport.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
