Klasický ligový formát, tedy dlouhodobá soutěž se spárovaným modelem doma-venku, pochybnosti nevzbuzuje. Pro matematiky jde o stochasticko-deterministický systém. O dlouhou rovnici, redukující vliv náhody. Deterministickou, předem danou a předvídatelnou část tvoří pravidla, rozpis, bodování. Stochastickou, pravděpodobnostní a náhodnou výsledky. Rovnice není deterministická, protože každý zápas je zatížen nejistotou. Výsledek nelze předpovědět přesně, nýbrž s jistou pravděpodobností.
Fotbal není čistě náhodný ani čistě deterministický. Favorité mají výhodu, nikoli jistotu. Vítězí s vyšší pravděpodobností, nikoli však nutně. Empirická čísla ukazují, že silnější týmy vyhrávají 60–75 % zápasů, zatímco ve 25–40 % rozhoduje náhoda. Ale i náhoda je koneckonců, jak pravil Johan Cruyff, logická. Ve hře kámen-nůžky-papír a v kostkách je pravděpodobnost kombinatorní, stálá a symetrická. Na hřišti a v tabulce statistická, proměnlivá a asymetrická.
Buď jak buď, symetrická základní část je stabilní a spravedlivá. Blízká ideálu, v němž je pořadí funkcí dlouhodobé výkonnosti. Výhodu doma-venku distribuuje rovnoměrně. Vyšším počtem zápasů zpřesňuje predikce a snižuje váhu náhody. Výsledky určuje zčásti výkon, zčásti pravděpodobnost, zčásti náhoda. Nejsou úplně náhodné, neboť rozhoduje kvalita týmu a domácí prostředí, ale nejsou ani úplně deterministické, neboť nechybí překvapení.
Věděli jste, že podíl náhodou ovlivněných výsledků je ve fotbale vyšší než v jiných sportech? Padá v něm méně gólů, přičemž jediný z nich – smolíček kvůli uklouznutí, odrazu balonu, chybě rozhodčího – může rozhodnout. Predikovatelnost je ve fotbale nižší a vliv náhody vyšší než ve sportech s mnohem košatějším skóre jako v basketbalu nebo házené.
Nadstavba, zvlášť ta jednokolová , naopak spravedlivá není. Matematicky vytváří perturbaci: zlom, diskontinuitu, bias. Malé, zato intenzívní narušení stability. Změnu, která vede či přinejmenším může vést k zásadním posunům v tabulce a zvyšuje entropii (nepředvídatelnost) systému. Co začalo jako dlouhá symetrická rovnice, končí za nerovných podmínek jako krátká řada událostí.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Tenhle pád zatím nemá dno. Loni třetí Baník je po prohře na Slovácku poslední a záchranu už nemá ve svých rukách. Projdeme si, co se musí stát, aby nesestoupil do druhé ligy.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
