Někteří fanoušci mají podle diskuzí na sociálních sítích pocit, že hrát skupinu Ligy mistrů je z pohledu koeficientu jednoznačně nevýhodné. Zvlášť když Plzeň k sobě dostala tři evropské giganty a vážně hrozí, že ve skupině neuhraje ani bod.
Větší šance na zisk bodů by měla v Evropské lize nebo ještě lépe o stupínek níž v Evropské konferenční lize, kde jsou obecně výrazně lehčí soupeři. Tak zní jednoduchá a na první pohled logická argumentace proti účasti ve skupině Ligy mistrů z pohledu koeficientu.
Kdo takto argumentuje, zapomíná ale na několik faktů. A to pomineme ten základ, že prostě každý chce hrát s těmi nejlepšími. Liga mistrů je navíc snem každého klubu v Evropě i kvůli vysokým finančním odměnám.
Zaprvé neplatí, že v Evropské lize dostanete lehkou skupinu, kde budete automaticky sbírat body. A i když se dostanete do teoreticky lehké skupiny, tak z toho automaticky není plodný bodový sběr. Podívejte se na Slavii v konferenční lize. Jednoduchá skupina a po čtyřech zápasech v ní Slavia připsala jednu výhru a jednu remízu.
Dále se zapomíná na to, že za samotnou účast ve skupině Ligy mistrů se připisují do koeficientu bonusové body. Konkrétně si Plzeň připsala čtyři. Takže samotná účast se vlastně rovná dvěma výhrám v jakémkoli evropském poháru. Do koeficientu se totiž výhra od skupinové fáze dál počítá za dva body, remíze za jeden. Plzeň tak zatím ve skupině vlastně získala do koeficientu o bod víc než Slavia ve skupině konferenční ligy.
A zapomínat se nesmí ani na to, že Plzeň pro koeficient odpracovala své už v předkolech.
Za aktuální sezonu české kluby do národního koeficientu připsaly už 5,75 bodu. Národní koeficient se počítá tak, že se sečtou body všech klubů z dané země a vydělí se počtem účastníků za danou zemi v pohárech. Na Plzeň vychází 2,375 bodu, na Slavii 1,875, na Slovácko 1,375 a na Spartu 0,125.
V předkolech, kde Plzeň přešla tři soupeře, se body oproti dalšímu průběhu půlí. Jak se koeficient podrobně počítá, jsme psali v tomto textu.
Česko se v aktuálním žebříčku průběžně drží v klíčové patnáctce, která by od sezony 2024/25 znamenala znovu pět českých týmů v evropských pohárech. Situaci našich soupeřů jsme podrobně mapovali po minulém kole evropských pohárů:
Zdroj info: web Football-coefficient.eu, UEFA
Jonatan Braut Brunes přichází na Letnou s nálepkou nejdražší posily v historii Sparty a s čísly, která vysvětlují vysokou cenu. V posledních dvou sezonách nastřílel za Raków Čenstochová 40 soutěžních branek. Jeho cesta však nevedla přímo vzhůru: v Norsku se prosazoval postupně, v Belgii se střelecky trápil a teprve polská Ekstraklasa z něj udělala žádaného kanonýra.
Je větší počet zahraničních hráčů v lize hrozbou pro český fotbal? Cizinců v lize sice přibývá, domácí hráči z ní ale nemizí. Češi v minulé sezoně odehráli přes 61 procent všech minut, nejvíc mezi elitní evropskou desítkou. Větší problém je jinde: kluby musí dát víc prostoru mladým a současně je připravit na tvrdší konkurenci.
Co ukázalo MS 2026? Kam se bude dál reprezentační fotbal ubírat? Jak dlouho bude Španělsko fotbalovým hegemonem? Co čekat od Kloppa a Zidaneho u nároďáků Německa a Francie? A jak by se u repre dařilo Guardiolovi? S analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem rozebíráme herní a taktické trendy moderního fotbalu.
