Pro příští sezonu je jasné, že Česko bude mít v Evropě stejně jako letos čtyři zástupce, nyní se hraje o nasazení do pohárů od sezony 2024/25. Česká pozice vypadá po předkolech i přes brzké vypadnutí Sparty nadějně, patnáctá příčka je na dosah a blížíme se i k další klíčové hranici.
Jak se národní koeficient pro nasazování do evropských pohárů počítá, jsme si podrobně představili v článku před startem předkol. Připomeňme si tak teď jen základní principy: týmy z jednotlivých zemí sbírají body do společného národního koeficientu. Za výhru jsou dva body, za remízu jeden. V předkolech byly body poloviční. K tomu se přičítají bonusové body – ve hře teď byl pouze bonus za základní skupinu Ligy mistrů ve výši čtyř bodů. Celkový bodový zisk týmů z jednotlivých zemí se pak dělí počtem pohárových účastníků. Česko má letos čtyři týmy, dělí tedy čtyřmi.
Pro nasazení do pohárů na jednotlivé sezony se pak sčítá pět předcházejících sezon a aby bylo dopředu jasné, o co se v jednotlivých národních ligách hraje, dělá se tabulka národních koeficientů vždy dopředu. Pro nasazení do příští pohárové sezony se bralo v potaz pětileté období, které končilo loňskou sezonou. V aktuální sezoně se zase uzavře sčítání pro nasazení v sezoně 2024/25.
U ní je potíž v tom, že jde o ročník, ve kterém dojde k pohárové revoluci. Zruší se systém základních skupin, jak ho známe teď a ve všech třech evropských pohárech se bude hrát jedna velká základní skupina. Rozšíří se také počet účastníků skupinové fáze ze 32 na 36 (bude se hrát takzvaným švýcarským modelem a nebude se hrát každý s každým).
Manchester United se po dvouleté absenci vrací do Ligy mistrů. Ještě v lednu přitom sezona vypadala jako další díl nekonečného chaosu po éře Alexe Fergusona. Pak ale přišel Michael Carrick, vrátil týmu řád, zvedl klíčové hráče a z dočasné mise udělal trenérskou kandidaturu, kterou už Old Trafford nemůže jen tak ignorovat.
Tottenham se po dvou výhrách v řadě vyškrábal z pásma sestupu a český fotbal má v jeho záchranářském příběhu výraznou postavu. Antonín Kinský využil zranění Guglielma Vicaria, chytal poslední čtyři zápasy a pod Robertem De Zerbim si řekl o víc než jen dočasnou roli.
Pavel Šulc přišel do Lyonu bez velkého jména, ale s pořádným sebevědomím. V klubu si řekl o prestižní desítku, kterou mu vedení váhalo dát. Teď pomohl k další výhře a s Lyonem překvapivě míří do Ligy mistrů. Sázka s vedením klubu, o které teď nově promluvil, mu vyšla.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
