UEFA počítá dva žebříčky. V jednom jsou národní koeficienty, a je v něm tedy seřazeno 55 zemí, které hrají soutěže pod hlavičkou UEFA. Druhý žebříček se týká klubových koeficientů. Ten slouží téměř výhradně k nasazování klubů do výkonnostních košů před losováním pohárů. Ve zbytku textu se budeme věnovat národnímu žebříčku. Ten totiž rozhoduje, kolik klubů z každé země hraje evropské poháry a kde v pohárech kluby začínají.
Základní princip pro výpočet národního koeficientu je jednoduchý. Od základních skupin dále platí, že v každém pohárovém zápase se zemi vítěze připíšou dva body a poraženému nula. Pokud zápas skončí remízou, berou oba soupeři po bodu. Tyto body se dále dělí počtem týmů, který země poslala do pohárů. V předkolech se připisují poloviční zisky, tedy vítěz bere bod a v případě remízy oba soupeři po půlbodu.
Ukážeme si to na příkladu. Vítězství jakéhokoli českého týmu v jakémkoli předkole je za bod, který dále musíme vydělit čtyřmi, protože Česko letos posílá do pohárů čtyři kluby. Každá výhra českého týmu v předkole v této sezoně přidá do českého koeficientu 0,25 bodu (1:4). Remíza potom polovinu, tedy 0,125 bodu (0,5:4). Od základních skupin dále se zisky zdvojnásobí, každé vítězství tedy přidá do českého koeficientu 0,5 bodu (2:4) a remíza 0,25 bodu (1:4).
Výše uvedené platí bez ohledu na sílu soupeře, z hlediska koeficientu je tak úplně stejně cenná případná výhra Slavie nad týmem St. Joseph's z Gibraltaru, jako výhra Sparty nad Vikingem Stavanger.
Zisky z odehraných zápasů tvoří hlavní, nikoliv však jediný příspěvek do národního koeficientu. Druhým zdrojem jsou bonusové body, které kluby získají za dobré výsledky. Opět platí, že jakýkoli zisk z níže uvedené tabulky se pro účely národního koeficientu dělí počtem týmů v pohárech, v případě Česka v sezoně 2022/23 čtyřmi.
| Liga mistrů | Evropská liga | Evropská konferenční liga | |
| Postup do skupiny | 4 | - | - |
| 1. / 2. místo ve skupině | - | 4/2 | 2/1 |
| Postup do osmifinále | 5 | 1 | - |
| Postup do čtvrtfinále | 1 | 1 | - |
| Postup do semifinále | 1 | 1 | 1 |
| Postup do finále | 1 | 1 | 1 |
Pokud například Plzeň postoupí do základní skupiny Evropské ligy a tam skončí na druhém místě, připíše Česku do koeficientu dalšího 0,5 bodu (2 body za druhé místo dělené 4).
Rozhodující je stav vždy na konci sezony, kdy se udělá aktuální žebříček národních koeficientů, který sčítá výsledky za posledních pět sezon a podle něj se následně rozhoduje o počtu a nasazení týmů na příští ročníky evropských pohárů.
Opět si to ukážeme na příkladu. Na konci sezony 2021/22 měl národní koeficient Česka hodnotu 27,800, což byl součet za sezony 21/22 (6,700), 20/21 (6,600), 19/20 (2,500), 18/19 (6,500) a 17/18 (5,500). Pozorný čtenář si všiml, že zisky Česka jsou poměrně stabilní s výjimkou sezony 2019/2020. Tam se do základní skupiny evropských pohárů dostal jediný klub. Slavia navíc hrála Ligu mistrů, kde sice vydělala pohádkové peníze, ale čtyři porážky a dvě remízy nepřinesly do koeficientu žádné významné body.
Koeficient v právě startující sezoně se získá součtem sezon 18/19, 19/20, 20/21, 21/22 a aktuální 22/23. Víme tak, že Česko startuje z hodnoty 22,300, což je součet za čtyři už odehrané sezony.
Pořadí na konci dané sezony rozhoduje o startech v pohárech v přespříští sezoně. To je proto, aby se vždy dopředu vědělo, o co se v ligových a pohárových soutěží jednotlivých zemí vlastně hraje.
Na konci sezony 2019/2020 skončilo Česko na 15. místě, které je klíčové. Země na 15. místě posílá do evropských pohárů pět týmů, zatímco země od 16. místa níže už jen čtyři. Česko proto v sezoně 2021/22 mělo v Evropě pět týmů: mistrovská Slavia startovala ve 3. předkole Ligy mistrů, druhá Sparta ve 2. předkola nemistrovské části Ligy mistrů, třetí tým ligy Jablonec ve třetím předkole Evropské ligy a čtvrté Slovácko s pátou Plzní ve druhém předkole Evropské konferenční ligy. Byly z toho tři účasti v základních skupinách, což je pro zemi velikosti Česka slušný výsledek.
Chcete mistrovství světa v Rusku nebo Kataru? Proč si dát pozor na putinizaci sportu a co to je? Jak to v Anglii dělali, než přišel Abramovič? Proč si v Německu za špinavé peníze nejde koupit klub? Jak vypadá fotbalová romantika ve Florencii? Odpovědi najdete v novém Football Clubu s tematickým blokem Fotbal a prachy.
Na konci sezony 2020/2021 však Česko spadlo mimo nejlepší patnáctku, konkrétně na 17. místo v žebříčku. Důsledky tohoto pádu pozorujeme právě teď. Do Evropy postoupily jen čtyři týmy. Mistr ligy z Plzně startuje už ve druhém předkole Ligy mistrů. Místo, o které Česko přišlo úplně, je start druhého týmu v nemistrovské části kvalifikace o Ligu mistrů. Vítěz poháru Slovácko se shodou šťastných okolností dostal nakonec do třetího předkola Evropské ligy, hrozil mu ovšem start jen v konferenční lize. Tam, konkrétně ve druhém předkole, startuje český vicemistr Slavia i třetí tým ligy Sparta.
Minulou sezonu měla Slavia jistou základní skupinu v pohárech a hrála nakonec konferenční ligu, i když neuspěla s Ferencvárosem a s Legií Varšava. Spartě a Jablonci stačil jeden úspěšný dvojzápas k postupu do základních skupin. Plzeň a Slovácko musely zvítězit ve třech předkolech, aby se do skupin dostaly. Nepovedlo se to ani jednomu klubu. V této sezoně nemá žádný český tým jistotu startu v základní skupině, Plzni a Slovácku ale stačí jeden úspěšný dvojzápas. Slavia a Sparta potřebují tři úspěšné dvojzápasy a nemohou si dovolit zaváhat. Pádem z 15. na 17. příčku jsme tak vlastně přišli o ten jeden tým s jistou účastí ve skupině a pozice ostatních je stejná.
Někdy fotbaloví příznivci argumentují tím, že nižší počet českých klubů v pohárech je výhodnější, protože pátý český tým v Evropě stejně nic neuhraje. Může to být pravda, ale také nemusí. Zároveň ale platí, že s nižší pozicí v národním koeficientu není zasažený jen počet týmů v Evropě, ale právě i to, že ty zbývající mají horší vyhlídky – nikdo nemá jistou skupinu a kdyby nebylo Rusko kvůli válce na Ukrajině vyřazené z evropských pohárů, tak by i Slovácko letos muselo zvládnout dvě nebo tři předkola v konferenční lize.
Zároveň platí, že každé místo nad hraniční patnáctku může přinést drobný bonus v podobě startu mistra v pozdějším předkole Ligy mistrů. Není to tak dávno, kdy Česko dokonce skončilo na 11. místě a Plzeň v sezoně 2018/19 šla rovnou do skupiny Ligy mistrů.
Minulou sezonu Česko prohrálo dramatický souboj s Řeckem o 15. příčku a skončilo na 16. místě. Start pohárové sezony 2023/24 bude tedy téměř kopírovat ten letošní. Mistr nadcházejícího ročníku opět bude startovat buď ve 2. nebo 3. předkole Ligy mistrů, což bude záležet na tom, jak se v příští sezoně zaplní garantovaná místa pro obhájce trofejí. Je zde reálná šance, že mistr ligy bude startovat o jedno předkolo později než letos a bude tak mít jistou účast v základní skupině některého z pohárů. Vítěz domácího poháru či vicemistr ligy bude s největší pravděpodobností začínat ve 3. předkole Evropské ligy a další dva týmy budou startovat ve 2. předkole Evropské konferenční ligy.
Body z letošní pohárové sezony pak budou rozhodovat o tom, zda se Česko vrátí do nejlepší patnáctky pro sezonu 2024/25. V té dojde k reformě evropských pohárů. Nově se bude každý hrát v jedné velké základní skupině. Kromě jiného také dojde k rozšíření počtu týmů ve skupinách všech pohárů z 32 na 36. To přinese i změny v systému předkol, které UEFA ale zatím detailně nezveřejnila. David Parkes, který se dlouhodobě zabývá evropskými koeficienty, nahlédl do rozpracovaných dokumentů od UEFA a tvrdí, že 15. místo v žebříčku bude dál klíčové. Pracujme tedy s variantou, že cílem Česka bude probojovat se zpět do nejlepší patnáctky.
S permanentkou máte ligový fotbal nejlevnější. Podívali jsme se, kolik za ně jednotlivé kluby v české lize chtějí a co s nimi nabízejí. Skutečný skvost dostanete v Teplicích! I ve fotbale je vidět inflace, většina klubů zdražovala.
UEFA pro aktuální sezonu vyloučila ruské kluby z evropských pohárů a administrativně přiřadila Rusku zisk 4,333 bodu jakožto jejího nejnižšího získaného koeficientu za posledních pět sezon. Víme tak, že Rusko zakončí tuto sezonu na hodnotě 26,215. Ten Rusko řadí prozatím na 12. místo v žebříčku, odtud ale bude klesat. Pod Ruskem je na 13. až 21. místě hned devět zemí včetně Česka s reálnou šancí na nejlepší patnáctku.
Česko tento souboj startuje ze 17. pozice s hodnotou koeficientu 22,300. Mezi Ruskem a Českem se nachází 13. Ukrajina (24,600, již přičteny bonusové body za účast mistra v základní skupině LM), 14. Norsko (23,250), 15. Švýcarsko (23,175) a 16. Řecko (23,100). Pod Českem mají reálnou šanci na proniknutí do nejlepší patnáctky ještě 18. Chorvatsko (22,025), 19. Dánsko (21,925), 20. Turecko (20,300) a 21. Kypr (19,375). Šance dalších zemí jako Izrael nebo Švédsko jsou jen teoretické.
Pro reálnou šanci na 15. místo potřebuje Česko postup minimálně tří ze čtyř pohárových účastníků do základní skupiny nějakého evropského poháru. Tam nejenže plynou klubům hlavní finanční příjmy, ale také národnímu koeficientu hlavní bodové příspěvky. Jak jsme si už vysvětlili, bodové zisky jsou tam dvojnásobné oproti předkolům, jsou k dispozici bonusové body za úspěchy, především však jde o šest garantovaných zápasů a tedy šest pokusů na získání bodů.
Je to možná nesportovní, nicméně kromě úspěchů českých klubů by si příznivec českého koeficientu měl přát i neúspěchy týmů z konkurenčních zemí. Potěšit nás tak už mohla prohra norského mistra Bodo/Glimt v odvetném zápase prvního předkola Ligy mistrů s faerským Klaksvikem. Norové sice postoupili, ale každá ztráta se počítá.
Veledůležité jsou pak přímé souboje českých klubů s kluby ze zemí, které také bojují o nejlepší patnáctku. A jeden takový nás čeká hned ve druhém předkole Evropské konferenční ligy, kdy se Sparta utká s norským Vikingem Stavanger. Česko, nebo Norsko hned na začátku přijdou o jeden klub.
Sezona tedy začíná ve velkém stylu, už teď se rozhoduje o budoucích úspěších. Čím více českých klubů v předkolech uspěje, tím větší je šance na klíčovou patnáctku. Naopak konec třech nebo dokonce všech čtyřech klubů hned v předkolech by srazilo české šance na nulu.
Obálka od Ilony Polanski prozrazuje, že v posledním čísle řešíme ženský fotbal. Druhý tematický blok je o vlastnictví klubů. Další číslo už se blíží, vyjde v půlce září a bude to velké, těšte se! Kromě jiného v něm bude série textů ke 100 letům Baníku.
Největší skandál v historii světových šampionátů. Velmi přátelský zápas západního Německa s Rakouskem sebral v roce 1982 Alžírsku šanci na historický úspěch. Ale aspoň vedl ke změně pravidel, a tak se teď díky němu základní skupiny hrají férovějším způsobem – poslední zápasy mají výkop ve stejný čas.
Šéf Slavie Jaroslav Tvrdík láká Pavla Nedvěda po konci v Juventusu do Slavie. Oba se znají například z cesty s Milošem Zemanem do Číny.
Akcie Juventusu v reakci na náhlý konec vedení klubu prudce padaly. Pro klub jde o další špatnou zprávu po pandemii a krachu projektu Superligy.
