Magická vůně připálené klobásy. Herec Jan Jiráň o lásce (nejen) k Letné

Před víc než deseti lety jsem zvedl telefon a hlas na druhé straně se zeptal, jestli společně neuděláme audioknihu.

Volal mistrovský režisér audioknih, hvězda studia Ypsilon, všestranný muzikant a zakladatel skupiny s fotbalovým názvem Botafogo, spisovatel – a mohl bych pokračovat dál a dál. Jan Jiráň. A za jeho nabídku vděčím fotbalu. Nemyslím tím ani tak to, že naši Stříbrní Chilané jsou o československých finalistech mistrovství světa 1962. Spíš jde o to, že by mi asi nevolal, kdybychom se neznali z kabiny Unionu Strašnice, kde jsme ještě o deset let dřív půlsezonu sedali vedle sebe. Když se v roce 2012 dověděl, že jsem k padesátému výročí chilského finále s rozhlasovým mikrofonem objel žijící účastníky turnaje, napadlo ho spojit síly a odvyprávět jejich příběh společně.

Dohromady nás dala demokracie fotbalové šatny, o které Jenda Jiráň tak rád vypráví a filozofuje. V kabině jako rovný s rovným usedli student čerstvě odrostlý fotbalovému dorostu a uznávaný herec, který kdysi se Spartou vyhrál mládežnický titul mistra Československa. Jak všichni víme, sounáležitost prožitá ve společném dresu na fotbalovém hřišti dovede během krátké doby sbližovat lidi, kteří by se jinak v životě sotva na něčem shodli nebo by se jinak těžko potkali.

Kouzlu fotbalové šatny vděčím nejen za to, že jsem mohl s Janem Jiráněm spolupracovat, ale taky poslouchat jeho příběhy a mezi čtyřma očima s ním debatovat o fotbale i umění na různých místech od pražských hospod až po tribunu Maracaná nebo slavný hudební klub v Riu. Co dál budete číst, je ták spíš přátelským povídáním než novinářským rozhovorem.