Láska nebeská ze sparťanské Letné? Tak na první pohled působí nejnovější film Petra Kolečka. Kouzlo derby je ale především nezvládnutou mozaikou na fotbal našroubovaných lidských osudů, která postrádá empatii i jakoukoliv problematizaci, a naopak překypuje neúnosnou doslovností.
Sešívané dresy jsou od nového dodavatele a navrhl je Pasta Oner. Prohlédněte si je a oznámkujte je.
U příležitosti nedávného dvacátého výročí od památného finále nejprestižnější evropské soutěže se ohlížíme za trojicí filmových úkazů, které se ani nedostaly do široké, natož české distribuce. Jde o výsostně komunitní snímky, jež konstruují fikční narativ okolo formativního zápasu.
Co má společného trenér Trpišovský s Bílým tesákem a Pipi Dlouhou punčochou? Stovky dětí z dětských domovů posílily díky Slavii svůj vztah ke čtení. Zapojily se osobnosti klubu i celebrity z řad fanoušků. Zbrusu nový mistr ligy tak pokračuje v iniciativě Za hranice hřiště, ve které se dlouhodobě angažuje v oblasti společenské odpovědnosti.
Ačkoli hraných filmů o fotbale napříč československou kinematografií v socialistickém období nevzniklo mnoho, jednotlivé tituly nám mohou povědět mnohé o společenském vnímání samotného sportu. Zároveň je pozoruhodné sledovat, jak se s fotbalem pracuje v rámci žánrových mantinelů.
Vyšehrad Fylm před dvěma lety zboural kina, přišlo na něj okolo 700 tisíc diváků. Původně seriálový fenomén se teď navrací s druhou částí plánované trilogie. Zatímco první film byl kauzálně sevřenou buranskou komedií, pokračování působí jako těžce poslepované pásmo gagů, jakkoli dokáže chvílemi bavit.
Na Apple TV+ se objevila osmidílná dokumentární série Čistá hra: Major League Soccer, české publikum ji může zhlédnout i v rámci rozšířeného předplatného platformy Canal+. Naštěstí nejde jen o marketingový věšák podtrhující extravagantní uchopení nejvyšší americké fotbalové ligy. Z českého pohledu sérii sráží tristní titulky.
Přední příčky žebříčku sledovanosti Netflixu v České republice okupuje polská série V kotli. Na pozadí radikálních fotbalových fanoušků dvou nesmiřitelných polských klubů rozehrává plastickou fresku násilných sídlišť a zničujících mužských hodnot, kde veškeré činy a uvažování řídí klubový znak na prsou.
Fotbal se nehraje jen na hřišti. Fanoušci jsou námětem pro filmové tvůrce napříč dobou. Často z nich ale nevychází dobře, jak ukazuje náš průlet od Mužů v offsidu přes Švankmajerovu surrealistickou hříčku až k rozpadajícímu se Non Plus Ultras.
V mezisvátečním čase jsme se v rámci nepravidelní rubriky Fotbal a film rozhodli pro odlehčený a s nadhledem pojatý text, v němž vybraným klubům hledáme výstižný filmový ekvivalent, reflektující ať už jejich současné rozpoložení, historii nebo jejich v kulturní paměti zarytý obraz. Dozvíte se tak, v čem si je Guardiola podobný s Al Pacinem nebo co spojuje Karla Gotta a Slavii.
