Kontumace jako v derby? Celtic odvrátil skotský zázrak a lidé vtrhli na hřiště

Celtic v sobotu v přímém souboji o titul porazil Hearts 3:1 a získal pátý titul v řadě. Celkově už šestapadesátý, čímž se v historické tabulce osamostatnil před Rangers. Hearts přitom na Celtic Parku stačil bod. Kdyby ho uhráli, slavili by první ligový titul od roku 1960. A zároveň by ukončili sérii, která skotský fotbal definuje už víc než čtyřicet let: od triumfu Aberdeenu vedeného Alexem Fergusonem v sezoně 1984/85 nevyhrál nejvyšší soutěž nikdo mimo Celtic a Rangers.

A Hearts k tomu měli blízko. Lawrence Shankland je ve 43. minutě poslal hlavou do vedení, jenže ještě před pauzou vyrovnal z penalty Arne Engels. V závěru se pak skotský sen z Edinburghu rozpadl během několika minut. Nejprve Daizen Maeda poslal Celtic do vedení gólem, který musel potvrdit VAR, a v nastavení Callum Osmand po posledním zoufalém útoku Hearts utekl na prázdnou branku a definitivně rozhodl. Celtic vyhrál 3:1, Hearts skončili dva body za ním.

Jenže fotbalové drama okamžitě přebily scény po třetím gólu. Na trávník vběhli fanoušci Celticu a závěr zápasu se proměnil v chaos. Připomínalo to nedávné scény z českého derby Slavia–Sparta: mistrovská euforie, dav na hřišti, hostující hráči bez bezpečného prostoru.

Hearts následně vydali ostré prohlášení. Klub uvedl, že eviduje zprávy o „vážném fyzickém i verbálním napadání“ hráčů a členů realizačního týmu, a oznámil, že věc řeší se skotskou policií. Podle Hearts byla atmosféra na stadionu „hrozivá a výhrůžná“, takže celý tým okamžitě opustil stadion a neabsolvoval ani pozápasové mediální povinnosti. Hráči zároveň neměli možnost poděkovat vlastním fanouškům.

Kontumace jako v Česku ale podle všeho není na stole. Hearts ve svém stanovisku píší, že „nikdo nevěděl“, zda byl zápas skutečně ukončen, a žádají „nejsilnější možné kroky“ od fotbalových orgánů. Nevolají však výslovně po změně výsledku. Vedení skotské ligy (SPFL) navíc v neděli vydalo vlastní prohlášení, ve kterém uvedlo, že před předáním trofeje byla informována rozhodčím, že utkání řádně skončilo. Tím prakticky smetlo ze stolu spekulace, že by se řešilo nedohrání zápasu. Spekulace byly založené na tom, že Celtic dal třetí gól zápasu v čase 97:26, prakticky ihned poté fanoušci vtrhli na hřiště, i když nastavení mělo trvat osm minut.

Vedení soutěže zároveň chování fanoušků tvrdě odsoudilo. SPFL uvedla, že vstup diváků na hrací plochu je „zcela nepřijatelný“ a ohrožuje hráče, realizační týmy i lidi pracující na utkání. Čeká se na zprávu delegáta a liga vyzvala každého, kdo má informace o možném trestném jednání, aby se obrátil na policii.

Celtic se později Hearts omluvil. Klub ve stanovisku odsoudil chování části fanoušků, slíbil plnou spolupráci při vyšetřování a přiznal, že incident pokazil oslavu i závěr sezony soupeři, který sehrál mimořádný ročník. Skotské policie mezitím podle Sky Sports prověřuje kamerové záznamy a zjišťuje, zda byli někteří hráči Hearts skutečně napadeni. Policie potvrdila několik zatčení, zranění policistů i další výtržnosti v Glasgow po titulových oslavách.

Celtic tak zůstává mistrem. Hearts berou jedno z nejbolestivějších druhých míst v historii skotského fotbalu. Tamní zdroje se ale shodují, že by do hry o titul tenhle tým z Edinburghu mohl promlouvat i v dalších sezonách. Platí sice, že jim v této sezoně pomohla i mimořádná souhra okolností: Celtic měl rozháraný ročník, Rangers se z titulového boje prakticky vypařili a Hearts chytili v pravý čas skvělou formu. Jenže za jejich vzestupem není jen euforie, dobrá kabina a pár povedených výsledků.

Klub z Edinburghu se od loňska opírá o Tonyho Blooma, majitele Brightonu a investora belgického Unionu Saint-Gilloise, který si v klubu pořídil zhruba třetinový podíl a dal mu přístup k jeho analytickému zázemí Jamestown Analytics, které už pomáhalo stavět Brighton i Union. Hearts tak nejdou cestou „koupíme drahé hvězdy a uvidíme“, ale hledají hráče mimo nejviditelnější trhy — podobně jako kluby, které Bloom posunul už před nimi. Brighton takto posunul z druhé ligy mezi širší anglickou špičku a s Unionem loni získal jeho první belgický titul po víc jak 90 letech.

Na podobný úspěch myslí i s Hearts. Guardian během titulového finiše psal, že Bloomův model už změnil náborovou strategii klubu a klub začal sahat po hráčích z méně sledovaných soutěží, třeba z Norska nebo Slovenska. To je pro skotský fotbal podstatné: Hearts nemají rozpočet Celtiku ani Rangers, ale můžou mít lepší rozhodování, trpělivější stavbu kádru a jasnější identitu.

Zároveň je fér dodat, že zopakovat takovou sezonu bude brutálně těžké. Hearts vedli ligu 226 dní, v posledním kole jim stačila remíza a od prvního titulu od roku 1960 je dělily minuty. Taková šance nemusí přijít každý rok. Jenže rozdíl proti typickému příběhu outsidera na vzestupu je v tom, že tady po sezoně nezůstává jen nostalgie a otázka, kdy se mužstvo rozpadne. Zůstává struktura, investor s ověřeným fotbalovým modelem a klub, který už všem ve Skotsku ukázal, že duo z Glasgowa nemusí být nedotknutelné.

Hearts tak možná titul v nejkrutější možný moment ztratili. Ale zároveň získali něco, co může být pro další roky ještě důležitější: respekt, víru a pocit, že tohle nebyl jen jeden výstřel do tmy.