Serii A chybí lesk nablýskané Premier League a je opředena mnoha nepravdivými mýty o catenacciu a dominanci obran. V Itálii se naopak hraje útočný fotbal, na stadiony chodí prvotřídní fanoušci a týmy trénují progresivní kouči. V loňském roce padalo v nejvyšší italské soutěži 2,87 gólu na zápas, více bylo k vidění jen v hyperofenzivní Bundeslize, a výsledky zápasů se často daly jen těžko předpovídat.
Lákadlem pro nezaujatého diváka je i absence hegemona. Mezi elitními evropskými soutěžemi nenajdeme kromě Itálie žádnou, kde by poslední tři ročníky vyhrály tři různé týmy (AC Milán, Inter a Juventus). V žebříčku koeficientu UEFA bychom museli dojet prstem až na 18. místo – na dánském fotbalovém trůně se v posledních letech vystřídaly Midtjylland, Brøndby a FC Kodaň.
I ti, kteří o italský fotbal zakopnou jen párkrát do roka, loni určitě zaznamenali, že AC Milán ukončil 11 let dlouhé čekání na scudetto. Rossoneri slavili zisk titulu především díky skálopevné obraně, fantastické formě Rafalea Leãa a Thea Hernandéze na levé straně hřiště a kvalitní práci bez balonu, kterou stále velice mladému týmů naordinoval stratég Stefano Pioli.
Získejte grant na sázení stromů u hřiště a příspěvek na zvelebení sportoviště až do celkové výše 100 tisíc korun. Do 11. května můžete přihlašovat své žádosti v grantové výzvě Nadace Tipsport.
Z klubu s velkými ambicemi je jeden z hlavních příběhů záchranářského boje. Tottenham se pár kol před koncem Premier League propadl do pásma, kde už nerozhoduje jméno ani minulost, ale jen body, nervy a schopnost přežít.
Problémy Baníku dál rostou. Zkušený fotbalový reportér navrhuje další trenérskou změnu a přichází i s překvapivým jménem.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
