Většina fotbalových knih nebo filmů se halí do triumfalistického příběhu o zisku evropských trofejí či titulů. Ale už jste někdy četli knížku zoufalého fotbalového fanouška, který si hlavně přeje, aby se jeho milovaný klub zachránil? Pokud ne, sáhněte po titulu nesoucím v originále název She Stood There Laughing.
Mapuje životní pouť Stephena Forstera, rozvedeného malíře pokojů, jemuž zbyla jako jedna z posledních lásek, a zároveň pout k synovi, jeho vášeň pro Stoke City. Hrnčíři v sezoně 2002/03 hrají druhou nejvyšší anglickou soutěž a reálně jim hrozí sestup. Povede se jim záchrána? Nebo se propadnou zpět do bahna třetí ligy? To můžete prožít na zhruba sto padesáti stranách románu psaného deníkovou formou.
Na rozdíl od jiných fotbalových knih, kde se fanoušek alespoň tu a tam dočká trofeje či úspěchu v podobě titulu, tady víte, že se hraje o holé přežití. Boje o záchranu vždycky byly úplně jiná soutěž a mix naděje, zoufalství a vědomí, že „někdo musí z kola ven“, dodává knize nezapomenutelnou atmosféru.
Leeds patří společně s Burnley k nejnenáviděnějším týmům v Anglii. Z části za to může velice úspěšná éra kouče Dona Revieho, který tým vedl po třináct sezon mezi lety 1961 až 1974. S klubem vyhrál dva tituly a jeden FA Cup a v roce 1974 přijal nabídku na vedení anglické reprezentace.
Jeho nástupcem se stal excentrický Brian Clough, který k titulu dovedl po postupu z druhé ligy Derby County a v tu dobu vedl Brighton. Jenže Cloughovo angažmá skončilo naprostou katastrofou a z klubu byl vyhozený po čtyřiačtyřiceti dnech. Fiktivní průběh Cloughova nepovedeného angažmá ve své knize The Damned Utd rozebral David Peace.
Zajímavostí je, že zatímco Revieho kariéra začala v témže roce uvadat, Clough se oklepal a později dovedl podceňovaný Nottingham Forest ke dvěma titulům evropských šampionů. Tento příběh Football Club podrobně popsal v textu Nottingham Forest je zpět. Jako nováček už získal titul a dobyl Evropu.
V roce 2009, tři roky po Peacově knize, vznikl film, který v češtině možná znáte pod názvem Prokletý klub. Pokud nepatříte mezi zdatné anglické čtenáře, doporučujeme ho místo knížky.
Tuhle klasiku sem zařazujeme ze dvou důvodů. Letos slaví jubilejních sto let od vydání. No a tím druhým je fakt, že kvůli povinné školní četbě dnes často literární klasiku zanedbáváme, což by byla v případě Klapzubovy jedenáctky škoda.
Jak asi mnozí z vás tuší, příběh se točí kolem chudého chalupníka Klapzuby a jeho jedenácti synů. Ti vytvoří neporazitelný tým, který rozdílem několika tříd deklasuje i týmy jako Sparta, Slavia nebo Barcelona či anglický Huddersfield.
Kniha má v historii české literatury ikonické místo nejen díky ilustracím Josefa Čapka, ale taktéž ukazuje, že už století zpět byl fotbalový svět nalajnován stejně jako dnes. Češi obdivovali týmy ze západní Evropy, konkrétně hlavně ze Španělska a Anglie. No a když to nešlo, soupeře je třeba prostě zprasit a seřezat za každou cenu.
Dnes, stejně jako tehdy, vás Klapzubova jedenáctka nenaučí nic třeba o taktické stránce fotbalu, ale dokáže skvěle popsat lásku ke sportu, kamarádství či touhu po vítězství. A jako fajn počtení na jedno odpoledne knížka skvěle funguje pořád.
Jedna z nejslavnějších fotbalových knih, která naučila spoustu kluků bezmezně milovat Arsenal, vyšla pro změnu před třiceti lety. Angličan Nick Hornby se v rámci svého autobiografického románu vypisuje z chorobné lásky ke kanonýrům.
V knize popisuje svou fanouškovskou cestu a zážitky z legendárního stadionu Highbury od dětských let do svých třiceti. Na pozadí se pak odehrávají situace z Hornbyho mimofotbalového života, které ale samozřejmě nemají nárok být důležitější než fotbalové událostí.
Skutečná hodnota Fever Pitch tkví v tom, že dokázala milionům čtenářů po celém světě, kteří jinak fotbal nesledují, vysvětlit chorobnou posedlost, která je s fanděním fotbalovému klubu spojená.
Hornby dokázal poutavě popsat mix frustrace a lásky, s níž fanoušci severolondýnského klubu sledovali neúspěchy svého klubu z tribun Highbury. A taky, jak moc sladký byl úspěch, který se nakonec dostavil, a co všechno pro obyčejného fandu znamená.
V roce 1997 na motivy knihy vznikl i film, kde si hlavní hrdina musí vybrat mezi láskou k Arsenalu a půvabnou Sarah.
Fotbalových pamětí jsou stovky. Jedny takové se ostatně ve filmu Vyšehrad rozhodl psát i Lavi. V reálném světě mimo stříbrné pláno jsou pak vysoce ceněné a notoricky známé autobiografické knihy Sira Alexe Fergusona nebo Zlatana Ibrahimoviče.
My vám ale doporučujeme o něco méně známou knihu Pavla Srnička, která v roce 2015 vyšla v Británii pod titulem Pavel is a Geordie a odkazovala kromě jiného na působení českého gólmana v jeho milovaném Newcastlu.
Jelikož kniha nebyla původně určena pro český trh, Srniček v ní byl hodně kritický vůči zdejším lidem. Ať už to byla jeho bývalá manželka, reprezentační trenér Karel Brückner nebo Srničkův agent. Na druhou stranu je kniha milostným dopisem fanouškům Newcastlu, s nimiž měl český gólman velice vřelý vztah.
Do češtiny byla přeložena až po Srničkově nečekané smrti na konci roku 2015, když ho postihla náhlá srdeční příhoda při ranním běhu.
Brit Jonathan Wilson patří mezi nejrespektovanější fotbalové novináře na světě. Pětačtyřicetiletý rodák ze Sunderlandu vystudoval na Oxfordu angličtinu a v roce 2011 založil čtvrtletník Blizzard, který je mimo jiné inspirací i pro Football Club.
Kromě svých sloupků, které dodnes píše pro The Guardian, je Wilson známý pro své fotbalové monografie. Tou nejslavnější je Inverting the Pyramid. Autor se vydává na cestu do historie a mapuje evoluci fotbalové taktiky. Píše tak o prvních organizovaných zápasech v Anglii, experimentech Dynama Kyjev nebo o géniích světové kopané, jakými byli Arrigo Sacchi a Johan Cruyff.
Wilson často také spojuje sociopolitické faktory s produkovaným fotbalem. Vysvětluje tak totální hurá fotbal nizozemské zlaté éry a porovnává ho s vědeckým přístupem legendárního kyjevského trenéra Valerije Lobanovskijho, jehož ovlivnil sovětský důraz na vědecko-technickou revoluci.
Očividný limit knihy tkví v tom, že vyšla už v roce 2008. Pokud vás její koncept zaujal, sáhněte také po knížce The Mixer od Michaela Coxe, která vyšla před pěti lety a zaměřuje se na vývoj fotbalové taktiky v Premier League.
Asi všichni si pamatujeme legendární Euro 2004 v Portugalsku. V posledním zápase ve skupině Češi v béčkové sestavě porazili Německo 2:1 a v pohodě postoupili do čtvrtfinále.
Pro český fotbal šlo o vrchol na mezinárodní úrovni, pro Němce to naopak bylo dno, od něhož se dokázali odrazit. A nastartovali proces, který vyvrcholil výhrou na mistrovství světa o deset let později. Na turnaji, na nějž se Češi kvalifikovat nedokázali.
Cestu k triumfu na stadionu Maracana popisuje německý novinář Raphael Honigstein ve své knize. Detailně rozebírá strukturální transformaci, kterou prošel německý fotbalový svaz a národní tým po sérii neúspěchů, která kulminovala právě oním eurem v Portugalsku.
Měnily se tréninkové metody, týmy v první a druhé Bundeslize musely vybudovat mládežnické akademie. Nový systém založený na zlepšené infrastruktuře pro hráče i kouče nebo na synchronizaci školní výuky a fotbalových tréninků Němce dovedl v roce 2014 až na světový trůn. A je také důvodem, proč je nyní tolik špičkových trenérů z Německa. Bohužel Česko se německým modelem nikdy neinspirovalo ani vzdáleně, na Strahově by tohle měla být povinná četba.
Vydali jsme nadčasový speciál k MS. Pouštíme se v něm do FIFA i do katarských pořadatelů. Podíváme se ale i do historie nebo na taktickou revoluci.
Ligové finále je za dveřmi. Vyřeší, kterých pět týmů Česko pošle do Evropy. V klíčových předkolech se pak projeví i jeden další efekt vysokého českého koeficientu. Ukážeme vám i to, jací soupeři se pro české kluby rýsují, v čem změny systému nenahrávají Spartě, proč by slávisté měli v EL fandit Leverkusenu nebo v jakém případě se Plzeň může posunout až do play-off o EL.
Sean Dyche je známý jako anglický manažer staré školy, k čemuž nepochybně přispívá jeho proslulý chraplák. Mimo hřiště je však lodivod Evertonu milý chlapík, který si rád zavtipkuje i v tíživých situacích, což potvrdil i v následujícím rozhovoru.
Tom Slončík je jedním z nejzajímavějších mladých hráčů v lize. V 19 letech už nastoupil do 40 ligových zápasů, nakukuje do reprezentační U21 a spekuluje se o zájmu hned několika klubů. Zlínský talent vám detailně představíme s využitím dat, popíšeme jeho potenciál a zamyslíme se, kam by mohl v létě odejít a jak by tam s ním pracovali.
