Zkuste na moment přivřít oči a nechat se unášet sněním. Představte si malý tým, který nikdy nic pořádného nevyhrál. Tým, který v předchozí sezoně skončil uprostřed tabulky Championship, druhé anglické ligy. Máte to?
Dobře. A teď si představte, že takový tým postoupí do Premier League, příští sezonu ji vyhraje a v následujících dvou letech ovládne rovněž Ligu mistrů. Že je to nereálné? Dnes nejspíš ano. Jenomže před nějakými čtyřiceti lety se přesně tohle stalo.
Kalendář ukazoval 6. leden 1975. Muž, který se zjevil v oprýskaných kabinách ještě oprýskanějšího stadionu City Ground, měl velké jméno a ještě větší sebevědomí. Brian Clough k němu měl zatraceně dobrý důvod. V barvách rodného Middlesbrough střílel gól za gólem, desítky jich přidal za Sunderland a nebýt fatálního zranění kolene, kvůli kterému musel v 29 letech ukončit hráčskou kariéru, určitě by se jeho statistiky nezastavily na 274 zápasech, 251 gólech a 2 startech v reprezentačním dresu.
Slavia má jako český šampion jistou účast v Lize mistrů v příští sezoně. Pojďme se podívat, jaké soupeře může dostat podle aktuální situace v národních ligách i evropských pohárech. Dvacet účastníků z celkových 36 už je teď jistých.
Slavia má další titul. Zasloužený, dominantní, ale možná nejméně euforický ze všech. Český trůn drží pevně, jenže za ním se kupí otázky: mdlá Evropa, disciplína lídrů, konflikt s fanoušky i nutnost najít ofenzivní kvalitu pro další útok na výhru v Lize mistrů.
Tomáš Chorý ve Slavii končí a jedna z logických otázek zní: může se vrátit tam, kde byl doma? Adolf Šádek dal v rozhovoru pro podcast Kudy běží zajíc jasně najevo, že fotbalově by takového hráče bral hned. Jenže právě u Chorého už fotbal není jediná věc, kterou musí klub řešit.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
