Obraz Berlína jako multikulturního města se utváří přes 300 let. Od počátku 20. století se na tom podílí i fotbal. Odmítání násilí a komercionalizace ze strany fanoušků se v 80. letech v západním Berlíně promítlo do vzniku klubů, které si vetkly společenskou integraci migrantů jako hlavní cíl. A německý fotbal na tom vydělal!
Není ikoničtějšího stadionu ve střední Evropě, než je ten Olympijský v Berlíně. Historik Filip Bláha se ohlíží za fotbalovými počátky stadionu, které ukazují napjatou situaci v Německu po konci první světové války.
Po druhé světové válce se z Berlína stává rozdělené město. Důsledky to má i fotbalové. Do města, kde neustále hrozí začátek třetí světové války, fotbalisté moc nechtějí. Na startu Bundesligy je to problém.
Pokud se chcete něco dozvědět o bývalé NDR, máte v Berlíně řadu muzeí, která vám přijdou vhod. Nebo můžete vyrazit na fotbalový zápas místního Dynama. Na stadionu někdejšího desetinásobného šampiona, už roky usazeného ve čtvrté nejvyšší soutěži, jako by se totiž zastavil čas.
Až na Benita Mussoliniho většina evropských diktátorů fotbalu neholdovala. Adolf Hitler viděl pouze jeden zápas a stačilo to, aby na něj zanevřel. Proč se tak stalo, vám prozradí další díl seriálu Pod Kůží.
Na jeho stadionu se stojí a stejně tak fanoušci vždy stáli za ním. V době komunismu, kdy měli na stadionu rušičky proti nežádoucím chorálům, i v době svobody, kdy byl blízko krach.
Co dělá velký klub velkým klubem? Supermoderní stadion? Celková hodnota hráčského kádru? Velký počet trofejí? Berlínská Hertha 03 Zehlendorf nemá ani jedno, přesto ji lze v mnohém považovat za velký klub. Díky práci s mládeží.
Německý historik Daniel Küchenmeister v rozhovoru s Football Clubem vysvětluje, proč je dobré znát minulost nejen vašeho oblíbeného klubu. Zaměřuje se na Berlín, jehož fotbalový svaz má letos 125 let a chystá oslavy.
