Předplaťte si exkluzivní fotbalové čtení

„Nic bych neměnil.“ Řecké pozdravy bývalého reprezentačního kapitána

12. březen 2025
Sdílejte:
Vladimír Darida dovedl Česko jako kapitán do čtvrtfinále Eura 2020 a pak se s národním týmem rozloučil. Teď si užívá povedené angažmá v Arisu a sluníčko v Soluni. V létě mu bude 35 let, ale s fotbalem končit nehodlá. Pořád ho baví a stále mu to běhá. To vše probíráme v rozhovoru.
Vladimír Darida v dresu soluňského Arisu.Foto: Aris F.C.

Jak se žije v Řecku, kde jste od ledna 2023?

Báječně. Jsme tu s rodinou maximálně spokojení. Vysnili jsme si, že ke konci mojí kariéry ještě půjdeme někam za teplem, a to se nám splnilo. Život v Soluni je moc hezký.

Představuji si to, že tam kromě teplého počasí jsou příjemní lidé, dobré restaurace, kavárny, školky a tohle všechno funguje.

Nemůžu říct, že úplně všechno funguje. (směje se) Ale ty věci, které jsou pro nás zásadní, jako školky, jídlo, lidi a počasí, naštěstí ano.

To jste mi připomněl, že jsem v nedávném rozhovoru s vámi četl, že vám dětská trampolína měla přijít za dva dny, ale přišla za měsíc.

Ano, a ještě o půlnoci. S časem tu mají obecně trochu problém.

A výkopy zápasů jsou včas? Řecká liga je řízená profesionálně?

To ano.

Umíte řecky, nebo to nepotřebujete?

Neučím se. Byl jsem dlouho v Německu a umím německy a anglicky. Vím, že se jednou budu vracet do Česka, že tady s rodinou nezůstaneme. Takže mě to nenutí se řecky učit. Umím základní fráze, ale nejsem na tom jako spoluhráč Kuba Brabec, který má soukromého učitele a každý den se učí řečtinu. On totiž přemýšlí, že by v Řecku zůstal i po kariéře a baví ho se řecky učit.

Související články

Darida chce na mistrovství světa. Ptáme se: vzali byste ho na březnovou baráž?

Bývalý reprezentační kapitán vyslyšel volání reprezentačního trenéra Koubka. Chce se vrátit do reprezentace a pomoci dostat Česko poprvé po 20 letech na světový šampionát. Je to dobrý nápad? Nechte zaznít váš hlas v naší anketě.

Cesta do Ameriky

Zrada v kabině: Jana Žufánková popisuje tajné natáčení i nepříjemné ticho z klubu

Jana Žufánková otevřeně promlouvá o tom, jak ji a její spoluhráčky ze Slovácka jejich trenér tajně natáčel v šatně a sprchách – a jak v nejhorší chvíli nepřišla opora ani omluva. Mluví o předsudcích, mlčení institucí i o tom, proč je důležité o podobných kauzách nahlas mluvit.

Girl Power

Příběh prešovského betonu: systém, který znechutil fotbal třeba i Bayernu

Prešovský beton slaví tři čtvrtě století. Vznikl v padesátých letech, názvu se dočkal a největších úspěchů dobyl v šedesátých.

Historie
Popup se zavře za 8s
Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.

Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty! 

Získejte přístup ke všem článkům a podpořte redakci.