Jak se žije v Řecku, kde jste od ledna 2023?
Báječně. Jsme tu s rodinou maximálně spokojení. Vysnili jsme si, že ke konci mojí kariéry ještě půjdeme někam za teplem, a to se nám splnilo. Život v Soluni je moc hezký.
Představuji si to, že tam kromě teplého počasí jsou příjemní lidé, dobré restaurace, kavárny, školky a tohle všechno funguje.
Nemůžu říct, že úplně všechno funguje. (směje se) Ale ty věci, které jsou pro nás zásadní, jako školky, jídlo, lidi a počasí, naštěstí ano.
To jste mi připomněl, že jsem v nedávném rozhovoru s vámi četl, že vám dětská trampolína měla přijít za dva dny, ale přišla za měsíc.
Ano, a ještě o půlnoci. S časem tu mají obecně trochu problém.
A výkopy zápasů jsou včas? Řecká liga je řízená profesionálně?
To ano.
Umíte řecky, nebo to nepotřebujete?
Neučím se. Byl jsem dlouho v Německu a umím německy a anglicky. Vím, že se jednou budu vracet do Česka, že tady s rodinou nezůstaneme. Takže mě to nenutí se řecky učit. Umím základní fráze, ale nejsem na tom jako spoluhráč Kuba Brabec, který má soukromého učitele a každý den se učí řečtinu. On totiž přemýšlí, že by v Řecku zůstal i po kariéře a baví ho se řecky učit.
Bývalý reprezentační kapitán vyslyšel volání reprezentačního trenéra Koubka. Chce se vrátit do reprezentace a pomoci dostat Česko poprvé po 20 letech na světový šampionát. Je to dobrý nápad? Nechte zaznít váš hlas v naší anketě.
Jana Žufánková otevřeně promlouvá o tom, jak ji a její spoluhráčky ze Slovácka jejich trenér tajně natáčel v šatně a sprchách – a jak v nejhorší chvíli nepřišla opora ani omluva. Mluví o předsudcích, mlčení institucí i o tom, proč je důležité o podobných kauzách nahlas mluvit.
Prešovský beton slaví tři čtvrtě století. Vznikl v padesátých letech, názvu se dočkal a největších úspěchů dobyl v šedesátých.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!



