V listopadu slaví SK Slavia Praha 130. let od založení. Proč se na kulaté výročí nepodívat z jiné perspektivy a nepřevyprávět slávistický příběh s pomocí exponátů v klubovém muzeu? První text je věnován dvěma slávistickým trofejím, které nejsou za velké výhry, ale o to víc vás překvapí.
Jako trenérka vyhrála olympijské hry, mistrovství světa i Evropy. Tituly sbírala i jako hráčka. Čtyři desetiletí pomáhá ženskému fotbalu růst. Silvia Neidová v rozhovoru říká, že na rozdíl od mužského fotbalu určují u žen trendy reprezentace a vyzývá i velké kluby: trenérky mají na první týmy.
Až na Benita Mussoliniho většina evropských diktátorů fotbalu neholdovala. Adolf Hitler viděl pouze jeden zápas a stačilo to, aby na něj zanevřel. Proč se tak stalo, vám prozradí další díl seriálu Pod Kůží.
Na jeho stadionu se stojí a stejně tak fanoušci vždy stáli za ním. V době komunismu, kdy měli na stadionu rušičky proti nežádoucím chorálům, i v době svobody, kdy byl blízko krach.
Jak zviditelnit ženský fotbal? V Německu na to jdou i přes bundesligový magazín Elfen. Ten hledá příběhy, přes které k ženskému fotbalu přivádí nové fanoušky. Jak se to dělá a kdy má marketing smysl? V rozhovoru o tom mluví Rolf Dittrich, zakladatel Elfen a zástupce společnosti Flyeralarm, titulárního sponzora Bundesligy.
Síla předsudků vůči ženskému fotbalu rozhodně nepolevuje. Hráčky jsou napadány kvůli vzhledu či sexuální orientaci. Potýkají se také s nerovnými podmínkami a bagatelizováním svého výkonu. Věci se mění jen pomalu.
Do historie se právě skončené euro zapsalo jako turnaj, na kterém se Anglie dočkala titulu evropského šampiona. Ženský fotbal si na zaplněných legendárních stadionech Old Trafford a Wembley nemohl přát lepší reklamu. Jaký rozdíl oproti jeho začátkům, kdy pokus o první euro skončil výsměchem od bulváru.
Než se prosadily na hřišti, musely se prosadit na tribunách. Ženy jako divačky se na zápasech objevují od počátku organizovaného fotbalu. Nejdříve jako neviditelný doprovod mužů, až později jako samostatné fanynky. Podobně jako při hře i na tribunách musely čelit četným předsudkům.
Obraz Berlína jako multikulturního města se utváří přes 300 let. Od počátku 20. století se na tom podílí i fotbal. Odmítání násilí a komercionalizace ze strany fanoušků se v 80. letech v západním Berlíně promítlo do vzniku klubů, které si vetkly společenskou integraci migrantů jako hlavní cíl. A německý fotbal na tom vydělal!
Co dělá velký klub velkým klubem? Supermoderní stadion? Celková hodnota hráčského kádru? Velký počet trofejí? Berlínská Hertha 03 Zehlendorf nemá ani jedno, přesto ji lze v mnohém považovat za velký klub. Díky práci s mládeží.
