Staňte se předplatiteli webu Football Club a získejte přístup ke všem prémiovým článkům a řadu dalších výhod:
„Jestli si ten fotbal nevybojuješ, tak seš u mě mrtvej Homolka!“ Třiatřicet replik, sto dvaapadesát vteřin. Přesně tolik prostoru dostal fotbal ve filmu „Ecce homo Homolka“. Stačily, aby se film i fotbal v něm staly kultovními.
Radost z reprezentačního fotbalu na MS 2026 v Česku rychle vyšuměla. Pojďte si ale připomenout, že to jde i jinak. Nečesané vzpomínání Tomáše Ujfalušiho vás vezmou na legendární Euro 2024. Takhle je zaznamenal Jan Podroužek…
Pěkné ponedělí se po druhém kole ligy zaměřuje na vrtkavou pozici trenéra v Plzni, sparťanské posily, dominanci Slavie či průlomový krok v českém fotbale.
Coby ligový stoper byl šéf, podílel se na fenoménu české kabiny. Teď Jan Trousil v roli trenéra Pardubic řídí mužstvo, jehož kádr je složený napůl z Čechů, napůl z cizinců. „Češi vymýšlejí blbosti – čáru, hru o džusy, cizinci se nabalí. Na druhou stranu, oni jsou sebevědomější, neřeší, kdo proti nim stojí,“ porovnává.
Dobrého pomálu, říkaly babičky. Fotbalový Hradec Králové se tohoto přísloví drží: do pohárové Evropy se ve své historii moc často nepodíval, pokaždé z toho ale bylo haló. Ať už díky věhlasnému soupeři, šokujícímu výsledku a nebo třeba bizarní logistice. Teď se Votroci na mezinárodní scénu vrátili po 27 letech, pojďme si proto jejich předchozí dobrodružství připomenout.
Domácí fotbalová sezona se rozjela zostra, narazily Sparta, Plzeň i Olomouc. V nové komentátorské rubrice Pěkné ponedělí se Jan Dočkal zabývá kromě selhání velkých klubů i pozicí cizinců v lize, veletoči kolem Tomáše Chorého a trenérským přínosem Martina Svědíka pro ligu.
V kádru má jen jednoho třicátníka, nedostatek zkušeností však Jan Trousil neřeší. „Chceme hrát náročný, agresivní fotbal, k tomu potřebujeme mladé, hladové hráče,“ vysvětluje pardubický trenér. V minulé sezoně vytáhl červenobílé z boje o záchranu do prostřední skupiny.
Nedali nejvíc gólů. Neměli nejvíc highlightů. Nehráli za ně nejzářivější hvězdy turnaje. Přesto Španělé vezou z Ameriky zlato, které nikdo nezpochybňuje. Čtyři roky po soumraku v Kataru má fotbal nejsuverénnější mistry světa za dlouhou dobu.
Vypravil jsem se na své třetí mistrovství světa. Byl to tentokrát skutečný maratón. Někdy bolestně dlouhý – ale úžasný a neopakovatelný. Devět stadionů, dvanáct zápasů, čtyřicet tři reportážních zápisníků pro Radiožurnál, stovky rozhovorů s lidmi z desítek zemí a spousta nevšedních i bizarních zážitků. Tohle jsou postřehy ze sedmitýdenní fotbalové cesty od příjezdu až do finále MS 2026.
Snad každý má „svůj“ zápas z mistrovství světa, na který nezapomene. Známí novináři a publicisté pro FC zavzpomínali na ten svůj.