Hradec v Evropě: šokující výsledky i bizarní logistika
Hradec – Evropa, Hradec – Evropa! Když fotbalisté Hradce Králové v půlce května podruhé během měsíce porazili Slavii a Jablonec zároveň prohrál v Plzni, celá Malšovická aréna se otřásala jedním pokřikem. Votroci si čtvrtým místem zajistili účast v předkolech Konferenční ligy, pozdější trest pro Karvinou jim pohárovou pouť ještě osladil povýšením do druhého předkola Evropské ligy.
Hradečtí tak mají pro tuto sezonu zajištěné minimálně čtyři zápasy v kontinentálních soutěžích: v případě, že by vypadli s Tromsø, by si totiž zahráli ještě o patro níž. A pokud navážou na evropská vystoupení svých předchůdců, mají se na co těšit – Hradec totiž rozhodně není pohárovým štamgastem, ale když už se v některé z evropských soutěží objevil, téměř vždy to stálo za to. I teď to mají rozjeté skvěle. Pojďme se ale podívat do historie na předchozí mezinárodní konfrontace Východočechů.
Jako ve zlatnictví
Hned první zkušenost s evropskými poháry byla pro Votroky nejvýraznější. V sezoně 1959/60 šokujícím způsobem získali titul a zajistili si účast v Poháru mistrů evropských zemí, předchůdci dnešní Ligy mistrů. A také tehdy se na ně usmálo štěstí, ještě než soutěž začala – jejich soupeř v prvním kole, CCA Bukurešť, se odhlásil, a Hradečtí tak postoupili bez boje.
Ve druhém kole je už čekala těžká váha, Panathinaikos. A ačkoli po mistrovských oslavách nebyla forma Votroků v lize bůhvíjaká, řeckého soupeře povalili. Doma o jejich těsné výhře 1:0 rozhodl gólem Bedřich Šonka, v bouřlivé odvetě vychytal čisté konto náhradník Milan Paulus, který skvěle zastoupil na poslední chvíli zraněného Jindřicha Jindru.
Naši parťáci
Po remíze 0:0 seděli špinaví a zpocení Hradečtí v kabině, když se dozvěděli, že ve čtvrtfinále je čeká Barcelona. Ta ve druhém kole vyřadila Real Madrid. „Každý ztuhl, hotovo. Byli jsme v šoku,“ vzpomínal později útočník Ladislav Pokorný. „Bylo to, jako byste přišel do zlatnictví a řekli by vám: Vyber si!“
Dvojutkání s katalánským obrem přišlo v březnu 1961. Československý tisk před ním vzbuzoval naděje tím, že je Barcelona ve výsledkové a finanční krizi. A ani Hradečtí, kterým chybělo několik členů sestavy kvůli zranění a disciplinárnímu trestu, neskládali zbraně.
„Mám sice k dispozici jen čtrnáct hráčů, ovšem určitou výhodu v náš prospěch vidím v tom, že to v mužstvu Barcelony – jak je všeobecně známo – neklape,“ uvažoval trenér Jiří Zástěra. „Víme, že je to vynikající mužstvo, pokládané za nejtechničtější celek Evropy, my však umíme na technická mužstva zahrát,“ burcoval. Dnes jsou taková slova nepředstavitelná.
Barcelona byla gigantem už v roce 1961, o čemž svědčila některá jména v jejím kádru. Posuďte sami: Ladislao Kubala, Antoni Ramallets, Joan Segarra, Evaristo, vicemistři světa 1954 Sándor Kocsis, Zoltán Czibor, a především aktuální držitel Zlatého míče Luis Suárez přece nebyli kdejací kluci z plácku.
Hradečtí dorazili do dějiště prvního utkání v neděli 5. března a ubytovali se v hotelu Avenida Palace, kde přivítali vzácnou návštěvu. „Přišel za námi Kubala, mluvil lámanou češtinou, ale rozuměli jsme mu,“ vzpomínal s úctou v hlase Pokorný na fotbalistu, jenž se narodil slovenským rodičům v Budapešti a reprezentoval postupně Maďarsko, Československo a Španělsko.
Ještě večer se Votroci podívali na druhý poločas utkání domácích s Valencií (1:1), což byla pro trenéra Zástěru jediná příležitost vymyslet na favorita taktiku. Do té doby viděl hradecký trenér pouze krátký sestřih 2. kola PMEZ, v němž Barcelona vyřadila Real Madrid, a jinak mohl čerpat jen z novinových referátů. Nakonec to ale bylo jedno. Ať by přišel s čímkoli, bylo by to stejně nejspíš málo platné.
Na Campu Nou bouřilo 130 tisíc diváků. S výjimkou přátelského utkání Brazílie–Československo v roce 1956 v Riu de Janeiru dosud čeští fotbalisté před takovou návštěvou nikdy nehráli. Bylo znát, že je nezvyklá atmosféra pohltila.
„Když jsem se oblékal, zjistil jsem, že mám na stulpně díru. A dresy jsme měli špinavé od škváry. Tak jsem to různě zakrýval, aby nebyla ostuda,“ líčil Pokorný. „Nastupovali jsme tunelem, ve kterém byla tma. Vyjdete ven, oslní vás světla a slyšíte ohlušující řev. To se nedá popsat. Prvních dvacet minut jsem nevěděl, kde jsem. A to platilo pro polovičku mančaftu.“
Související články
Video: Takhle pálí rekordní posila Sparty. Potvrdí Haalandův bratranec rodokmen kanonýra?
Jonatan Braut Brunes přichází na Letnou s nálepkou nejdražší posily v historii Sparty a s čísly, která vysvětlují vysokou cenu. V posledních dvou sezonách nastřílel za Raków Čenstochová 40 soutěžních branek. Jeho cesta však nevedla přímo vzhůru: v Norsku se prosazoval postupně, v Belgii se střelecky trápil a teprve polská Ekstraklasa z něj udělala žádaného kanonýra.
Češi vs. cizinci v české lize. Máme dost kreativních hráčů? A dostávají prostor mladí?
Je větší počet zahraničních hráčů v lize hrozbou pro český fotbal? Cizinců v lize sice přibývá, domácí hráči z ní ale nemizí. Češi v minulé sezoně odehráli přes 61 procent všech minut, nejvíc mezi elitní evropskou desítkou. Větší problém je jinde: kluby musí dát víc prostoru mladým a současně je připravit na tvrdší konkurenci.
Španělská mašina, Messiho loučení a Klopp vs. Zidane! Rozebíráme trendy reprezentačního fotbalu
Co ukázalo MS 2026? Kam se bude dál reprezentační fotbal ubírat? Jak dlouho bude Španělsko fotbalovým hegemonem? Co čekat od Kloppa a Zidaneho u nároďáků Německa a Francie? A jak by se u repre dařilo Guardiolovi? S analytiky Vojtěchem Mrklasem a Tomášem Daníčkem rozebíráme herní a taktické trendy moderního fotbalu.
