Na první pohled by se zdálo, že italský fotbal zažil v minulém roce malou renesanci. Titul po 33 letech vyhrála Neapol, která navíc svým atraktivním fotbalem přitáhla k Serii A množství nových fanoušků. Hned pět italských celků se navíc probojovalo do semifinále evropských pohárů a tři z nich si o trofeje dokonce zahráli ve finále. Trojnásobný „mečbol“ se ale nepodařilo proměnit žádnému z nich, padl Inter Milán, AS Řím i Fiorentina.
Při otázce, zda by podobný trend měl následovat i v příštích letech, ale panuje skepse. Základní problémy, které zdržovaly rozvoj italského fotbalu v poslední dekádě, totiž stále zůstávají, a není jich málo. Špatný marketing, finanční problémy klubů, zastaralé stadiony vlastněné městy, nedostatek talentovaných italských hráčů, odliv hvězd a v neposlední řadě rasismus ze strany fanoušků, to vše dělá i po nebývale povedeném posledním roce ze Serie A soutěž, která ani zdaleka nemůže konkurovat Premier League a možná ani Bundeslize.
Kdysi si finalisté přinesli každý svůj míč a pohádali se, se kterým se bude hrát. Dnes je balon jedním ze symbolů turnaje, marketingovým artiklem za miliony a technologickým nástrojem pro VAR. Historie míčů na světových šampionátech je vlastně malou historií fotbalu samotného.
FC podcast číslo 145 je další z naší série Dobýváme Evropu. Vybrali jsme momenty právě skončené sezony, ale díváme se i dopředu. Třeba na další koeficientovou bitvu o top desítku.
West Ham mu neprodloužil smlouvu a Vladimír Coufal (33 let) odcházel z Premier League trochu zadními dveřmi. O rok později má za sebou životní sezonu v Hoffenheimu, místo v sezonní jedenáctce Bundesligy a před sebou vyhlídku na Evropskou ligu. Zatímco jeho bývalý klub spadl do Championship.
Staňte se předplatiteli Football Clubu a odemkněte si všechny prémiové texty!
